William Le Baron Jenney Home Insurance Company, 1889

The Leiter I, 1877/79-1972, William Le Baron Jenney

Henry Richarsdon, obchodní dům Marshall Field, Chicago, 1885

William Holabird + Martin Roche The Marquette Building, 1895

RelianceBuilding Daniel Burnham + John Root, 1890-1895

J.M. Howels, Budova Chicago Tribune, Chicago, 1923

27.89M

DMA 1_2_Chicago_L.H.Sullivan

1. DĚJINY MODERNÍ ARCHITEKTURY 1

EVA BENDOVÁ

2. Změny v městské struktuře - urbanismus

Změny v městské struktuře urbanismus

3. Londýn, Pall Mall 1763

4. První pouliční osvětlení, 1809

5.

Moderní úvahy o městě
Sociální utopie – Robert Owen, Charles Fourier
představitel utopického socialismu, kritik raného
kapitalismu,
falangy - základní jednotka utopické společnosti,
obec v nichž se společně pracovalo a výsledky se
dělily v kolektivu

6.

Ildefonso Cerdá, Generální teorie urbanizace, 1859, Barcelona
Reinhard Baumeister, Stadterweiterungen in technischer,
baupolizeilicher und Wirtschaftlicher Beziehung, 1876
Camillo Sitte, Stavba měst podle uměleckých zásad,1883,Vídeň
Koncepce lineárního versus zahradního města

7.

Robert Owen
• Města utopistů
• Sociální proměna společnosti
• O novém pohledu na společnost
nebo eseje (1813), Výklad zásad a plánů
na vybudování svépomocných osad v
tuzemsku (1841) a Kniha o novém
mravném světě (1842).
• Dětská a ženská práce – stanovení
pracovní doby, reforma vzdělávání –
veřejné školy
• Továrna New Lanark – 1786 přádelna
a domy pro dělníky

8.

9.

Vize New Harmony, Indiana 1838

10.

Lineární město
V prvopočátcích průmyslových měst byla veřejná
doprava na velice nízké úrovni – zaměstnanci
většinou bydleli v dochodné vzdálenosti od místa
pracoviště. S postupným rozvojem vybraných druhů
hromadné dopravy se ovšem organizace města
stávala stále více závislou na uspořádání
dopravních systémů; dopravní obslužnost navíc
začala významně hýbat s cenami pozemků.

11.

Nejvýznamnější reakcí na vzestup významu dopravy v městském
plánování byly práce Artura Soriay y Mata. Ten přišel s myšlenkou
tzv. lineárního města (La Ciudad lineal v roce 1882) rozvíjejícího se
podél vysokorychlostních a vysokokapacitních dopravních tras
vycházejících ze stávajících měst
Překážkami by byly zejména velké stavební náklady, dlouhé dojezdové časy a vzdálenosti, a
to i při velmi rychlých typech dopravy.
Racionální myšlenkou je vyšší zhodnocení stavebních investic do dopravních tras typu
železnice či rychlostní komunikace.
Snadná dostupnost zelených ploch a relativně snadnou možnost dalšího rozšiřování.

12.

13.

Zahradní město
Nejvýraznější koncepcí myšlenkově vycházející z kontextu
podmínek 19. století je koncepce tzv. zahradních měst.
Východiskem této myšlenky kniha anglického urbanisty
Ebenezera Howarda Garden Cities of Tommorrow.
Autor propaguje princip realizovaný např. u vybraných
dělnických kolonií, tj. decentralizované osídlení mimo
centrální město obepínající výrobní závod.

14.

• Kniha 1898
• První město 1903

15.

Howard rozšířil myšlenku města vázaného na solitérní
průmyslový podnik vytvořený konkrétním průmyslníkem –
navrhl plánovaný přesun obyvatelstva a
výrobních aktivit z přeplněných měst do měst zahradních.
Zahradní město mělo být:
► limitováno populační velikostí 32 000 obyvatel,
► s odpovídajícím počtem pracovních příležitostí,
► s rozsáhlými zelenými pásy pro účely zemědělské, rekreační
a omezující nekontrolovatelný růst,
► s obecním vlastnictvím pozemků, které by byly pronajímány
pro soukromé využití.

16.

Celý systém zahradních měst měl sestávat ze 6
satelitů (zahradních měst) spojených rychlými
dopravními trasami okolo centrálního města s 58 000
obyvateli.
Vytvořený celek (centrální město + 6 satelitů)
představoval tzv. „social city.
Howard neobhajoval izolovaná malá města, tvrdil, že
pokud město ve svém růstu dosáhne určité
realizován v geograficky blízkém novém městě.

17.

18.

Město-venkov
Vyhoštění z přírody. Společenská příležitost. Nedostatek společnosti. Krása
přírody.
Vysoké nájemné a ceny. Možnost zaměstnání. Dlouhá pracovní doba. Čistý
vzduch. Nízké daně, dostatek práce. Příliš dlouhá pracovní doba.
Mlha a průvan. Nákladné odvodňování. Nadbytek vody. Možnost podnikání
příliv kapitálu. Špatný vzduch. Pochmurné nebe. Dobře osvětlené ulice.
Nedostatek zábavy. Sluneční jas. Čistý vzduch a voda, dobré odvodňování.
Slumy a kořalny. Krásné domy a zahrady, žádný kouř, žádné slumy.
Svoboda. Sociální soulad.
Na rozdíl od ryze utopických autorů specifikoval Howard rovněž ekonomické
podmínky výstavby.

19.

V Anglii byla založena Asociace zahradních měst
(1899), která později iniciovala výstavbu zahradního
města Letchworth.

20.

Obnova, rozšíření, přestavba historických měst

21. Paris Přestavba

komplexní modernizace města Paříže v letech 1852–1870, kterou nařídil císař
Napoleon III. a pověřil dohledem nad jejím průběhem prefekta barona
Haussmanna