DA II - dějiny středověké architektury

1. DA II – dějiny středověké architektury

Pavel Kalina

2.

Předmět je věnován architektuře evropského středověku od pozdní antiky až po začátek 16. století, tedy
více než jednoho tisíciletí, a to se zaměřením na střední Evropu a země někdejší Koruny české. Zvláštní
pozornost je věnována obdobím a architektům, kteří výrazně ovlivnili podobu našeho kulturního dědictví.
Studenti by měli získat schopnost porozumět této významné kapitole našich dějin architektury jak pokud
jde o formální jazyk architektury a používané historické konstrukce (stěnový x skeletový systém), tak
pokud jde o její společenský kontext (technologicky vyspělá architektura v rámci agrární společnosti).
Získané znalosti jim umožní lépe se orientovat při práci na projektech zaměřených na renovace
historických objektů i při zásazích do historického prostředí měst a vesnic. Témata probíraná v rámci
přednášek jsou dále prohlubována v rámci povinných cvičení, ve kterých mají studenti mj. možnost
podílet se na vytváření slovníkových hesel na wikipedii v rámci dlouhodobého projektu Studenti píší wiki.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
Raně křesťanská architektura.
Karolínská architektura.
Románská architektura I.
Románská architektura II.
Gotické katedrály ve Francii I.
Gotické katedrály II.
Gotické katedrály mimo Francii.
Cistercká architektura.
Mendikantská architektura.
Středověká města.
Středověká města II.
Petr Parléř.
Pozdní gotika ve střední Evropě.
Benedikt Ried.

3.

Ke zkoušce:
Prezentace – budou v moodlu
Pavel Kalina, Dějiny středověké architektury
Způsob zkoušení:
Bude určen dle aktuální epidemiologické situace
Důležité informace: moodle, webová stránka FA
https://www.fa.cvut.cz/cs/fakulta/lide/242-pavelkalina

4.

5.

Konstantinův oblouk, Řím, 315 po. Kr.

6. navazování na antickou typologii: vítězný oblouk

7.

Union Station, Washington, D.C.
Daniel Burnham, 1907 po Kr.

8. navazování na antické technologie: valené klenby

9. dramatický vývoj stavební technologie v „temném“ středověku: kostel sv. Pavla v Římě, 4. stol. kostel sv. Markéty v Kopčanech,

10.
stol. (?)
františkánský kostel v Salzburgu,
15. stol.

10.

• 313 Milánský edikt
• 395 křesťanství státním náboženstvím
Římské říše (již dříve v Arménii a Etiopii)
• křesťané byli Římané: rozsáhlá adaptace
antického neoplatonismu včetně jeho
estetiky (důraz na abstraktní matematické
vztahy, symbolika světla)
• římské dědictví: nejen typologie a formy,
ale také smysl architektury:
• architektura jako výraz státní
reprezentace, nástroj sociální expanze a
sebeidentifikace

11.

• to, co sledujeme jako „dějiny
architektury“, nebylo výsledkem
historické nutnosti
• dějiny architektury nejsou lineární
proces – stejné podněty vedou k různým
následkům

12. Debre Damo (Etiopie), 6. stol. n. l.

13. římská architektura pro shromažďování: amfiteátr v Arles, 1. stol. po. Kr.

14. římská architektura pro shromažďování: divadlo v Orange, 1. stol. po Kr.

existující typologie může být odmítnuta,
pokud má negativní významové asociace

15.

existující typologie může být odmítnuta,
pokud má negativní významové asociace

16. transformace existující typologie: multifunkční hala (bazilika) generuje kostel

17. křesťanská „bazilika“

typologie:
kombinace
různých zdrojů:
1. římská bazilika?
2. řecký/římský
templ (orientace podél
hlavní osy)?
3. kultovní prostory
ostatních kultů?
křesťanská „bazilika“

18.

19.

• oč tu běží, není jen dílčí typologická
inovace, ale transformace celého města
jako obývaného prostoru
• první vrstva: velké poutní kostely:
architektura pro sváteční provoz
nadregionálního významu

20.

kostel sv. Petra v Římě
původní stavba z let 326-349 nahrazena v
15.-17. století novostavbou

21.

Řím, kostel S. Paolo fuori le mura
po r. 324 vzniká malá bazilika, až po 395 dokončena pětilodní
bazilika s příčnou lodí (transeptem), dnešní podoba
novostavbou po požáru r. 1823

22. Hlavní loď

apsida
Hlavní loď
příčná loď (transept)
boční lodě
hlavní loď

23.

• druhá vrstva: menší kostely pro potřeby
lokálních komunit

24. Řím, Santa Sabina, ca. 422-432 koncha

bazilika na Aventinu,
rekonstruována za Lva
III.
(795-816) a Evžena III.
(824)
apsida
templon

25. Řím, Santa Sabina (kostel sv. Sabiny)

dnešní podoba
výsledkem
rekonstrukce
Antonia Muñoze,
20. léta 20. století
v oknech
transennae
nad
arkádou opus sectile
(mozaika z kusů
mramoru)
v popředí templon
(přepážka
ohraničující
prostor před
hlavním oltářem),
Řím, Santa Sabina
(kostel sv. Sabiny)

26. Řím, Santa Sabina exteriér apsida

hlavní
loď
konstrukce:
cihelný
Stěnový
systém

27.

28. Řím, Sta. Maria in Domnica

kostel vybudován na Monte
Celio zřejmě v 7. stol. pro
potřeby místní křesťanské
komunity
rekonstruován za Paschalise
I. (817-824), snad z té
doby mozaika v apsidě
18 žulových sloupů
z původní stavby?

29. Santa Maria in Trastevere (kostel na místě domu užívaného pro křesťanské bohoslužby ještě ve 3. století)

původní stavba za
papeže Julia I., 337-352
pro jednu z 25 nejst.
římských farností
dnešní stav výsledkem
přestavby za papeže
Innocence II., 1138-42
sloupy a kladí
původní?

30. Řím, Santa Maria in Trastevere

Řím, Santa Maria in Trastevere
sloupy a kladí
původní?

31.

centrální stavby (stavby přibližně
symetrické podle dvou os):
baptisteria, mauzolea, kostely

32. Řím, baptisterium při kostele San Giovanni in Laterano, exteriér

(kostel S. Giovanni in
Laterano stavěn od 311-14
jako první a hlavní římská
bazilika na místě kasáren
císařské jízdní gardy)
baptisterium=křestní kaple

33. Řím, baptisterium při kostele San Giovanni in Laterano, interiér

polygonální půdorys
typický pro baptisteria

34. Řím, kostel Santa Costanza, kolem 350

původně mauzoleum
císařovy dcery Constancie
tradice mauzoleí na
kruhovém půdoryse
(v Římě:
Augustovo mauzoleum,
Hadriánovo mauzoleum
/Andělský hrad)

35.

Santa Costanza
ústřední prostor (hlavní loď) zaklenut kupolí
světlo jako symbol

36.

37.

38. mozaika jako ideální obklad

39.

Řím, ruiny původního kostela
S. Agnese
stavěn kolem roku 342 nad hrobem sv. AnežkyŘímské
(= S. Agnese)

40. Řím, dnešní kostel S. Agnese

41. Řím, Santo Stefano Rotondo

kostel na kruhovém půdorysu
vybudován na vrcholku
Monte Celio v letech 468 až
483 za papeže Simplicia V.
nad mitreem ze 2.-3. století
portikus přidán zřejmě až za
Innocence II. ve 12. století

42.

43.

44. ↑ kostel Božího hrobu, Jeruzalém ← kostel Santo Stefano, Řím: kostel jako imitace archetypu

45. „okrouhlý chrám obkroužený třemi stěnami a podpíraný dvanácti sloupy. Mezi jednotlivými stěnami leží prostor na šířku cesty, ve

kterém jsou na třech místech prostřední stěny
postaveny oltáře, to znamená směrem severním, jižním a
západním. Kostel má dvakrát po čtyřech branách… ve třech
vnějších stěnách, čtyři z nich směřují k východu a čtyři k
západu…“
Beda Ctihodný, Církevní dějiny národa Anglů, 8. stol.

46. Řím, Pantheon

605-609 změněn na kostel Santa Maria ad martyres
→
dovršení christianizace Říma

47.

48.

architektura dalších center říše

49. Milán r. 286 hlavním městem západní části římské říše, 539 zničen Ostrogóty

50. Kostel sv. Vavřince / San Lorenzo, po r. 400? (401 demolován amfiteátr)

51. Ravenna od r. 402 hlavním městem západní části říše městský přístav Classe postupně zanesen nánosy, město upadá

52. Ravenna, Sant´Apollinare in Classe, do 549 narthex přistavěn později, zvonice přidána v 9. století (používání zvonů zaváděno od

ca. 400, schváleno papežem r. 604)
náběžníky nad hlavicemi sloupů svědčí o proměně klasického jazyka
architektury

53. Ravenna, San Vitale, 527-546: oktogonální centrála

54.

bočníloď
předsíň
(narthex)
apsida chór
hlavní loď

55.

arkáda mezi předsíní a boční lodí

56. průhled z boční lodi přes hlavní loď k chóru (presbytáři, oltářnímu prostoru)

57.

58.

architektura jako adaptace

59. Athény v pozdně římské době

dramatické zmenšení
rozsahu města oproti
Periklově době

60. tetrakonchální chrám na místě Hadriánovy knihovny

nejstarší křesťanský
kostel ve městě,
zřejmě až z
5. století

61. tetrakonchální chrám, půdorys

atrium a předsíň na
západě, jen tři apsidy
vybaveny sloupovím

62. Parthenón jako křesťanský chrám

za císaře Justiniána změněn na mariánský chrám

63. Athény, pohled na starou agoru

v pozadí Akropolis
(vlevo), Areopagos
(vpravo)

64. Athény, pohled na starou agoru

v pozadí
Héfaisteion

65.

Athény, stará agora,
pozdně římská doba
(ca. 450 po Kr.)

66. Athény, Héfaisteion

postaven v polovině 5. století před
Kr. jako „klasický“ dórský
hexastylos
původně chrám Héfaista a
Athény (v celle stály
jejich sochy)

67. Héfaisteion jako křesťanský kostel

stavba přeměněna na
kostel sv. Jiří (7. stol.)
vestavěna apsida (tím
změněna původní
orientace kostela),
do celly otevřeny nové
vstupy
poškozeny některé metopy

68. Asklépeion jako křesťanský kostel

69. Erechtheion jako křesťanský kostel

70.

alternativní architektura

71. Bazilika ve Fáw Qiblí (Egypt), rekonstrukce

svěcena r. 459
rozměry 74x42m
jedna z největších
křesťanských staveb
v Egyptě
sloužila mnišské komunitě,
která původně vznikla jako
protiklad institucionalizované
církve:
architektura jako součást
kontrakultury

72. lavra (sdružení poustevníků) x coenobium (převáží na západě; koinos bios = společný život) → klášter klášter sv. Kateřiny na

hoře Sinaj:
mnišský život poprvé doložen 381-4
klášter postaven za císaře Justiniána (527-565)

73. v klášteře se dodnes nachází keř, pokládaný za ten keř, v němž se Jahve zjevil Mojžíšovi

74.

bazilika:
hlavní loď, vedlejší loď, příčná loď (transept)
mezilodní arkáda
templon
transenae
apsida
oltář
presbytář/kněžiště
náběžník