206.93K

Geografie mezinárodního cestovního ruchu. Tema č. 1. Obsah a pojetí GCR

1.

Ing. Iveta Hamarneh, Ph.D.
KCR
1
© Iveta Hamarneh

2.

„Snaha poznat víc než jen vlastní zahrádku se
jmenuje zvídavost. Je to krásná lidská vlastnost.
Všichni lidi ji nemají, ale všechny děti ji mají. Proto
říkám, že bych udělal cestování povinné pro děti ve
školách. Aby viděly jiné mravy, jiné zvyky, jiné
kultury. A naučily se respektovat rozmanitost světa a
lidí.“
Jiří Janoušek, Rozhovory s Janem Werichem

3.

Definice cestovního ruchu z hlediska
geografie:
Geografie = je věda studující prostorové rozšíření
jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané
„krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a
vývoj v čase.
označení se poprvé objevuje ve 3. stol. př. n. l. v
díle Geografíka sepsaném Eratosthenem z
Kyrény.

4.

Geografie
Fyzická
geografie
• věnuje se:
• litosféře,
• hydrosféře,
• atmosféře,
• biosféře.
Socioekonomická
geografie
• geografie CR,
• geografie
dopravy,
• geografie kultury,
• geografie
obyvatelstva.
Regionální
geografie
Kartografie
• geografie
světadílů;
• geografie zemí;
• geografie
administrativních
jednotek.
• tvorba map

5.

Cestovní ruch
činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do
místa mimo její běžné prostředí a to na dobu
kratší než je stanovena, za účelem trávení
volného času, obchodu a za jinými účely
nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z
navštíveného místa odměňováni“.
- základní rysy CR:
dočasnost změny místa stálého bydliště a
dočasnost pobytu mimo něj;
nevýdělečný charakter cesty a pobytu;
vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává.

6.

H. Poser (1939) – definoval cestovní ruch jako „lokální
nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem,
které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na
straně jedné a domácím obyvatelstvem, městem a jeho
územím na straně druhé“.
tuto definici více než tři desetiletí akceptovala většina
autorů geografických výzkumů.
P.Mariot – na základě dosaženého stupně rozvoje CR a
jeho geografických výzkumů se pokusil o definici CR,
vystihující geografické aspekty: „společenská aktivita, která
podmiňuje přemisťování obyvatelstva do částí krajinné
sféry, charakterizovaných interakcemi krajinných prvků,
schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu“.

7.

V současné literatuře existují různé termíny pro označení geografických
výzkumů cestovního ruchu:
geografie rekreace (V.S.Preobraženskij a J.A.Vedenin (1971),
K.C.Macmurray a C.M.Davis (1954), R.Wokoun a J.Vystoupil
(1983);
rekreace – „využití volného času, jehož součástí může být aktivní
pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a
turistika.“
geografie dovolených (M.Boyer (1962);
dovolená – „placené nebo neplacené volno v rámci
zaměstnaneckého poměru nebo samostatné výdělečné činnosti.
Ve vztahu k CR bývá vymezena jako období delší než 24 hodin a
kratší než 3 měsíce strávené mimo místo trvalého pobytu osoby,
jehož účelem je jiná než výdělečná aktivita a služební cesta.“
geografie volného času (K.Ruppert (1974), J.Dumazedier a G.Prost
(1966).;
volný čas – „čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem
závazků plynoucích ze společenské dělby práce, nebo z nutnosti
zachování biofyzického či rodinného systému.“

8.

Zvláštní význam pro rozvoj GCR mají
odborné práce:
Grunthal (1934) – „Problémy geografie
cestovního ruchu“:
rozšíření cestovního ruchu na zemském povrchu;
jeho podmíněnost vzhledem k přírodním
podmínkám;
jeho zpětné působení na krajinu.
A.

9.

H. Poser (1939) – „Studie o CR v Krkonoších“:
„rozdíly v charakteru
krajiny navštěvovaného
místa a místa trvalého pobytu návštěvníka;
poloha navštěvovaného místa;
vzdálenosti a možnosti dopravního spojení
s průmyslovými a obytnými centry;
počet, hustota, věková a sociální kultura
obyvatelstva v okolí navštěvovaného místa;
majetkové
poměry
a
velikost
příjmů
obyvatelstva;
psychologické
podmínky
obyvatelstva
a
propagace;
vliv politických hranic.“

10.

1. souborná díla geografie CR v
poválečném období:
J. Warszyńská a A. Jackowski (1978) – „Základy
geografie cestovního ruchu“;
„analýza forem a vztahů prostorových jevů CR, a
také s tím spojených procesů ovlivňujících
prostor“
P. Mariot (1983) – „Geografia cestovného ruchu“.
„výzkum teritoriálních aspektů interakcí mezi
cestovním ruchem a krajinou“

11.

Hlavní problémové okruhy GCR:
„analýza a hodnocení základních faktorů a podmínek
rozvoje CR;
prostorová analýza cestovního ruchu;
geografická analýza hlavních forem cestovního ruchu;
geografické aspekty mezinárodního cestovního ruchu;
koncepce a prognózy rozvoje CR a rekreace;
geograficko-kartografické přístupy a metody v CR;
udržitelný rozvoj CR, hodnocení vlivů CR na
geografické prostředí“.

12.

sportovní CR
rekreační CR
poznávací CR
turistika
etnický CR
kongresový CR
kulturní CR
městský CR
religiózní CR
léčebný CR
krajanský CR
tematický CR
masověkonzumní
krátkodobý
Délka trvání
Využívání
přírodních a
antropogenních
zdrojů
Motivace –
vybrané
formy CR
alternativní
(udržitelný)
domácí
dlouhodobý
měkký CR
tvrdý CR
Teritoriálního
rozmístění
Druhy a formy CR
Vliv na
životní
prostředí
příhraniční
Rozložení
během roku
celoroční
sezónní
zahraniční
Organizovanost
návštěvníků
organizovaný
individuální
hromadný
neorganizovaný
individuální
hromadný

13.

Členění CR z hlediska geografie:
Hlavní formy:
domácí cestovní ruch;
zahraniční cestovní ruch;
mezinárodní cestovní ruch.
Odvozené formy:
vnitřní cestovní ruch;
národní cestovní ruch;
regionální cestovní ruch.

14.

Domácí
CR
Vnitřní CR
Národní CR
Příjezdový
CR
Výjezdový
CR
Zahraniční CR
English     Русский Правила