Snímek 1
Snímek 2
Snímek 3
Snímek 4
Snímek 5
Snímek 6
Snímek 7
Snímek 8
Snímek 9
Snímek 10
Snímek 11
Snímek 12
Snímek 13
Snímek 14
Snímek 15
Snímek 16
Snímek 17
Snímek 18
Snímek 19
Snímek 20
Snímek 21
Snímek 22
Snímek 23
Snímek 24
Snímek 25
Snímek 26
Snímek 27
Snímek 28
Snímek 29
Snímek 30
Snímek 31
Snímek 32
Snímek 33
Snímek 34
Snímek 35
Snímek 36
Snímek 37
Snímek 38
Snímek 39
Snímek 40
Snímek 41
Snímek 42
Snímek 43
Snímek 44
8.65M
Категория: ИсторияИстория

1955 -1959 rok po roce poválečnými dějinami československa rok za rokem

1. Snímek 1

1955_1959
ROK PO ROCE
Poválečnými dějinami
Československa
rok za rokem

2. Snímek 2

Čtěte, prohlížejte,
vybírejte, upravujte...
Tato prezentace je určena pouze pro vzdělávací účely!

3. Snímek 3

1955

4. Snímek 4

1955
Československé stavby mládeže
Mládežnické budovatelské hnutí
vzniká v Československu po druhé
světové válce
1950
po roce 1948 mládež stavěla
Trať mládeže nebo Trať družby
do Sovětského svazu, přehrady
a průmyslové kombináty (Ostravsko)

5. Snímek 5

1955
Na jednom z dřevěných domečků svazáckého města ve Vratimově uvidíte heslo:
My stavíme stavbu, stavba staví nás! Z hlavní brány tábora vycházejí časně ráno,
odpoledne i v noci na ranní, odpolední a noční směny průvody chlapců a děvčat
se svazáckou vlajkou v čele a s písničkou na rtech. Dvacet minut chůze dělí tábor
od staveniště. Na pracovištích stojí mladí z vratimovského tábora svým nadšením
v čele. Uplatnili se při vysoké peci jako na blokovně, uplatňují se na ocelárně jako
na konticáglovně. O jejich pracovních úspěších i tady, kde výkony nad 100 % jsou
jakousi čestnou samozřejmostí, je nutno1950
hovořit s opravdovým uznáním. Přišli sem
svazáci s nejrůznějším povoláním – a zde student, dělník, rolník, všichni vytvořili
pracovní kolektiv, který se musel prokousávat nezvyklostí práce v prvních dnech
a který dnes pracuje údernicky. V každé četě a ve většině brigád jsou ustaveny
politické kroužky. Velký úspěch mají také kroužky čtenářské, které se připravují
na splnění Fučíkova odznaku. A právě práce v těchto kroužcích je velmi záslužná,
vždyť mnoha mladým soudruhům se teprve tady otevřely oči, teprve na Stavbě
pochopili plytkost všelijakých těch detektivek, kovbojek a jiných škvárů, které dříve
četli, teprve tady pochopili pravé hrdinství a pravou hodnotu v literatuře.
z časopisu určeného účastníkům staveb mládeže

6. Snímek 6

1955
Barákova komise
tzv. Barákova komise působila od ledna 1955 z podnětu tehdejšího prvního
tajemníka KSČ Antonína Novotného
měla se vyrovnat se zločiny padesátých let, především s případy
odsouzených komunistů
účelem komise nebylo ony události vyšetřit, ale jaksi je politicky uzavřít...

7. Snímek 7

1955
v komisi pracovali i lidé, kteří se
na nezákonnostech padesátých let
sami podíleli…
předseda komise Rudolf Barák byl
ministrem vnitra od roku 1953,
1950
podepsal se například na procesech
proti příslušníkům bezpečnostních
složek nebo s tzv. buržoazními
nacionalisty v čele s Gustávem
Husákem!
zástupce generálního prokurátora
dr. Švach několik let předtím navrhoval
trest smrti pro Marii Švermovou!

8. Snímek 8

1955
Výsledky práce komise
byli zatčeni někteří vyšetřovatelé StB, například Bohumil Doubek
a Vladimír Kohoutek – nejvyhlášenější ze všech vyšetřovatelů, ale roky,
k nimž byli odsouzeni, nikdy neodseděli a již v roce 1958 byli propuštěni…
1950
propuštěni byli i někteří političtí vězni, samozřejmě komunističtí – Eduard
Goldstücker nebo Artur London a Vavro Hajdů, odsouzení se Slánským
celková bilance Barákovy komise:
v 52 případech byly rozsudky
nespravedlivé
ve 213 byly příliš tvrdé
97,4 % rozsudků bylo v pořádku
– takže žádná skutečná revize…

9. Snímek 9

1955
Vídeňská výzva Světové rady míru
2. dubna končila kampaň Vídeňské výzvy Světové
rady míru proti přípravě atomové války
ze třináctimilionového Československa podepsalo
1950
výzvu devět a půl milionu občanů
– údajně dobrovolně a z vlastní iniciativy…
Světová rada míru
(World Council of Peace, WCP)
vytvořena roku 1950
prvním předsedou F. Joliot-Curie
ČSR byla zakládajícím členem

10. Snímek 10

1955
Stalinův pomník nad Prahou
1. května 1955 byl v Praze
odhalen největší Stalinův
pomník mimo SSSR
1950
„Pro věky je určen tento památník československo-sovětského přátelství,
který se zdvihá nad Prahou.“
místopředseda vlády Václav Kopecký

11. Snímek 11

1955
První celostátní spartakiáda
zahájena 23. června 1955
nahradila někdejší sokolské slety a téměř dokonale se jimi inspirovala…
jiný ideový (nyní ideologický) obsah – oslava komunistického režimu
a jeho úspěchů
1950

12. Snímek 12

1956

13. Snímek 13

1956
XX. sjezd Komunistické strany SSSR
Stalin skutečně byl uctíván jako Bůh a odhalení, že nejen nebyl Bůh, ale dokonce se dopustil
strašlivých zločinů, se sovětské společnosti nepřijímalo snadno…
1950
přečtěte si
projev…

14. Snímek 14

1956
Ozvuky odsouzení „kultu osobnosti“
v Maďarsku, v Polsku
i v Československu vedly veřejné
i poloveřejné diskuse
(nekritizoval se otevřeně Stalin),
tiše k nápravě některých zločinů
1950
ve střední Evropě se změny
nejdřív promítly v Polsku
komunistický režim se svými
represemi ve střední Evropě trval
i nadále, prodělal však liberalizaci
– krutá stalinistická padesátá léta
rokem 1956 fakticky skončila…
v Maďarsku vyústily nakonec
postupné změny a liberalizace
v povstání a sovětskou intervenci

15. Snímek 15

1956
Vlažné přijetí projevu funkcionáři KSČ
v Československu reformní proces
po XX. sjezdu KSSS zdaleka
tak dramatický nebyl
ÚV KSČ o závěrech sjezdu opakovaně
1950
jednal – jako by si dlouho
neuvědomovali nebo nechtěli
uvědomit, k čemu na sjezdu došlo…
ze svých funkcí byl odvolán ministr
národní obrany Alexej Čepička
všichni však přece jen v nové situaci nemlčeli,
ozvala se skupina studentů a někteří spisovatelé...
podívejte
se na TV
portrét
A. Čepičky

16. Snímek 16

1956
Hrubínův projev
K důstojnosti člověka patří svědomí. Když volně píši a vydávám, mohu být
opravdu spokojen a nechtít víc? Mohu, ale jen tehdy, dokud líc mé volnosti
nemá rub umlčování druhého. Já píši a vydávám, ale zdalipak měl to právo
například Jiří Kolář, básník mně poetikou odlehlý, kterého si však vážím
jako příkladu, jak si nic v životě ani v práci neulehčovat? Jiří Kolář, básník
s původem kladenského proletáře, jemuž opravdu nikdy nešlo o osobní
prospěch, ale vždycky o věc lidu a socialismu, a který se v sobě raději
do krve rozdírá, než aby se přizpůsobil a lízal paty, byl brutálním útokem
v Tvorbě zahnán do izolace a posléze existenčně zničen.
To je nelidské, to je nekulturní! Kdo z nás si spokojeně chodí, spokojeně
píše, spokojeně pobírá honoráře a klidně usíná, kdo se staví, jako by
o ničem nevěděl, kdo řekne nahlas: Zde se děje křivda!, je zakuklený
maloměšťácký sobec - a ten, kdo se dokáže jen tajně stydět, je zbabělec.
Jsou a budou snahy tyto skutečnosti přejít, zastřít, ošolíchat, znevážit;
ale každá taková snaha naši hanbu ještě zvětší. Nehanbí-li se mnohý z nás
dnes, budou se za nás jednou hanbit naše děti.
František Hrubín
na II. sjezdu spisovatelů v dubnu 1956

17. Snímek 17

1957

18. Snímek 18

1957
Československo-čínská smlouva
Smlouva o přátelství a spolupráci
mezi Československou republikou a Čínskou lidovou republikou
Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSR a vládou ČLR
podepsány 27. března v Pekingu
1950
zplnomocněnec prezidenta Československé
republiky V. Široký v. r.
zplnomocněnec předsedy Čínské lidové
republiky Čou En-laj v. r.
Národní shromáždění projevilo se
smlouvou souhlas dne 4. července 1957
prezident republiky ji ratifikoval
dne 23. července 1957
nabyla účinnosti 1. srpna 1957

19. Snímek 19

1957
Reforma národního pojištění
byla vyhlášena 1. ledna 1957
stanovena hranice důchodového věku u mužů na 60 let a u žen na 55 let
1950
rok 1957 nebyl z ekonomického hlediska pro Československo příznivý,
vedoucí muži komunistického hospodářství museli konstatovat,
že dochází k ekonomické krizi

20. Snímek 20

1957
Krize státem řízeného hospodářství
příjmy obyvatel i přes zpomalení růstu
mezd překročily plánovanou kvótu
zvýšený plán výroby spotřebního zboží
byl splněn jen na polovinu
1950
vyčerpaly se zásoby v obchodě vytvořené
v roce 1955
kolektivizace zemědělství způsobila pokles
či stagnaci zemědělské výroby
tempo růstu národního důchodu
se zastavilo – finanční rezervy připravené
pro denivelizaci mezd se téměř vyčerpaly...

21. Snímek 21

1957
Nereálné hospodářské úvahy a plány
chybná představa vedoucích politiků a ekonomů:
rychlý vzestup životní úrovně automaticky vyvolá
aktivní zájem pracujících o hospodářské výsledky
podniků1950
a povede k růstu pracovního výkonu
z politických důvodů se obávali řešit situaci
rázným zásahem proti živelnému růstu příjmů
napětí na trhu a rozpor mezi příjmy obyvatel
a fondy spotřebního zboží se rychle zostřovaly –
klíčový ekonomický problém s politickými
a sociálními důsledky…

22. Snímek 22

1957
Vliv maďarských událostí roku 1956
českoslovenští komunisté se obávali demonstrací proti režimu
Dvanáctého až třináctého října 1957 došlo totiž na Václavském náměstí v Praze k poměrně
neočekávané události. Jeden důstojník zde chtěl perlustrovat vojína československé lidové
armády za to, že ho odmítl pozdravit. To vyvolalo bouři u kolemjdoucích lidí, kteří proti tomu
protestovali. Údajně se zde srotily stovky lidí a onen důstojník byl dokonce fyzicky napaden.
Vyžadovalo to tedy reakci. Václavské náměstí muselo být vyklizeno a hned druhý den byla
přijata opatření k zamezení podobných akcí a vyhlášena akce proti tzv. chuligánům
a výtržníkům...

23. Snímek 23

1957
Tažení proti rock´n´rollu
za chuligány a výtržníky byli označeni i tanečníci rock´n´rollu
došlo k zatýkání mladých lidí, kteří provozovali tuto hudbu
celkem bylo v rámci tohoto tažení odsouzeno 303 lidí…
1950

24. Snímek 24

1957
Premiéra velkofilmu „Proti všem“
4. října 1957 premiéra
adaptace díla Aloise Jiráska režíroval Otakar Vávra
navazoval na předchozí dva filmy s husitskou tématikou Jan Hus a Jan Žižka
husitská trilogie byla nejambicióznějším projektem v dosavadních dějinách
1950
nejen znárodněné kinematografie, ale
čsl. filmového průmyslu vůbec
všechny tři filmy čítaly
dohromady 347 minut
jejich výroba si vyžádala
344 natáčecích dnů
a 33 milionů korun

25. Snímek 25

1957
tvůrci se snažili do těchto historických filmů
implantovat aktuální politické prvky a vysloužit si
tak pochvalu komunistických funkcionářů
likvidace sektářství v husitských řadách měla
připomínat odhalení domnělých zrádců v
komunistické straně – film šel ale do1950
kin v době,
kdy někteří z nich již opouštěli zdi žalářů –
anachronismus
politický posun – přijetí filmovou publicistikou
zatímco Jan Hus byl po premiéře v roce 1954
vynášen českými novináři do nebes, o tři roky
později byl závěrečný díl trilogie podroben
drtivé kritice…

26. Snímek 26

1957
Novotný v čele strany a státu
zemřel prezident Antonín Zápotocký
1950
nástupce
„soudruh prezident“
Antonín Novotný

27. Snímek 27

1958

28. Snímek 28

1958
EXPO 58
17. dubna byla v Bruselu
zahájena světová výstava
EXPO 58
„nepřímý důkaz“
sjednocování Evropy
a světa vůbec
1950

29. Snímek 29

1958
Československý úspěch
československá expozice na světové výstavě
v Bruselu získala v celkovém hodnocení
v mezinárodní soutěži mimořádně
a nečekaně hlavní cenu, zlatou hvězdu
1950
a dalších
třináct významných ocenění!

30. Snímek 30

1958
Architektura se vrací ke kořenům
novátorské použití nové techniky
v konstrukci demontovatelných
pavilonů – ocelová kostra
v kombinaci skla s plastickými
1950
hmotami, dokonalý interiér tvořený
originálním nábytkem, uměleckými
díly a užitkovými předměty
českoslovenští architekti po ideologických zásazích padesátých let a
vnuceném socialistickém realismu navázali na světovou úroveň meziválečné
československé architektury
vzhledem k mimořádnému úspěchu bylo rozhodnuto o přenesení staveb
bruselské expozice do Prahy

31. Snímek 31

1958
Laterna Magika
mezinárodní ohlas na výstavě EXPO 58
režisér Alfréd Radok a scénograf
Josef Svoboda
integrovali filmový obraz s výstupy
živého herce nebo tanečníka
řada významných tvůrčích osobností:
Evald Schorm, Miloš Forman, Jiří Trnka,
Ján Kadár, Elmar Klos, Jiří Srnec,
Jan Švankmajer, Juraj Jakubisko
po úspěchu bylo pro Laternu Magiku přebudováno Kino Moskva v Praze
polyekrán a kinoautomat - vzácný exportní artikl, který reprezentoval zemi
a podle záměrů stranických představitelů její politický systém...

32. Snímek 32

1958
První text-appeal v Redutě
15. ledna
představily se tam již kulturní ikony
pozdějších šedesátých let
–1950
Ljuba Hermanová, Jiří Šlitr,
Jiří Suchý, Ivan Vyskočil
na konci roku 1958 zahájilo
v Praze provoz Divadlo Na zábradlí
premiérou hry Jiřího Suchého
a Ivana Vyskočila „Kdyby tisíc klarinetů“
- později úspěšný film (i v zahraničí)

33. Snímek 33

1958
XI. sjezd KSČ
18. až 21. června v Praze
již pod patronací Antonína Novotného
vypočítávány úspěchy při budování socialismu
podívejte se na TV
reportáž o sjezdu

34. Snímek 34

1958
Jazz se hraje veřejně?
31. května proběhlo finále soutěže
Hledáme písničku pro všední den
1950
většina písní, které zazněly, vycházela z jazzu
z hudby, která byla ještě pár let před tím v Československu potlačována a
zakázána
nyní tedy tento hudební styl bylo možno hrát veřejně – došlo k velkému
posunu v kultuře, zejména v hudbě

35. Snímek 35

1958
„Zbabělci“ Josefa Škvoreckého
velevýznamná událost na poli literárním
vyšel naprosto výjimečný generační román
neobešlo se to bez skandálu
1950
autor obviněn z „dekadentního naturalismu
a reakčního individualismu“
režim proti němu rozpoutal štvavou kampaň
zákaz publikování děl Josefa Škvoreckého
spousta lidí autorovi naopak vyjadřovala
sympatie a podporu

36. Snímek 36

1958
První kniha, kterou jsem nabídl nakladatelství v roce 1956, poté co se Stalin bezpečně
proměnil v mrtvolu, byl Konec nylonového věku. Cenzoři román bystře zabavili a román
zakázali jako pornografii, protože jsem v ní užil slovo ňadra pro ženská, vůbec ne obnažená
prsa. Když jsem cenzorce navrhl, že bych místo ňadra mohl použít kozy, neboť tak tomu říkají
pracující, vyhodila mě z kanceláře. Proto mě velice překvapilo, když cenzura neměla námitky
proti Zbabělcům, které jsem nakladatelství nabídnul v domněnce, že po karambolu se svou
pornografií nemám co ztratit. Netušil jsem, že ten úžasný liberalismus tiskových dozorců
způsobilo rozhodnutí stalinské frakce prezídia ústředního výboru strany použít mě jako nástroj
1950 stoupaly. Potřebovali názorný příklad, kam
pro zákulisní boj s literární frakcí, jejíž akcie tehdy
by vedlo uvolnění cenzurní praxe. Román, který by odpovídal jejich pojetí dekadentního
naturalismu a reakčního individualismu. Tím terčem se také stal. Po čtrnáct dní se
dennodenně objevovaly recenze ve všech celostátních denících a časopisech a pak se hon
přenesl do krajských a místních listů. Ředitel svazového nakladatelství Láďa Fikar dostal
výpověď a zrovna tak šéfredaktor Víťa Kocourek a pět nebo šest dalších redaktorů. Novinář,
který propašoval kladnou recenzi do Večerní Prahy, dostal rovněž padáka. Já ztratil
redaktorské místo ve Světové literatuře. Potom prezident Novotný osobně zatratil román na
jakémsi stranickém kongresu a moje tchyně, prostá žena z lidu, mi nabídla, že schová cennosti
a vkladní knížky. Má žena odvezla mé rukopisy k otci do Náchoda, který je s pomocí
sokolských spiklenců ukryl v jedné vesnici, asi dvacet km od mého rodného města. Vypadalo
to, že se mi naskytne opožděná příležitost stát se horníkem na uranu…
z pamětí J. Škvoreckého

37. Snímek 37

1958
Soupis kočovných a polokočovných osob
musely být do něj zapsány
kočující osoby, převážně
to byli Romové
1950
byli zapsáni i ti, kteří měli
trvalé bydliště i zaměstnání,
pokud údajně posílali
manželku či družku žebrat
nebo vykonávat prostituci
důkazy o žebrotě
či prostituci však směrnice
nepožadovaly…

38. Snímek 38

1959

39. Snímek 39

1959
První festival československého filmu
koncem února 1959 v Bánské Bystrici
velmi významná událost v československé kultuře
tvrdá kritika současných českých filmů
ze strany
1950
představitelů KSČ
pro některé tvůrce
to mělo vážné
následky…

40. Snímek 40

1959
Na konferenci měli hlavní referáty ministr kultury Václav Kahuda a filmový teoretik Jan
Kliment… Ministra ale více zajímaly chyby a ty viděl hlavně sociologicky. Obvinil nejprve
nejmenované režiséry, že jejich filmy ze současnosti jsou omezeny téměř výlučně na téma
ze soukromého života. Proč, to se ministr nezeptal. A to na příběhy nikoli optimistické.
Byl by zajímavý i prostý statistický výkaz, pravil dále, který by ukázal, kolik filmů spatřuje
naši současnost výlučně mezi starými, rozbitými baráky, kde život probíhá na pavlači
či v ušpiněném bytě. V tomto zobrazení spatřoval ministr zcela jednoznačně vliv italského
neorealismu. Nenapadlo ho, že by to také mohl
být vliv české skutečnosti, jejímž nejvíce
1950
pociťovaným rysem byla v této době beznadějná bytová krize, zachycená velmi realisticky
v Třech přáních.
Společenská kritika nebyla tehdy už v Bánské Bystrici pokládána za velezradu, tresty však
přesto dopadaly tvrdě. U filmu Tři přání byla zastavena výroba dalších kopií a byl vydán
zákaz komukoli jej promítnout, takže většina účastníků konference jej vůbec neviděla,
přesto však zatratila. Cenzura škrtla jakoukoli zmínku o filmu v tisku a vyzmizíkovala jej také
ze seznamu barrandovské produkce roku 1958, takže dodnes ve všech statistikách chybí…
Josef Škvorecký „Všichni ti bystří mladí muži a ženy“

41. Snímek 41

1959
VII. světový festival mládeže a studentstva
„Za mír, přátelství a mírovou spolupráci!"
1950
ve Vídni na začátku srpna
téměř čtrnáctidenní akce
velký počet útěků československých občanů z Československa do Rakouska
referoval o tom rakouský tisk i rozhlas

42. Snímek 42

1959
Dne 1. 8., při návratu do Československa, se během cesty z Vídně k československo-rakouské
hranici většina manekýnek, včetně vedoucího soudruha Konečného, opila a při příjezdu
na rakouskou celnici došlo k nevhodným scénám a chování některých manekýnek, které byly
pod vlivem alkoholu sprosté, hrubé nadávky, vyhrnování sukní a podobně. Jedna z opilých
žen ztropila na celnici scénu s pláčem a chtěla se vrátit do Vídně, kde se zamilovala
do jistého hudebníka. Rakouští orgánové se však právem domnívali, že se nechce vrátit
domů a že je ostatními násilně odváděna. Přemlouvali ostatní, aby ji nechali ve svobodném
Rakousku. Jmenovaná musela být delší dobu1950
přemlouvána a uklidňována…
Podle dosavadních zpráv, potvrzených i rakouským tiskem, emigrovalo během festivalu
celkem šest lidí, a sice dva Češi, dva Maďaři, jeden Rumun a jeden Jugoslávec. Z našich
účastníků festivalu emigroval 27. 7. Edvard Zelenka a 30. 7. Otto Litmann...
Naše emigrace svoji činnost zaměřila zejména na zásobování protifestivalových
informačních center a výstav, různými emigrantskými plátky, jako ku příkladu Svědectví,
pozdravné karty určené československým delegátům od tzv. mladých Čechoslováků v exilu
a podobně. Všechna tato centra byla zaplavena velkým množstvím nejrůznějšího
buržoazního a protifestivalového tiskového materiálu, novin, letáků, emigrantských tiskovin,
Pasternakova Doktora Živago a podobně...
informace náčelníka první zprávy ministerstva vnitra (rozvědky) plukovníka Jaroslava Millera

43. Snímek 43

1959
Nobelova cena pro Heyrovského
10. prosince 1959 udělování v Oslu
cenu za chemii získal český vědec, profesor Jaroslav Heyrovský
za objev a rozpracování
analytické
1950
polarografické metody

44. Snímek 44

1955-9
Zdroje k dalšímu studiu na portálu
Moderní dějiny.cz
English     Русский Правила