40.08K
Категория: СоциологияСоциология
Похожие презентации:

Masová komunikace

1.

Masová komunikace
Komunikátorem je organizace nebo instituce ( televizní, rozhlasová
stanice, noviny, časopis, film), příjemce je zastoupen celou veřejností, je
anonymní, komunikátor vysílá k příjemci jednosměrný tok informací,
který může být ze strany příjemce kdykoliv přerušen.

2.

Charakteristika procesu masové komunikace
• Přítomnost masového publika
• Prostředky přenosu zpráv – prostředníkem je médium, tedy
masmédia
• Veřejná dostupnost zpráv (informací)
• Periodicita – zprávy se k příjemci dostávají v určitých intervalech
• Neexistence přímého kontaktu komunikátor – příjemce
• Náhodná a neplnohodnotná zpětná vazba

3.

Lasswellův komunikační model
sdělení
komunikátor – kódování
dekódování - příjemce
médium
komunikační proces
feedback (zpětná vazba) ----- reakce

4.

Aktéři a děje procesu masmediální komunikace
• Zdroj (komunikátor) – mediální instituce, které vytvářejí zvláštní odvětví
trhu – mediální průmysl. Jsou budovány a řízeny za účelem zisku. Reagují
na události a názory ve společnosti. Témata mohou omezovat, mírnit, nebo
podporovat a vytvářet témata nová. Média jsou ovlivněna kulturním
kontextem a také ekonomickými a politickými faktory, jež mají velký podíl
na formě a obsahu sdělení.
• Kódování – kód je prostředkem komunikace, aby bylo zakódování úspěšné,
musí kód sdílet společně komunikátor i příjemce. Jde v podstatě o soubor
znaků a pravidel pro jejich využívání.
Zakódované sdělení = text, kódovat můžeme např. do formátu televizních
zpráv. Způsob zakódování sdělení velkou měrou ovlivňuje to, jak sdělení
příjemci pochopí.

5.

• Dekódování – způsob přijímání kódovaného sdělení. Člověk dekóduje
prostřednictvím vlastních zkušeností, předsudků a představ. To může zmařit
komunikátorův záměr. Komunikátoři jsou si vědomi toho, že příjemce má
tendenci vyčíst ze sdělení to, co chce. Proto se snaží sestavit text tak, aby
dovedli příjemce k takovému pochopení textu, jaký je pro komunikátory
žádoucí.
• Příjemce sdělení – příjemcem je v mediální komunikaci publikum ( z lat. –
veřejnost, stát, obec). Publikum je početné, příslušníci se neznají - chybí jim
vědomí příslušnosti ke skupině, je tvořeno nahodile, je proměnlivé, je
pasivní a může se stát předmětem manipulace. Publikum je heterogenní
(různorodé) i homogenní (příslušníci si vybírají stejný předmět zájmu)
současně. Média vstupují publiku do každodenního života a mění jeho
rytmus. Má to na svědomí pravidelnost mediálních sdělení.
English     Русский Правила