Hospodářství světa

1. Hospodářství světa

2. Obecně

• systém světového hospodářství se
vytvořil vzájemným propojením národních
ekonomik
jednotlivých
zemí
světa
prostřednictvím mezinárodních integrací
• základní předpoklady jeho rozvoje jsou
světové
ekonomické
organizace,
světové trhy a finance, mezinárodní
dělba práce

3. Rozdělení

• ,,SEVER‘‘- ekonomicky rozvinuté
• státy,,JIH‘‘ - zbytek Asie, Afriky, Latinská
Amerika, Polynésie, Mikronésie a
Melanésie
„ČTVRTÝ SVĚT“
„ASIJSŠTÍ DRACI“

4. 10 největších světových ekonomik (2007)

10 největších světových ekonomik
celkový HDP přepočtený
(2007) na paritu kupní síly, v miliardách USD
• 1. USA
2. Čína
3. Japonsko
4. Indie
5. Německo
6. Velká Británie
7. Rusko
8. Francie
9. Brazílie
10. Itálie
40. Norsko
41. ČR
42. Rumunsko
13 860 mld.USD
7 043
4 035
2 965
2 833
2 147
2 076
2 067
1 838
1 800
257
249
247
302
mil. obyv.
1 318
128
1 132
82
61
142
62
189
59
5
10
22

5. Snímek 5

• jádrové oblasti - hospodářská centra, kde se
soustřeďuje hospodářská moc;
• obyvatelstvo žije ve velkoměstech; hustá
dopravní síť a intenzivní transport osob a
nákladů
• Periferie - okrajové oblasti s tradičními
formami hospodaření
• méně zalidněné

6. Snímek 6

HNP = HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT = souhrn hodnot vytvořených
národním kapitálem daného státu v 1 roce (tzn. i naše firmy v zahraničí)
nejvyšší má Monako
HDP = HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT = hodnoty vytvořené na území
daného státu v 1 roce (pouze vše na území ČR)
tvoří jej 3 typy ekonomiky:
a) agrární - převládal před nástupem prům. revoluce; jedná se o
samozásobitelské
hospodaření;
minimální
úloha
trhu
b) industriální - vedoucí postavení průmyslu a stavebnictví v
HDP i
zaměstnanosti;
od 2. pol. 19. st. do 1. pol. 20. st. V Evropě, sev. Americe,
Japonsku,
Austrálii
a
Rusku
c) postindustriální - rychlý nárůst nevýrobní sféry; vědecky
náročné
obory na vzdělání, výzkum a vývoj;
na 1. místě ve službách je USA
• současné
světové
hospodářství
má
průmyslovězemědělský charakter; podíl zemědělství klesá vlivem
rozvinutých tržních ekonomik

7. Země s nevyšším růstem HDP (2007)

Země s nevyšším růstem HDP
Azerbájdžán – ropa z Kaspického
(2007) moře -dokončení ropovodu po
1.Ázerbájdžán
31,0 %
2.Východní Timor 24,0
3.Angola
16,3
4.Súdán
12,8
5.Rovníková Guinea 12,7
6.Čína
11,4
7.Kypr
10,6
8.Arménie
10,5
9.Lotyšsko
10,3
10.Gruzie
10,0
trase Baku – Tbilisi –
Ceyhan (Turecko), čímž se země
napojila na mezinárodní trhy
Chudé země = velmi nízké HDP
- proto jakýkoli výkyv se projeví
velkým nárůstem (poklesem)
Čína = vymyká se – již stabilně
několik let vykazuje 10%
přírůstek HDP
ČR – 5,7 %

8. 10 zemí s největší zadluženosti - 2007

10 zemí s největší zadluženosti 2007 Údaje nejsou řazeny podle
1. Zimbabwe
2. Libanon
3. Japonsko
4. Seychely
5. Jamajka
6. Itálie
7. Egypt
8. Súdán
9. Singapur
10. Belgie
dluhu, ale dluhu
190 % absolutního
relativního, podle % HDP země.
188
182
143
- jsou zde země chudé i bohaté
134 -proto neplatí, že by zadlužení
ekonomický růst
106 -podkopávalo
záleží na tom, na co se peníze
105 využijí – zda na investování do
ekonomického růstu či
97 podpory
např. na zbrojení, jídlo….
95
86

9. 10 nejchudších států světa (2007)

1. DR Kongo
300
2. Zimbabwe
500
3. Libérie
500
4. Somálsko
600
5. Guinea – Bissau
600
6. Komory
600
7. Šalamounovy ostrovy 600
8. Niger
700
9. Etiopie
700
10. Středoafrická republika700
HDP v USD na 1 obyvatele
(podle parity kupní síly)
-země s nestabilními režimy,
ničené občanskými válkami
-vymlouvat se na bývalé
kolonie je pozdě
- některé velmi mnoho
nerostných surovin (měď,
diamanty..)
Světový průměr 9900

10. 10 nejbohatších států světa (2007)

1. Lucembursko
80 800
2. Katar
75 900
3. Norsko
55 600
4. Kuvajt
55 300
5. S.A.E
55 200
6. Singapur
48 900
7. USA
46 000
8. Irsko
45 600
9. Rovníková Guinea44 100
10. Švýcarsko
39 800
39. ČR
24 400
HDP v USD na 1 obyvatele
(podle parity kupní síly)
-pokles dolaru řadí USA za
ropné země, protože zároveň
stoupá cena ropy

11. Zemědělství světa

• zajišťuje výživu lidstva a produkuje suroviny pro
průmysl
• geografie zemědělství-studuje územní diferenciaci
zemědělské výroby
• rozmístění zemědělské výroby je ovlivňováno:
a) přírodními faktory - půda, georeliéf a podnebí
b) socioekonomickými faktory - trh
(spotřeba; intenzivní v obydlených oblastech a
extenzivní v málo obydlených), doprava a pracovní
síly
- 36% rozlohy pevniny Země je užíváno pro zemědělství
pracuje
v
něm
1,1
mld.
lidí

12. Dělení světového zemědělství

v rozvinutých zemích převažuje agroprůmyslový
komplex,
který
zahrnuje:
a) průmysl dodávající výrobní prostředky pro
zemědělství
b)
vlastní
zemědělskou
výrobu
c)
odvětví zajišťující dopravu, skladování,
zpracování
a
odbyt
vysoký stupeň mechanizace a chemizace v
rozvinutých
zemích
v rozvojových zemích převládá naturální výroba;
zemědělství
se
zde
člení
na:
a) tradiční sektor zemědělství - drobná hospodářství
bez
strojů
a
hnojiv
b) moderní sektor - plantážní hospodářství, úzce
specializovaná; stroje hnojiva, zavlažování

13. Dělení světového zemědělství

• zelená revoluce - v 60. a 70. letech;
• díky ní se některé rozvojové země staly v
produkci obilovin soběstačnými
samozásobiteli
• v plánu bylo zahrnuto zavádění nových
druhů plodin, umělé zavlažování a
aplikace moderních metod zemědělské
výroby

14. Rostlinná výroba

jejím úkolem je pěstování plodin jako potravin, krmiv a surovin pro
zpracovatelský průmysl
a) obilniny - jako potravina, výroba sladu, škrobu a jako jadrné krmivo
- více než polovina průměrné energetické spotřeby lidstva
nejvíce pšenice, kukuřice a rýže
největší producenti - USA, Čína, Indie a Rusko
největší exportéři - USA, Kanada, Francie a Austrálie
b) olejniny - 2/3 svět. spotřeby tuků, sója, slunečnice, řepka, podzemnice
olejná, olivovník, kokosová a olejná palma
c) hliznaté rostliny - brambory, batáty, maniok, jamy
d) cukrová třtina a cukrová řepa
e) ovoce a zelenina
f) pochutiny-čaj, káva a kakao
g) luštěniny
nepotravinářské plodiny - tabák, kaučukovník a textilní kultury

15. 10 největších producentů rýže

v mil. tun
1. Čína
180,5
2. Indie
128,0
3. Indonésie
54,1
4. Bangladéš
39,8
5. Vietnam
35,9
6. Thajsko
23,9
7. Barma (Myanmar) 23,7
8. Filipíny
14,5
9. Brazílie
13,3
10. Japonsko
10,9
-především oblasti
monzunové Asie
-velké množství vody

16. 10 největších producentů pšenice

v mil. tun
1. Čína
92,0
2. Indie 72,1
3. USA
58,7
4. Rusko 45,4
5. Francie 39,7
6. Kanada 25,9
7. Německo
8. Turecko 21,0
9. Austrálie
10. Pákistán
• ČR
5,0
-především na SV
-uživit obyvatelstvo
25,4
20,4
19,5
-méně lidnaté země
-pro vývoz

17. 10 největších producentů kukuřice

1.USA
299,9 mil. tun
2.Čína
130,4
3.Brazílie
41,8
4.Mexiko
22,0
5.Francie
16,4
6.Argentina
15,0
7.Rumunsko
14,5
8.Indie
14,0
9.Itálie
11,4
10.Indonésie
11,2
• ČR
0,6

18. 10 největších producentů brambor

v mil. tun
1.Čína
70,0
2.Rusko 35,9
3.Indie
25,0
4.Ukrajina
20,8
5.USA
20,7
6.Polsko 14,0
7.Německo
13,0
8.Bělorusko
9,9
9.Nizozemsko
7,5
10.Francie
7,3
• ČR
1,0
-brambory zachránily kdysi
Evropu od hladomoru
-pěstují se v méně úrodných
pahorkatinách a vrchovinách

19. 10 největších producentů cukrové řepy

1.Francie 30,6
2.USA
3.Německo
4.Rusko 21,8
5.Ukrajina
6.Turecko 13,5
7.Polsko
8.Velká Británie
9.Itálie
8,5
10.Španělsko
• ČR
3,5
mil. tun
27,2
27,2
16,6
12,7
8,9
7,0
-pěstování této plodiny
je záležitostí Evropy
-výjimku tvoří USA a
Turecko
-v USA se pěstuje řepa
i třtina současně
-jinak jsou země „řepové“
a „třtinové“

20. 10 největších producentů cukrové třtiny

1.Brazílie
2.Indie
3.Čína
4.Thajsko
5.Pákistán
6.Mexiko
7.Kolumbie
8.Austrálie
9.Filipíny
10.USA
416,3 mil.tun
236,2
91,0
65,0
53,4
45,1
40,0
37,0
32,5
26,3

21. 10 největších producentů kávy

v tis. tun
1.Brazílie
2.Vietnam
3.Indonésie
4.Kolumbie
5.Mexiko
6.Indie
7.Etiopie
8.Guatemala
9.Uganda
10.Honduras
Peru
2467
835
700
685
311
270
260
217
186
185
185
země původu
-
kávy se sklidí víc než kakaa
a čaje dohromady
1. Region – Latinská Amerika
2. Region – J, JV Asie
3. Region – rovníková Afrika

22. Živočišná výroba

živočišná výroba - navazuje na rostl. výrobu zhodnocováním jejích
zdrojů
přetváření v živočišné produkty (maso, tuk, vejce…)
zajištění přísunu živočišných bílkovin pro lidi
její intenzita se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu
na jednotku zem. plochy nebo orné půdy
2 typy:
a) extenzivní - kočovný, polokočovný, transhumace a moderní chov
b) intenzivní - vývojový co stálého typu, stálý chov a stájový chov
chov skotu - 90% světové spotřeby mléka a 30% masa
hl. exportéři - Austrálie, SRN, Francie a N. Zéland; produkce
mléka v zalidněných oblastech
chov prasat - 2/5svět. spotřeby masa, velice produktivní díky malé
náročnosti zvířat a rychlé produkci, hlavně v průmyslových
státech, nejvíce v Číně a oblastech mírného a chladnějšího klimatu

23. Snímek 23

chov ovcí - ¼ chovu na vlnu; nejextenzivnější - hl. v Austrálii a na N. Zélandu
chov drůbeže - na maso, vejce a peří
rybolov – samostatné odvětví; lov a chov ryb a lov ostatních vodních živočichů;
podíl poklesl následkem přelovení
největší loviště jsou v Pacifiku
sladkovodní ryby ve východní a jižní Asii
narůstá význam akvakultury a marikultury
tvorba vodních farem a plantáží; lov kytovců omezen
lesnictví - samostatné odvětví
1/3 rozlohy všech kontinentů
hospodářský a klimatický činitel
zpevňují půdu svými kořeny
rekreační funkce
nejvýznamnější lesní oblasti:
severní lesní pásmo (převážně jehličnany)
jižní lesní pásmo (ekvatoriální a tropická klimatická zóna; deštné pralesy;
likvidace); těžba dřeva vzrostla
hlavními exportéry jsou USA, Rusko a Skandinávie
lov kožešinové zvěře v polárních oblastech

24. Největší producenti masa

1)
Kuřecí maso
1.USA
15,514 tis. tun
2.Čína
9,895
3.Brazílie 8,668
4.Mexiko 2,225
5.Indie
1,650
2) Hovězí maso
1.USA
11,261 tis.tun
2.Brazílie
7,774
3.Čína
6,779
4.Argentina
3,024
5.Indie
2,966
3) Vepřové maso
1.Čína
48,818 tis. tun
2.USA
9,312
3.Německo
4,323
4.Španělsko 3,176
5.Brazílie
3,110

25. Průmysl světa

• vedoucí odvětví materiální výroby
• geografie průmyslu studuje rozmístění, územní strukturu
průmyslové výroby
• rozmístění průmyslové výroby je ovlivněno těmito
lokalizačními faktory:
a) přírodního charakteru (voda, klimatické poměry…)
uplatňují se jako podmínky rozmístění, jejich vliv klesá
b) socioekonomického charakteru (trh, pracovní
síla…) se projevují ve vztahu k rozmístění průmyslu jako
činitelé i jako podmínky rozmístění

26. Průmysl světa

• lokalizace nových průmyslových objektů je stále více
ovlivňována mezinárodní dělbou práce a
ekonomickou integrací
• zasahují zde i ekologové
• technologické parky - vědeckovýzkumné komplexy při
univerzitách
• laboratoře, vědecké a výzkumné závody (např. Sillicon
Valley nebo Isar Valley)
• charakteristické pro rozmístění průmyslu je jeho
střediskový charakter

27. Snímek 27

průmyslové komplexy - jsou to:
a) komplexy kamenouhelné a metalurgické
b) hnědouhelné a energochemické
c) strojírenské
d) přístavní - v rozvinutých zemích na základě
dovozu surovin
• prům. oblasti - v zemích s bohatou
průmyslovou tradicí
• hustá síť závodů a komplexů s dokonalou
dopravní infrastrukturou
nejvýznamnější - USA, západní Evropa a
Japonsko

28. Odvětví průmyslu

1) těžební průmysl – základnou průmyslové výroby
- asi 8% svět. prům. produkce
- závislý na nerostných surovinách
tři typy areálů:
a) pánevního typu - takřka souvislá ložiska hlavně železných rud,
ropy a zemního plynu
b) ohniskového typu - menší ložiska rud neželezných kovů,
legovacích kovů, chemických surovin a
nerudných zdrojů
c) rozptýleného typu - malá ložiska vzácných a drahých kovů i
dalších nerostných surovin
• nejvýznamnější těžební oblasti jsou západ USA, Mexický záliv,
Sibiř, SV a JV Čína, S a Z Austrálie

29. hnědé uhlí a černé uhlí

hnědé uhlí
1.Německo
tun
2.Čína
3.USA
4.Řecko
5.Rusko
• ČR
a
182 mil.
-Celosvětová produkce
hnědého uhlí je pětkrát
nižší než produkce černého
uhlí
-V ČR – je daleko vyšší
produkce hnědého uhlí
79
76
72
70
48.3
černé uhlí
1.Čína
1,521
milionů tun
2.USA
932
3.Indie
373
4.Austrálie
285
5. JAR
242
ČR
14.6
Nejlepší kvality dosahuje
ANTRACIT – nejvíc se těží v Číně

30. ropa zemní plyn

ropa
1. Saúdská Arábie
2. Rusko
3. USA
4. Írán
5. Mexiko
6. Čína
7. Kanada
8. Norsko
9. Venezuela
10. Kuvajt
zemní plyn
11 100
9 870
8 322
4 150
3 784
3 710
3 092
2 978
2 802
2 669
- v tisících barelů za den
1. Rusko
2. USA
3. Kanada
4. Írán
5. Alžírsko
6. Velká Británie
7. Norsko
8. Nizozemsko
9. Indonésie
10. Saúdská Arábie
656
490
178
101
84
84
83
76
74
68
- v miliardách kubických metrů

31. uran zinek

uran
1.Kanada 11,597 tun
2.Austrálie 8,982
3.Kazachstán 3,719
4.Rusko
3,280
5.Nigérie
3,245
Česko
412
zinek
1.Čína
2,300 tis. tun
2.Austrálie 1,300
3.Peru
1,200
4.Kanada
790
5.USA
739
-zinek je po železe, mědi a hliníku
-ČR je jedinou zemí EU, kde se těží
4. nejvíce průmyslově vyráběným
uran
kovem
-uran je jediný kov, který se těží v ČR
-vyrábí se ze sulfidických rud –
- jediný český důl v provozu – Dolní Rožínka
především ze sfaleritu
poblíž Žďáru n. Sázavou
-Nejběžnější slitinou je mosaz
v minulosti mnohem více těžišť – pro sovětské (Cu+Zn)
jaderné zbraně (množství utajováno)

32. olovo měď

1.Čína
950 tis. tun
2.Austrálie678
3.USA
445
4.Peru
306
5.Mexiko 139
-olovo se vyrábí z rudy galenit
-80% se recykluje – ČR ročně
recyklací vyrobí 15 t olova
- olovo je jedovaté
1.Chile
5,410 tis.tun
2.USA
1,160
3.Peru
1,040
4.Austrálie 854
5.Indonésie 840
- měď byla prvním kovem, který se člověk
naučil zpracovávat (u nás 4000 let př.n.l.)
Slitiny – lepší vlastnosti:
1) BRONZ – slitina mědi a cínu
2) MOSAZ – slitina mědi a zinku

33. železná ruda zlato

železná ruda
1.Čína
2.Brazílie
3.Austrálie
4. Indie
5. Rusko
310 mil.tun
255
231
121
97
zlato
1. JAR
2. Austrálie
3. USA
4. Čína
5. Peru
341 t
259
258
215
173

34. Odvětví průmyslu

2) zpracovatelský průmysl - zahrnuje ty druhy výrobní činnosti, které
se zabývají pracováváním surovin a polotovarů průmyslového a
zemědělského původu, výstavbou a kompletací objektů pro výrobní i
jiné účely, údržbou a opravami výrobků a zařízení
a) hutnictví-metalurgie-výroba oceli, železa neželezných kovů a
jejich slitin, vytváří materiálovou základnu pro strojírenství a
stavebnictví
dělí se na primární a sekundární (kovový odpad)
b) strojírenství - vedoucí odvětví průmyslové výroby
vyrábí prostředky zabezpečující mechanizaci, automatizaci a
řízení
hospodářství
rozsah a úroveň v jednotlivých zemích je ukazatelem jejich
ekonomické vyspělosti a kvality vědeckovýzkumné základny
dělí se na všeobecné, dopravní, elektrotechnický a elektronický
soustřeďuje se především v S Americe, Z Evropě, V a JV Asii

35. 10 největších producentů oceli (2007)

10 největších producentů oceli
nárůst oproti
(2007)
roku 2006
1.Čína
2.Japonsko
3.USA
4.Rusko
5.Indie
6.Jižní Korea
7.Německo
8.Ukrajina
9.Brazílie
10.Itálie
nejenže Čína vede s obrovským náskokem (vyrábí čtyřikrát více oceli než
druhé Japonsko), ale dosahuje i neuvěřitelného nárůstu produkce, a to
každoročně.
Japonsko a Jižní Korea železnou rudu dováží, přesto vyrábí oceli
obrovské množství.
489,0 mil. tun
120,2
97,2
72,2
53,1
51,4
48,5
42,8
33,8
32,0
+15,7 %
+3,4
-1,4
+2,0
+7,3
+6,0
+2,8
+4,7
+9,3
+1,2

36. Odvětví průmyslu

3) chemický průmysl - výrazně ovlivňuje rozvoj a
technický pokrok v hospodářství
• náročný na vodu
• nerychleji rostoucí je petrochemie a výroba
průmyslových hnojiv, produkce plastů, kys.
sírové a chem. vláken
• hlavně v Z Evropě, S Americe, V a JV Asii a
SNS

37. Odvětví průmyslu

4) spotřební průmysl - zahrnuje skupinu prům.
odvětví s těžištěm ve výrobě spotřebních
předmětů krátkodobé a dlouhodobé spotřeby
• má 2 části:
a) obory dodávající levnou, hromadnou
produkci široké spotřeby, vyžadující méně
kvalifikované prac. síly – obuvnictví, textil…
hlavně v rozvojových zemích
b) obory s drahými výrobky a kvalifikovanou
pracovní silou - klenotnictví, kožešnictví..
hlavně ve vyspělých státech

38. Odvětví průmyslu

5) potravinářský průmysl - zahrnuje řadu prům. oborů
zpracovávajících produkty zemědělství
• má 2 kategorie, lišící se rozsahem a charakterem
rozmístění:
a) obory zabývající se zpracováváním importovaných
produktů -výroba trvanlivých produktů v rozsáhlých
provozech
b) méně rozsáhlé provozy orientované na suroviny
(konzervárny, cukrovary…) anebo orientované na
spotřebitele (pekárny, pivovary..)
• specifickým oborem je zde tabákový průmysl;
největším producentem je Čína

39. 10 zemí s největší spotřebou piva

1.Česká republika
2.Irsko
3.Německo
4.Austrálie
5.Rakousko
6.Velká Británie
7.Belgie
8.Dánsko
9.Finsko
10.Lucembursko
156,9 litru/osobu
131,1
115,8
109,9
108,3
99,0 Každý obyvatel České
včetně kojenců
93,0 republiky,
a zapřisáhlých abstinentů,
89,9 vypije statisticky přibližně
85,0 jedno pivo denně
84,4

40. Doprava světa

= cílevědomá lidská činnost přemisťující lidi, náklady,
energii, zpráv a informace v prostoru
• člení se podle prostředí, ve kterém se uskutečňuje:
a) pevninská doprava
Železniční - nejdůležitější v nákladní dopravě
hromadné a objemné náklady na střední a velké
vzdálenosti, které nepodléhají zkáze
nejhustší síť v Evropě
vysokorychlostní vlaky ve Francii a Japonsku
normální rozchod je 1435 mm

41. Státy s nejdelší sítí železnic

1. USA
2. Rusko
3. Čína
4. Indie
5. Německo
6. Kanada
7. Austrálie
8. Argentina
9. Francie
10. Brazílie
226 612 kilometrů
87 157
75 438
63 221
48 215
48 068
21. Rumunsko
22. ČR
38 550
23. Turecko
31 902
29 370
29 295
11 385
9 597
8 697

42. Doprava světa

Silniční -malé kusové a rychle se kazící zásilky a
osobní doprava
nejdelší silniční síť –USA
nejdelší dálnice je Transamerická
na světě je asi 550 mil. Vozidel
Porubní -nejprogresivnější, jednosměrná - ropa,
zemní plyn a jejich deriváty na velké vzdálenosti
nejvíce v S Americe
přeprava z oblastí těžby do vývozních přístavů a z
dovozních přístavů do míst zpracování
podmořská hlavně v Severním moři

43. Doprava světa

Vnitrozemská plavba -pomalá, levná
• splavňování a budování umělých vodních
cest
• objemné náklady - dřevo, uhlí, rudy, obilí
atd.
• hlavně v S Americe a v Evropě, dále i v
Číně

44. Doprava světa

b) námořní doprava
hlavně hromadné náklady na velké vzdálenosti
osobní jen málo
2 formy:
• Trampová - není vázána na stanovené linky
• Linková - má pevně stanovené trasy
přístavy i lodě jsou většinou specializované:
Přístavy - vývozní a dovozní
Lodě - univerzální, kontejnerové, tankery a bulkcarriery
největší přístavy - Rootterdam, Singapúr, Hong Kong
dělení dle vzdálenosti:
transoceánská
kabotážní – podél pobřeží

45. Největší přístavy světa

1. Shanghai (Šanghaj)
2. Ningbo-Zhoushan
3. Singapur
4. Rotterdam
5. Guangzhou (Kanton)
6. Tianjin
7. South Louisiana
8. Xianggang (Hongkong)
9. Pusan
10. Qingdao
Čína
Čína
Singapur
Nizozemsko
Čína
Čína
USA
Čína
Jižní Korea
Čína
537 mil. tun
424
390
382
302
258
238
238
230
224
- podle přepraveného nákladu v mil.metráků

46. Doprava světa

c) letecká doprava - hlavně přeprava
osob na velké vzdálenosti a přeprava
nákladů
• rychlá a relativně bezpečná
• největší letiště: Atlanta, Chicago, L.A.

47. Největší letiště světa

1. Atlanta, Hartsfield-Jackson
(ATL)
2. Chicago, O’Hara
3. London, Heathrow
4. Tokyo, Haneda
5. Los Angeles
6. Dallas, Fort Worth
7. Paris, Charles de Gaulle
8. Frankfurt
9. Beijing, Capital
10. Denver
(ORD)
(LHR)
(HND)
(LAX)
(DFW)
(CDG)
(FRA)
(PEK)
(DEN)
84,8 mil.
pasažérů
77,0
67,5
65,8
61,0
60,2
56,8
52,8
48,7
47,3