Přednáška 1–2
Vymezení nejdůležitějších pojmů
Katastr
Katastr
Katastr
Katastr
Katastr
Katastr
Obsah katastru
SGI - Soubor geodetických informací
Formy katastrální mapy (stará vyhláška)
Formy katastrální mapy (nová vyhláška)
DKM „digitální mapa“
„digitalizovaná mapa“
„analogová mapa“
Kódy charakteristik kvality
Souřadnicové systémy KM
Předměty obsahu katastrální mapy
Předměty obsahu katastrální mapy
Předměty obsahu katastrální mapy
Popis KM
GEOMETRICKÉ A POLOHOVÉ URČENÍ
GEOMETRICKÉ A POLOHOVÉ URČENÍ
Detaily a orientační mapa parcel
Orientační mapa parcel s informativním zobrazením změn
SPI
Popis problémů v KN
Popis problémů v KN
Popis problémů v KN
Popis problémů v KN
ZE
ZE
ZE
Nedokončená přídělová řízení
Příděly v lesních pozemcích
Kategorizace k.ú. s nedokončeným přídělovým řízením
Netypický příklad (ideální stav – zakreslováno do kopie katastrální mapy)
Grafický přehled parcel ve ZE
Soutisk KM s mapou ZE
Doplnění pozemků ve ZE
§ 93 katastrální vyhlášky
Obnova KO – ZE
OBNOVA KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU
Obnova katastrálního operátu
Možnosti obnovy katastrálního operátu
ZPŮSOBY DIGITALIZACE
Obnova katastrálního operátu
Pravidla ČÚZK pro využití výsledků tvorby GIS pro obnovu katastrálního operátu
Pravidla ČÚZK pro využití výsledků tvorby GIS pro obnovu katastrálního operátu
OBNOVA KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU NOVÝM MAPOVÁNÍM
K obnově katastrálního operátu novým mapováním se přistoupí
Etapy obnovy KO novým mapováním
Přehled činností při obnově operátu mapováním
Přehled činností při obnově operátu mapováním
Zahájení obnovy
1 Oznámení o obnově mapováním
1 Oznámení o obnově mapováním
1 Oznámení o obnově mapováním
2 Projekt obnovy
3 Vybudování, revize nebo doplnění PPBP
3 Vybudování, revize nebo doplnění PPBP
3 Vybudování, revize nebo doplnění PPBP
Číslování bodů polohových bodových polí
Číslování pomocných a podrobných bodů
4 Založení a naplnění přehledu ZPMZ
5 Výběr využitelných podkladů
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované mapy
Body bodových polí a hraniční znaky
Čáry
Hranice
Hranice
Druhy pozemků a způsob jejich využití
Ochrana nemovitosti
Stavební objekty
Další prvky polohopisu
Poznámka
Způsob využití pozemku
Způsob využití pozemku
Způsob využití pozemku
Typ stavby
Způsob využití stavby
Způsob využití stavby
Další
Záznam výsledků zjišťování hranic
Záznam výsledků zjišťování hranic
Záznam výsledků zjišťování hranic
Záznam výsledků zjišťování hranic
Záznam výsledků zjišťování hranic
Záznam výsledků zjišťování hranic
Záznam výsledků zjišťování hranic
Zajišťovací míry k bodu s výzvou k trvalé stabilizaci
6–10 Zjišťování hranic
Záznam výsledků zjišťování hranic
Vyznačení důvodů pro změnu v soupisu nemovitostí
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
Pozvánka
Doruční list
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
6–10 Zjišťování hranic
Záznam výsledků zjišťování hranic
Elaborát zjišťování hranic
Praxe
Praxe
Praxe
Praxe
Upozornění
23.71M

Obnova katastrálního operátu

1. Přednáška 1–2

PŘEDNÁŠKA 1–2
Obnova katastrálního operátu
18.2.2019
Ing. Petr Kalvoda, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav geodézie

2. Vymezení nejdůležitějších pojmů

Více v předmětu GE12 Katastr nemovitostí

3. Katastr

§1 (1)
Katastr nemovitostí (dále jen „katastr“) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o
nemovitých věcech (dále jen „nemovitost“) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich
soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.
§2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a)
pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky
nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním
plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva podle § 19,
hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků,
popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků,
b)
parcelou pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a
označen parcelním číslem,
c)
stavební parcelou pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří,
d)
pozemkovou parcelou pozemek, který není stavební parcelou,
e)
geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru
nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině,
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

4. Katastr

f)
§2
Vymezení pojmů
polohovým určením nemovitosti a katastrálního území určení jejich polohy ve vztahu
k ostatním nemovitostem a katastrálním územím,
g)
výměrou parcely vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny
v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení
pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry; výměra parcely je evidována s
přesností danou metodami, kterými byla zjištěna, přičemž jejím zpřesněním nejsou
dotčena práva k pozemku,
h)
katastrálním územím technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v
katastru společně evidovaný soubor nemovitostí,
i)
katastrální mapou polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje
všechny pozemky, které jsou předmětem katastru, katastrální území a další prvky
polohopisu; pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do
zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků,
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

5. Katastr

j)
§2
Vymezení pojmů
geometrickým plánem technický podklad pro vyhotovování listin, na základě kterých
má dojít ke změnám v souboru geodetických informací a v souboru popisných
informací,
k)
identifikací parcel porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v katastrálním
operátu se zápisem, popřípadě zákresem v jiných operátech nebo pravomocných
rozhodnutích orgánů veřejné moci nebo v katastrálním operátu se stavem k určitému
datu,
l)
budovou nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově
soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
m) drobnou stavbou stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha
nepřesahuje 16 m² a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a
stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu
lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud její zastavěná plocha
nepřesahuje 30 m² a výška 5 m; za drobnou stavbu se nepovažuje stavba garáže,
skladu hořlavin a výbušnin, stavba pro civilní ochranu, požární ochranu, stavba
uranového průmyslu a jaderného zařízení, sklad a skládka nebezpečných odpadů a
stavba vodního díla.
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

6. Katastr

§3
Předmět evidence
(1) V katastru se evidují
a)
pozemky v podobě parcel,
b)
budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí
pozemku nebo práva stavby,
c)
budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí
pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby,
d)
jednotky vymezené podle občanského zákoníku,
e)
jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým
prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších
předpisů,
f)
právo stavby,
g)
nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

7. Katastr

§3
Předmět evidence
(2) Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné
sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a
ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní
porosty jsou zemědělskými pozemky.
(3) K evidovaným nemovitostem se zapisují práva a další skutečnosti, o kterých to
stanoví právní předpis.
(4) Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území.
(5) Nemovitosti důležité pro obranu a bezpečnost státu se v katastrální mapě zobrazují a
práva k nim se v katastru evidují podle údajů poskytnutých Ministerstvem obrany,
Ministerstvem vnitra pro objekty Ministerstva vnitra a organizačních složek státu,
které jsou součástí Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru
České republiky, nebo Bezpečnostní informační službou. Evidence těchto nemovitostí
odpovídající skutečnému stavu vede příslušný poskytovatel údajů podle věty prvé.
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

8. Katastr

a)
§4
Katastr obsahuje
geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území,
b)
druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné
nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje o budovách, kterým se číslo popisné ani
evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné
stavby, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí a čísla jednotek,
c)
cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními
systémy, které mají vztah k obsahu katastru,
d)
u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu,
e)
údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o oprávněných z jiného práva, které se
zapisuje do katastru (dále jen „jiný oprávněný“),
f)
upozornění týkající se nemovitosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je
v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru,
g)
úplná znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k
jednotkám (dále jen „prohlášení vlastníka domu“),
h)
dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,
i)
údaje o bodech podrobných polohových bodových polí,
j)
místní a pomístní názvosloví.
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

9. Obsah katastru

§5
Katastrální operát
1)
Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území.
2)
Katastrální operát tvoří
a)
b)
c)
d)
e)
soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a její číselné
vyjádření,
soubor popisných informací, který zahrnuje údaje podle § 4 odst. 1 písm. b) až f),
dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru
geodetických informací, včetně místního a pomístního názvosloví,
sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí orgánů veřejné moci, smlouvy a jiné listiny,
na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru, úplná znění prohlášení
vlastníka domu a dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,
protokoly o vkladech, záznamech, poznámkách, dalších zápisech, opravách chyb,
námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu, výsledcích revize katastru a o
záznamech pro další řízení.
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

10.

Katastrální operát
SGI
Katastrální mapa
Její číselné vyjádření
údaje o pozemcích a budovách
SPI
cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje
umožňující propojení s jinými informačními systémy,
které mají vztah k obsahu katastru
dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a
obnovu SGI, včetně seznamu místního a pomístního
názvosloví
sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních
orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl
proveden zápis do katastru
údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o
oprávněných z jiného práva, které se
zapisuje do katastru
upozornění týkající se nemovitosti
Údaje o vlastnících a jiných oprávněných
protokoly o vkladech, záznamech, poznámkách,
dalších zápisech, opravách chyb, …

11. SGI - Soubor geodetických informací

Katastrální mapa je státním mapovým dílem velkého měřítka, obsahuje:
• Polohopis
• Popis
Formy katastrální mapy:
a)
b)
c)
„digitální mapa“ DKM,
„analogová mapa“ (na plastové fólii),
„digitalizovaná mapa“ KMD, nebo KM-D

12. Formy katastrální mapy (stará vyhláška)

a)
„digitální mapa“ DKM – katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená při obnově
katastrálního operátu:
• novým mapováním,
• na podkladě výsledků pozemkových úprav,
• přepracováním SGI, s výjimkou mapy vyhotovené podle písmene c),
• převedením jejího číselného vyjádření do digitální formy. „Převod“
b)
„analogová mapa“ – katastrální mapa na plastové fólii s přesností a v
zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku (dále jen „analogová
mapa“), popř. s jejím číselným vyjádřením,
c)
„digitalizovaná mapa“
• KMD – katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená přepracováním analogové
mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském
do digitální formy (podle současných předpisů)
• KM-D – digitální forma katastrální mapy vyhotovená podle dřívějších
předpisů zejména v souřadnicovém systému gusterbergském nebo
svatoštěpánském.

13. Formy katastrální mapy (nová vyhláška)

1) Katastrální mapa má digitální formu. Katastrální
mapa vzniklá podle dřívějších právních předpisů může
být do obnovy operátu vedena na plastové fólii.
2) Katastrální mapa v digitální formě se vede
počítačovými prostředky v S-JTSK ve vztažném měřítku
1 : 1 000.
3) Katastrální mapa může mít pro ucelené části
katastrálního území různou formu.

14. DKM „digitální mapa“

• V souřadnicovém systému S-JTSK
• Bezešvá mapa (po mapových listech pouze výstupy)
• Základní přesnost mx,y = 0,14 m (k. kv. 3)
• Pokrývá cca 30 % území ČR
• Zpracovává se pro dané katastrální území nebo jeho část ve vztažném
měřítku 1 : 1 000

15. „digitalizovaná mapa“

KMD
KM-D
• V souřadnicovém systému S-JTSK
• Vyhotovena podle dřívějších předpisů
• Bezešvá mapa (po mapových listech
• Může být v souřadnicovém systému
pouze výstupy)
zahrnuty výsledky
zeměměřických činností
• Jsou
dřívějších
• Provedeno zaměření identických bodů
v JTSK, transformace
identické body
rastrů
na
gusterbergském nebo
svatoštěpánském

16. „analogová mapa“

V souř. systému gusterbergském,
nebo svatoštěpánském
V souř. systému S-JTSK (od r.
1927)
• Sáhová měřítka 1 : 2 880, 1 : 1 440 a 1
• Metrická měřítka 1 : 1 000, 1 : 2 000 a 1
: 720
• 1871–1927 metrická měř. 1 : 2 500 a 1
: 1 250 (instrukce 1904)
• Základní přesnost sáhových map mx,y =
1 m (2m) (přesnost kresby 0,16 mm)
• 1 mm na mapě = cca 3 m ve
skutečnosti (1 : 2 880)
: 5 000
• Základní přesnost map mx,y = 0,21–1 m

17.

• K 31. 12. 2014 byla katastrální mapa v digitální podobě v 11 121 katastrálních
územích, což je 84,9 % z jejich celkového počtu 13 099
• 15,1 % k.ú. – analogová mapa.

18.

http://www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Digitalizace-a-vedeni-katastralnich-map/Digitalizace-katastralnich-map/Digitalizace-katastralnichmap.aspx

19.

http://katastralnimapy.cuzk.cz/

20. Kódy charakteristik kvality

Geodetické nebo
fotogrammetrické metody
Kód kvality podrobných bodů určených
geodetickými nebo fotogrammetrickými
metodami se stanoví podle hodnoty
výběrové střední souřadnicové chyby v
závislosti
na
základní
střední
souřadnicové chybě mxy
Základní střední
Kód kvality souřadnicová
chyba mx,y
3
4
5
0,14 m
0,26 m
0,50 m
Digitalizace z analogových map
Kód kvality podrobných bodů určených
digitalizací z analogové mapy se stanoví
podle měřítka této mapy.
Kód kvality
6
7
8
Měřítko
katastrální mapy
> 1 : 1 250
1 : 2 000, 1 : 2 500
1 : 2 880 a jiné
výše neuvedené
Základní
střední
souřadnicová
chyba mx,y
0,21 m
0,50 m
1,00 m

21. Souřadnicové systémy KM

Název
S-JTSK
gusterbergský
svatoštěpánský
místní
Kód
1
2
3
4

22. Předměty obsahu katastrální mapy

• Vyznačují se standardizovanými mapovými značkami.
• Obsahem katastrální mapy je polohopis a popis.
• Polohopis katastrální
mapy obsahuje zobrazení hranic katastrálních území,
územních správních jednotek, hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl
evidovaných v katastru, další prvky polohopisu, hranice chráněných území a
ochranných pásem a body polohového bodového pole.
Hranice a další prvky polohopisu se v katastrální mapě zobrazují přímými
spojnicemi jejich lomových bodů popřípadě bodů vložených do těchto přímých
spojnic.
Jsou-li hranice podle předchozí věty tvořeny kruhovým obloukem nebo jinou
křivkou, vyjádří se úsečkami, jejichž délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce
od skutečného průběhu hranice neodchýlil o více než 0,10 m.
Není-li vhodné postupovat podle předchozí věty, lze použít kružnici nebo její část.
Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje délka
přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m. Pro zobrazení polohopisu v mapě
vedené na plastové fólii musí spojnice lomových bodů v mapě dosahovat délky alespoň
0,2 mm, jinak se nezobrazuje.

23. Předměty obsahu katastrální mapy

V SGI jsou dále geometricky a polohově určeny další prvky polohopisu, kterými jsou:
a)
b)
c)
d)
most,
propustek a tunel v násypovém tělese pozemní komunikace, pokud jimi prochází
vodní tok nebo pozemní komunikace, přičemž pozemek pod tímto vodním tokem
nebo pozemní komunikací je evidován jako parcela,
obvod budovy, která je hlavní stavbou a je součástí pozemku nebo součástí
práva stavby,
obvod budovy, která je vedlejší stavbou a je součástí pozemku nebo součástí
práva stavby.

24. Předměty obsahu katastrální mapy

Drobné stavby – nejsou předmětem obsahu KN!!!
drobnou stavbou je:
stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a
výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a
stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu
lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje
30 m² a výška 5 m.
Za drobné stavby se nepovažují:
ZÁKON o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
§2
stavby garáží,
skladů hořlavin a výbušnin,
stavby pro civilní ochranu, požární ochranu,
stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení,
sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodních děl.

25. Popis KM

Vně mapového rámu
(mimorámové údaje)
Uvnitř mapového rámu
• čísla bodů polohového bodového pole,
• čísla hraničních znaků na státní hranici,
• místní a pomístní názvosloví
názvy územních samosprávných celků a částí obcí,
pomístní jména pozemkových tratí ve
standardizovaném znění,
v příslušných listech katastrální mapy
standardizovaná znění názvů sousedních
států,
názvy veřejných prostranství,
názvy vodních toků a vodních ploch ve
standardizovaném znění,
• mapové značky budov a vodních děl a
• označení parcel parcelními čísly a
mapovými značkami
• U analogové mapy
• název Katastrální mapa,
• označení mapového listu a údaje o jeho
poloze ve správním členění státu,
údaje o souřadnicovém systému,
měřítko,
označení sousedních mapových listů,
údaje o vzniku katastrální mapy,
tirážní údaje a okrajové náčrtky
digitální mapy a digitalizované
mapy jsou tyto údaje obsaženy v jejich
metadatech.
• U

26. GEOMETRICKÉ A POLOHOVÉ URČENÍ

(1) V SGI jsou geometricky a polohově určeny
a) katastrální území,
b) pozemky,
c) rozsahy věcného břemene k části pozemku,
d) budovy a vodní díla,
e) další prvky polohopisu.
(2) Geometrické a polohové určení je dáno číselným vyjádřením
prvků podle odstavce 1 a spojnicemi lomových bodů, nebo jen
zobrazením hranic nebo obvodů těchto prvků v katastrální mapě.

27. GEOMETRICKÉ A POLOHOVÉ URČENÍ

(3) Přesnost geometrického a polohového určení vyplývá z charakteristik a
kritérií pro přesnost určení podrobných bodů nebo z charakteristik a kritérií pro
přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě uvedených v bodech 13 a 15
přílohy ke katastrální vyhlášce.
Přesnost je u souřadnic podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK,
vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic (dále jen „kód kvality“).
(4) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným
způsobem je dáno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních
výsledků zeměměřických činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v
grafickém operátu dřívější pozemkové evidence.

28.

29.

30. Detaily a orientační mapa parcel

• Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje délka
přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m.
• Pro zobrazení polohopisu v analogové mapě musí spojnice lomových bodů v mapě
dosahovat délky alespoň 0,2 mm, jinak se nezobrazuje.
• V územích, ve kterých není digitální mapa ani digitalizovaná mapa v S-JTSK, se
poskytuje orientační mapa parcel. Orientační mapu parcel zpravidla tvoří rastrové
obrazy katastrální mapy přibližně transformované do S-JTSK doplněné definičními
body parcel, budov a vodních děl.
• Orientační mapa v S-JTSK je do obnovy rastrového obrazu katastrální mapy
doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě (vyznačeno
oranžově).

31. Orientační mapa parcel s informativním zobrazením změn

32. SPI

Soubor popisných informací bude vysvětlen v předmětu
GE12 Katastr nemovitostí

33. Popis problémů v KN

Existence parcel ve zjednodušené evidenci (ZE) je jedním z hlavních problémů v procesu
vytváření správného a spolehlivého systému evidování nemovitostí v České republice.
Původní vlastnické hranice parcel byly z katastrálních map odstraněny a zůstaly
v podstatě pouze hranice užívání.
Tento problém je obzvláště komplikovaný v oblastech s nedokončeným přídělovým
řízením.
Parcely ve zjednodušené evidenci
• Parcely ve zjednodušené evidenci nejsou v KN plnohodnotně evidovány!
• Takto vedené parcely jsou zobrazeny pouze v mapách bývalého PK pod svými
původními parcelními čísly, nebo v přídělových plánech a jiných podkladech
• V SPI je u nich evidována pouze zbytková výměra, údaje o vlastníku a kód BPEJ
(bonitované půdně-ekologické jednotky)
• Vedení pozemků jako parcel ve zjednodušené evidenci brzdí automatizaci vedení
katastrálního operátu

34. Popis problémů v KN

Po roce 1945 vznikal zcela nový právní stav, který byl v hrubém nesouladu se stavem
katastru a pozemkových knih, a to v rozsahu do té doby nebývalém.
Složitost byla pak nezřídka násobena i tím, že přídělové řízení bylo (zejména na jižní
Moravě) kombinováno s již započatým řízením scelovacím (obdoba pozemkových
úprav).
Přídělový operát nebyl všude založen zcela jednotně.
• Jeho měřickou část tvořil zejména grafický přídělový plán, který byl vyhotovován
zpravidla na zmenšeninách katastrálních map do měřítka 1:5000.
• Vytyčené hranice parcel byly v terénu označeny většinou jen kolíky.
• Nové hranice byly do plánu zakreslovány co nejjednoduššími způsoby a z takto
přibližných zákresů byly zjišťovány dalším jednoduchým způsobem i výměry dělených
parcel.

35. Popis problémů v KN

• Dne 8.5.1947 byl přijat zákon č. 90/1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran
konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů
vztahujících se na přidělený majetek, který velice zjednodušil zápisy do
pozemkových knih a zásadně změnil principy desítky let platného knihovního
práva.
• Připuštěno bylo používání provizorních a málo přesných měřických podkladů.
• Během několika let vznikl neutěšený stav, který nebyl dodnes napraven
• Příděly nebyly zaměřeny a nové hranice nebyly v katastrálních mapách
zobrazeny
• Původní technické podklady (grafické přídělové plány) jsou přitom již často nečitelné,
poškozené nebo jsou i ztraceny
• Většina započatých scelovacích řízení nebyla nikdy dokončena a na takovém území
vznikl chaotický právní stav
• Kompetence k dokončování započatých scelovacích řízení a k upřesňování nebo
rekonstrukci přídělů přísluší v současné době pozemkovým úřadům na základě zákona
č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

36. Popis problémů v KN

• Dne 1.1.1951 nabyl účinnosti zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. Tzv. střední
občanský zákoník z r.1951 zavrhl po staletí osvědčenou zásadu římského práva
superficies solo cedit a výslovně stanovil, že stavba není součástí pozemku
• Došlo i k definitivnímu opuštění intabulačního principu zápisů do pozemkových
knih a vlastnictví se nadále nabývalo samotnou smlouvou nebo přecházelo ze zákona,
výrokem soudu, úřadu nebo orgánu veřejné správy
• Střední občanský zákoník završil postupný úpadek významu a spolehlivosti zápisů v
pozemkových knihách i v pozemkovém katastru!!!
• Od r. 1956 – JEP – evidence pouze užívacích vztahů, stále bez zápisů do
pozemkových knih
• Od r. 1964 – EN – Změna – předmětem evidence jsou nejen užívací, ale i vlastnické
vztahy
Podrobnosti budou probrány později

37. ZE

Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence
Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence Označení
Parcela katastru nemovitostí
PKN
Parcela zjednodušené evidence
PZE
Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence
Druh číslování parcel
Kód
Parcela stavební při dvojí číselné řadě
1
Parcela pozemková a parcela stavební při 2
jednotné číselné řadě
Původ parcely zjednodušené evidence
Původ parcely
Evidence nemovitostí
Pozemkový katastr
Přídělový plán nebo jiný podklad
Zkratka
EN
PK
GP
Kód
3
4
6

38. ZE

Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem
nebo jeho zbývající části do souboru geodetických informací se tomuto
pozemku ponechá parcelní číslo parcely zjednodušené evidence, nevznikne-li
duplicita v číslování parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování
parcel se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 1
katastrální vyhlášky.

39. ZE

V katastru se o parcele zjednodušené evidence evidují
a) příslušnost do katastrálního území,
b) číslo listu vlastnictví,
c) rozlišení a druh číslování parcel a jejich původ podle bodu 8 přílohy ke
katastrální vyhlášce,
d) parcelní číslo,
e) údaj o původním katastrálním území u pozemků evidovaných
zjednodušeným způsobem dotčených změnou hranice katastrálního území,
f) původní nebo zbytková výměra po provedených majetkoprávních změnách,
g) údaje o právech,
h) upozornění týkající se pozemku.

40.

41.

42. Nedokončená přídělová řízení

pohraničí (nejen) jsou problémy
k nedokončenému přídělovému řízení.
• V
parcel
ve
ZE
ještě
hlubší
vzhledem
• Dekretem č. 12/1945 Sb. byla předána konfiskovaná půda Němců, zrádců a
kolaborantů pozemkovému fondu, s výjimkou lesních pozemků o ploše větší jak 50
ha, a dekret presidenta republiky č. 28/1945 Sb. umožnil přidělit tuto půdu českým,
slovenským a jiným slovanským zemědělcům.
• Příděly byly vyřizovány na základě žádostí zemědělců místními rolnickými komisemi,
okresními rolnickými komisemi, zemským národním výborem a ministerstvem
zemědělství.
• V KN způsobuje nedokončené přídělové řízení problémy zejména z toho důvodu,
že zpravidla nebylo provedeno zaměření a zobrazení přidělovaných pozemků
v mapách a v evidenci!!!

43. Příděly v lesních pozemcích

• Situace komplikovanější – tyto pozemky byly většinou přiděleny státu.
• Pozemky s výměrou do 50 ha byly přiděleny obcím a v menší míře soukromníkům
• V některých případech obce získaly až 100 ha lesa
• Některé obce nechaly přidělený majetek zapsat do pozemkové evidence, ale v mnoha
případech k tomuto zápisu nedošlo
• V období socialismu obce ztratily svůj status a jejich majetek přešel automaticky
na stát. Hranice parcel pozemků sloučených do větších půdních celků byly zpravidla
odstraněny z katastrálních map a parcelní čísla zrušena.
• V roce 1992 získaly obce opět svůj status a zákonem jim byl také navrácen
majetek. Do KN však v současné době lze bez problémů zapsat na LV obce pouze ty
lesní pozemky, které měly obce zapsány v pozemkové knize již dříve a nebyly přídělem
dotčeny.

44. Kategorizace k.ú. s nedokončeným přídělovým řízením

Kategorie P 1
Zpravidla přidělovány celé parcely pozemkového katastru a pouze malý počet těchto
parcel byl přídělem rozdělen nebo sloučen.
Kategorie P 2
Obdobně jako v předchozím případě přidělovány celé parcely pozemkového katastru,
případně jejich části, avšak četnost dělení parcel byla vysoká.
Kategorie P 3
Mnohem obtížnější – byla vytvořena úplně nová struktura parcel na podkladě mapy
pozemkového katastru.
Kategorie P 4
Katastrální území, ve kterých je přídělový operát nejasný nebo ve velmi špatném
stavu. Mnoho z přídělových plánů je poškozeno nebo jsou nekompletní. Písemná část
přídělového operátu se většinou dochovala.
Kategorie P 5
Katastrální území, ve kterých grafická část přídělového operátu chybí nebo není k
dispozici katastrálnímu úřadu. Písemná část přídělového operátu se zpravidla
dochovala.

45.

Grafický přídělový plán

46.

47. Netypický příklad (ideální stav – zakreslováno do kopie katastrální mapy)

48. Grafický přehled parcel ve ZE

• Zobrazuje vztah parcel ZE a KN (zákres parcel ZE do mapy KN)
• Není povinnost je udržovat (některá katastrální pracoviště je udržují, některá
ne)
• Slouží jako pomůcka při řešení ZE

49.

50. Soutisk KM s mapou ZE

51. Doplnění pozemků ve ZE

• Z výsledků dřívějších zeměměřických činností (najde se náčrt, ve kterém je
parcela ZE zaměřena)
• Transformací mapy ZE na identické body (dále jen IB), pokud v terénu
existují – tvorba zpřesněného rastru analogové mapy (PK, přídělový a
scelovací operát, EN)
• Transformací mapy ZE na transformovanou mapou KN (v terénu IB
neexistují) – v případě neexistence IB v terénu se zpřesňující transformace
neprovádí a v dalším postupu se použije vyrovnaný rastr namísto
zpřesněného rastru
Podrobnosti v předmětu GE12 Katastr nemovitostí

52.

http://katastralnimapy.cuzk.cz/

53.

http://katastralnimapy.cuzk.cz/

54.

http://katastralnimapy.cuzk.cz/

55. § 93 katastrální vyhlášky

§ 93
Postupné doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do katastrální
mapy
1) KÚ podle potřeby postupně doplňuje do SGI pozemky dosud evidované zjednodušeným
způsobem na základě neměřického záznamu nebo záznamu podrobného měření změn (dále
ZPMZ) vyhotoveného katastrálním úřadem nebo na základě ohlášení vlastníka doloženého
geometrickým plánem (dále GP).
2)
3)
4)
KÚ doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do SGI na základě využití podkladů
dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí
další údaje o parcele v SPI a uvědomí o tom vlastníka pozemku…
Do SGI se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem
nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním nebo při převodu číselného
vyjádření analogové mapy v S-JTSK do digitální podoby, pokud to umožňuje kvalita původního
zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou
katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků
pozemkových úprav.
Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž jsou
přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru, je určena
výměra parcel, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového
katastru, přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu
dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého
pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body
polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a hranice přídělových pozemků ani
jejich části v terénu neexistují, se doplní do SGI postupem podle odstavce 2.

56. Obnova KO – ZE

Více v předmětech GE12 Katastr nemovitostí a
GE20 Pozemkové úpravy

57. OBNOVA KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
– § 40
VYHLÁŠKA č. 357/2013 Sb. (Katastrální vyhláška) – Díl 2
Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod

58. Obnova katastrálního operátu

Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového SGI ve formě grafického
počítačového souboru a nového SPI katastrálního operátu.
(aktuálně právně platná mapová a popisná dokumentace pro vedení KN)

59. Možnosti obnovy katastrálního operátu

1)
Novým mapováním na podkladě Díl 2 katastrální vyhlášky (DKM)
2)
Přepracováním SGI do digitálního vyjádření podle Díl 3 katastrální vyhlášky (DKM a
KMD)
3)
Na podkladě výsledků pozemkových úprav podle Díl 4katastrální vyhlášky (DKM)
Převod číselného vyjádření analogové mapy do digitální podoby
!!!Vzniká nový SGI a SPI!!!
Kvalita a přesnost podrobných bodů DKM vyjádřena “kódem charakteristiky kvality“
(kód kvality)
Jednotkou obnovy katastrálního operátu nebo převodu je katastrální území, popř. jeho
část (výjimečně).
Obnova katastrálního operátu nebo převod se nezahajují v částech katastrálních území, ve kterých byly zahájeny
pozemkové úpravy nebo je katastrálnímu úřadu znám záměr pozemkového úřadu je zahájit.

60. ZPŮSOBY DIGITALIZACE

1.3.1 Obnova mapováním, obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků
pozemkových úprav
Obnova mapováním a obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků
pozemkových úprav se provádí nezávisle na typu katastrální mapy v daném území.
Výsledkem je vždy katastrální mapa v digitální formě, která se označuje DKM.
1.3.2 Obnova přepracováním
Obnova operátu přepracováním se provádí v území s katastrální mapou na
plastové fólii s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího
vzniku (dále jen „analogová mapa“). Je-li analogová mapa v S-JTSK, vznikne
katastrální mapa v digitální formě s označením DKM, je-li analogová mapa v
jiném souřadnicovém systému, vznikne katastrální mapa v digitální formě s
označením KMD.
1.3.3 Převod
Pokud je v platném SGI obsah katastrální mapy vyjádřen číselně v S-JTSK
podle dřívějších předpisů pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka (dále
jen „ZMVM“) nebo podle předpisů pro tvorbu technickohospodářské mapy (dále jen
„THM“) a jsou-li tak vyjádřeny i změny, jedná se o převod a vznikne katastrální
mapa v digitální formě s označením DKM.

61. Obnova katastrálního operátu

Do SPI se doplní :
• parcely ve zjednodušené evidenci (sloučeny do větších půdních celků, nebo z přídělového či
scelovacího řízení)
• podrobnější údaje katastru (právní vztahy, poznámky, omezení práv, „plomba“, údaj o BPEJ)
Ve zjednodušené evidenci evidováno pouze:
Parcelní číslo,
původní nebo zbytková výměra,
údaje o vlastnících (LV a jméno),
údaje o BPEJ
Hranice doplňovaných pozemků ZE se do SGI doplní s využitím společného grafického
přehledu parcel
Využitelné podklady
• Data platného stavu SGI a SPI z ISKN
• Výsledky
zeměměřických činností založené v měřické dokumentaci katastrálního
pracoviště,... (rozsáhlé GP v S- JTSK (splněná kritéria přesnosti))
• Operáty dřívějších pozemkových evidencí pro doplnění pozemků dosud evidovaných
zjednodušeným způsobem do SGI.

62. Pravidla ČÚZK pro využití výsledků tvorby GIS pro obnovu katastrálního operátu

Pravidla stanovují postup KÚ při spolupráci s provozovatelem GIS vedoucí k získání
výsledků tvorby GIS využitelných pro vyhotovení nového SGI při obnově katastrálního
operátu nebo při převodu a vymezují organizační, technické a další podmínky této
spolupráce.
Možnost využít výsledky tvorby GIS je zejména v případě, kdy je při jeho tvorbě
vytvářena digitální forma polohopisného obsahu katastrální mapy, která je dosud vedena
na plastové fólii a která vznikla zejména jako:
a) Základní mapa ČR velkého měřítka (ZMVM),
b) Technicko-hospodářská mapa (THM),
c) mapa vyhotovená podle Instrukce A,
d) mapa vyhotovená číselnou metodou v jiných souřadnicových systémech než SJTSK, pokud je zobrazena v měř. 1:1000, 1:1250, 1: 2000 a 1:2500.
S využitím výsledků tvorby GIS podle těchto pravidel se počítá i když je jeho tvorba
spojena s novým měřením polohopisného obsahu katastrální mapy.
Aby mohla být digitální forma polohopisného obsahu katastrální mapy využita jako nový
SGI pro obnovu katastrálního operátu, musí splňovat náležitosti a přesnost podle
katastrální vyhlášky.

63. Pravidla ČÚZK pro využití výsledků tvorby GIS pro obnovu katastrálního operátu

PRAVIDLA
ČESKÉHO ÚŘADU ZEMĚMĚŘICKÉHO A KATASTRÁLNÍHO
PRO VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ TVORBY GEOGRAFICKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
PRO OBNOVU KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU
http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=10376&AKCE=DOC:10-Pravidla-GIS

64. OBNOVA KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU NOVÝM MAPOVÁNÍM

Ostatní způsoby obnovy budou podrobně probrány v
předmětech GE12 Katastr nemovitostí a GE20 Pozemkové úpravy

65. K obnově katastrálního operátu novým mapováním se přistoupí

Pokud geometrické určení a polohové určení nemovitostí v důsledku:
• značného počtu změn,
• nedostatečné přesnosti,
• použitého měřítka katastrální mapy,
již nevyhovuje současnému vedení katastru.
Případně dojde-li:
• ke ztrátě, zničení,
• nebo k takovému poškození katastrálního operátu, že není možné nebo účelné ho
rekonstruovat z dokumentovaných podkladů platného stavu.

66. Etapy obnovy KO novým mapováním

a) zahájení obnovy a přípravné práce (oznámení, projekt,…),
b) budování nebo revize a doplnění PPBP a související rekognoskace na bodech
ZPBP a ZhB a údržba ZhB, prováděná jen v nezbytném rozsahu v případě její
potřeby pro doplnění bodů PPBP,
c) výběr a příprava využitelných podkladů,
d) zjišťování hranic,
e) podrobné měření polohopisu katastrální mapy (dále jen „podrobné měření“),
f) obnovení SGI, včetně doplnění pozemků ZE, s použitím výsledků podle písm. b) až
e),
g) obnovení SPI,
h) námitky podle § 45 katastrálního zákona,
i) vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu podle § 58 katastrální vyhlášky
j) nový výpočet výměr dílů bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen
"BPEJ")

67. Přehled činností při obnově operátu mapováním

Podle:
KZ
Činnost
Návodu pro
obnovu
Katastrální vyhlášky
ZAHÁJENÍ OBNOVY A PŘÍPRAVNÉ PRÁCE
Oznámení o obnově mapováním
§ 40
1 [zveřejnit minimálně 6 měsíců předem(2 měsíce u části k.ú.)]
§ 47
1.8, 4.1.1
1.6 – 1.7
2 Projekt obnovy
BUDOVÁNÍ PPBP
3
Vybudování, revize nebo doplnění
podrobného polohového bodového pole
§35
§ 43 odst. 5 písm. h), 2
bod 12 přílohy, § 76
VÝBĚR A PŘÍPRAVA PODKLADŮ
4 Založení a naplnění přehledu ZPMZ
5 Výběr využitelných podkladů
3.1 – 3.4
§ 49
3.1 – 3.4
ZJIŠŤOVÁNÍ HRANIC
Oznámení o zahájení obnovy
(zveřejnit minimálně 30 dnů předem)
7 Jmenování předsedy komise
8 Sestavení komise
6
9 Společné jednání – seznámení s cíli obnovy
10 Zjišťování hranic
§38 odst. 1 §47 odst. 2
4.2
§42 odst. 1
4.2.1.2
§42 odst. 1 §48 odst.1
4.2.1.2
4.2.1.2
§ 42
§ 48
4.2 (celý)
§ 53 písm. b)
4.3
PODROBNÉ MĚŘENÍ
11 Podrobné měření polohopisu

68. Přehled činností při obnově operátu mapováním

Podle:
KZ
Činnost
Katastrální vyhlášky
Návodu pro
obnovu
OBNOVENÍ SGI
12 Transformace rastrových obrazů základních podkladů (je-li
nutná)
6.2.9
13 Určení souřadnic podrobných bodů,
vytvoření databáze bodů
6.2.8
9.1
14 Vektorizace, tvorba společného graf. souboru
8.1 – 8.16
15 Doplnění hranic věcných břemen
§ 53 písm. c)
8.14
16 Doplnění parcel ZE
§ 53 písm.e)
8.16
8.17 – 8.19
17 Koncept DKM
18 Kontrola kresby, případné přečíslování parcel a
vytvoření konečného grafického souboru
§ 52 odst. 1-3
8.18
19 Výpočet výměr
§ 82
10
20 Srovnávací sestavení parcel
§ 52 odst. 4
12
21 Návrh nového SPI a SGI
§ 54
14
OBNOVENÍ SPI
22 Kontroly a technická zpráva
15
NÁMITKY
23 Oznámení o dokončení obnovy
§ 45
16.1
24 Vyložení operátu k veřejnému nahlédnutí
§ 45
16
25 Řízení o námitkách
§ 45
16
26 Vyhlášení platnosti obnoveného operátu
§ 46
27 Změny údajů o BPEJ
§ 58
17
11

69. Zahájení obnovy

• Zahájení obnovy katastrálního operátu nebo převodu se vyznačí v ISKN v řízení OO
(Obnova Operátu) pomocí funkcí jeho aplikačního programového vybavení.
• V řízení OO se s využitím šablon vyhotoví příslušné listiny vydávané katastrálním
úřadem v souvislosti s obnovou katastrálního operátu nebo převodem.
• Zahájení obnovy katastrálního operátu nebo převodu na území, které sousedí s k.ú. v
územním obvodu jiného katastrálního pracoviště, se oznámí i tomuto katastrálnímu
pracovišti a podle potřeby se současně vyzve ke spolupráci (při zjišťování hranic,
výběru využitelných podkladů apod.).
• Jedná-li se o katastrální pracoviště sousedního katastrálního úřadu, oznámení a
případná výzva se zašle tomuto KÚ.
• Etapa podrobného měření zpravidla navazuje na ukončenou etapu zjišťování hranic,
obě etapy však mohou probíhat současně, pokud v projektu obnovy katastrálního
operátu schválený postup podrobného měření umožňuje jejich souběh, přitom jsou
zaměřovány pouze hranice zjištěné jako nesporné.
• Etapa zjišťování hranic je ukončena odstraněním nedostatků zjištěných při závěrečné
kontrole této etapy.
• Etapu podrobného měření nelze ukončit před ukončením etapy zjišťování hranic.

70. 1 Oznámení o obnově mapováním

Katastrální úřad zašle oznámení:
• obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován,
• příslušnému pozemkovému úřadu,
• osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek (například dráhy, letiště, pozemní
komunikace, lesy),
• vždy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Státnímu pozemkovému úřadu (dříve
Pozemkovému fondu České republiky).
Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad
s předstihem nejméně 6 měsíců (obnova v celém k.ú.).
Jedná-li se o obnovu v části k.ú., s předstihem nejméně 2 měsíců.
Ve stejném čase oznámí tuto skutečnost i příslušnému pozemkovému úřadu, Úřadu pro
zastupování státu ve věcech majetkových, Pozemkovému fondu České republiky a dále
osobám, které mají nebo spravují v daném území rozsáhlý nemovitý majetek.
V případě zjišťování hranice obce se zašle oznámení sousední obci, se kterou bude
společná hranice zjišťována.

71. 1 Oznámení o obnově mapováním

Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle §37
katastrálního zákona.
Vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni
a)
b)
c)
d)
zúčastnit se na výzvu KÚ jednání nebo na toto jednání vyslat svého zástupce,
označit ve stanovené lhůtě, ne však kratší 30 dnů, trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné
hranice svých pozemků, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
na vyzvání doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají
k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva,
ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne
jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní oprávnění nemají u změn katastru, vyplývajících z
listin, které jsou příslušné státní orgány povinny zasílat katastrálnímu úřadu přímo k zápisu do katastru,
e)
f)
zajistit, aby v případě, že k navrhovanému zápisu do katastru nebo jeho změně není vyžadováno
rozhodnutí nebo jiné opatření správního úřadu, potvrdil příslušný správní orgán, že údaje v návrhu
odpovídají skutečnosti,
na vyzvání předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do
katastru.
Pokud vlastník nebo jiný oprávněný neoznačí hranice pozemků ve stanovené lhůtě, může KÚ rozhodnout, že dá
hranice označit na náklad vlastníka nebo jiného oprávněného.
Neoznačují se hranice pozemků, které jsou sloučeny do větších celků, a hranice druhů pozemků mezi
sousedními pozemky téhož vlastníka nebo jiného oprávněného.

72. 1 Oznámení o obnově mapováním

Obce
a)
vyhlašují ve svém územním obvodu, způsobem v místě obvyklým (např.
úřední deska), na základě oznámení katastrálního úřadu zahájení revize a
obnovy katastrálního operátu, vysílají na ně své zástupce, spolupracují při
zajišťování účasti vlastníků a jiných oprávněných a podávají o nich dostupné
informace nezbytné pro provedení revize katastru a obnovy katastrálního
operátu,
b)
pečují o trvalé označení územních hranic obcí a na vyzvání KÚ je označí ve
stanovené lhůtě určeným způsobem,
c)
spolupracují s KÚ při provádění revize katastru a při obnově katastrálního
operátu na území obce,
d)
vyjadřují se ke změnám v pomístním názvosloví.
Pokud obec neoznačí hranice podle písm. b), může KÚ rozhodnout, že dá hranice označit na náklady
obce.

73. 2 Projekt obnovy

Zpracovává se pro každé katastrální území, popř. pro více katastrálních území (lokalitu)
Projekt obsahuje zejména:
a)
charakteristiku k.ú., resp. lokality [zejména informace o katastrálním území z ISKN, celkový rozsah území, na kterém
bude provedena obnova katastrálního operátu nebo převod, rozsah pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem, informace o
případné pozemkové úpravě a přehled vlastníků s rozsáhlým nemovitým majetkem], charakteristiku dosavadní katastrální
mapy a mapy dřívější pozemkové evidence, případně jiných grafických podkladů a zhodnocení kvality
katastrální mapy v sousedních územích, včetně možnosti převzetí podrobných bodů na jejich hranicích. V
případě rozhodnutí o nutnosti obnovy mapováním v území s dekadickou mapou se uvede i zdůvodnění
tohoto rozhodnutí,
b)
rozsah potřeby doplnění nebo vybudování PPBP, způsob stabilizace a ochrany bodů, popřípadě se
uvede odkaz na samostatný projekt pro tuto činnost,
c)
způsob obnovy katastrálního operátu (mapováním, přepracováním) nebo převodu a zvolené postupy,
včetně způsobu určení souřadnic podrobných bodů a doplnění pozemků ZE,
d)
výčet zvlášť významných nebo rozsáhlých podkladů, které by měly být využity pro obnovu katastrálního
operátu (využitelné podklady),
e)
předpokládaný termín dokončení obnovy katastrálního operátu nebo převodu, kalkulace časové
náročnosti, popř. i rozsah kooperací, a zpracovatele jednotlivých etap,
f)
grafický přehled území ve vhodném měřítku se zákresem obvodů podkladů podle písm. d) a jejich
označením číslem ZPMZ, názvy zpracovávaných území, kladem mapových listů dosavadní katastrální mapy,
zákresem přebíraných obvodů map v digitální podobě; v případě obnovy přepracováním také se zákresem
obvodů předcházejících obnov, probíhajících pozemkových úprav a obvodů způsobů určení souřadnic
podrobných bodů, pokud tvoří ucelené bloky (například intravilán, extravilán apod.).

74. 3 Vybudování, revize nebo doplnění PPBP

Pro potřeby podrobného měření při obnově katastrálního operátu a při jeho následném
vedení se z bodů ZPBP, ZhB, PPBP (při dodržení bodu 12.8 přílohy katastrální vyhlášky)
a bodů referenční sítě permanentních stanic určují body PPBP podle § 12 katastrální
vyhlášky.
Z těchto bodů se dále při podrobném měření určují pomocné měřické body.
Technické požadavky na body PPBP, t.j.:
volba polohy,
způsob stabilizace,
hustota,
kritéria přesnosti
obsah geodetických údajů o bodech PPBP,
jsou stanoveny v bodě 12 přílohy katastrální vyhlášky.

75. 3 Vybudování, revize nebo doplnění PPBP

Projekt budování nebo revize a doplnění PPBP obsahuje zejména:
• důvod budování nebo revize a doplnění PPBP,
• charakteristiku katastrálního území, resp. lokality,
• odhad stavu a kvality dosavadního polohového bodového pole, pokud v lokalitě existuje,
včetně grafického přehledu území ve vhodném měřítku s jeho zákresem,
• rozsah potřeby doplnění nebo vybudování PPBP, způsob stabilizace a ochrany bodů a
metody určení bodů PPBP, včetně upřesnění potřeby budování bodů ZPBP a ZhB,
• časový postup obnovy bodového pole, nároky na pracovní síly, popř. zpracovatele
jednotlivých dílčích činností,
• další upřesňující informace k budování nebo revizi a doplnění PPBP.
• Nadmořské výšky bodů PPBP se určují pouze tehdy, nedojde-li tím k nepřiměřenému
navýšení časové náročnosti pracovního postupu.
• Byla-li výška určena technologií GNSS s dostatečným počtem identických bodů pro
výškovou transformaci, uvede se poznámka „GNSS“.
• Byla-li výška bodu určena nivelací, doplní se poznámka „niv.“.
• Výška se uvádí na dvě desetinná místa.

76. 3 Vybudování, revize nebo doplnění PPBP

Zaměření bodů PPBP může probíhat současně s podrobným měřením
Zejména ve větších k.ú. s velkým počtem změn je vhodné, aby PPBP bylo pro účely
správy katastru k dispozici v dostatečném předstihu před obnovou katastrálního
operátu.

77. Číslování bodů polohových bodových polí

a)
pro body ZPBP a ZhB má číslo tvar 9EEEECCC0, kde EEEE je číslo
triangulačního listu a CCC je pořadové číslo bodu; pořadové číslo bodu
ZPBP je v rozmezí od 1 do 199 a ZhB v rozmezí od 201 do 499, přitom
pořadové číslo přidruženého bodu k bodu ZPBP a ZhB se uvádí na
posledním místě úplného čísla tohoto bodu namísto 0,
b)
pro body PPBP má číslo tvar 00000CCCC, kde CCCC je pořadové číslo
bodu v rozmezí 501 až 3999,

78. Číslování pomocných a podrobných bodů

a)
Pomocné body se označují příslušností ke katastrálnímu území a
devítimístným číslem ve tvaru 00000CCCC, kde CCCC je pořadové číslo
pomocného bodu od 4001 včetně. Přitom je nutno zajistit, aby nedošlo k
duplicitě s body určenými při budování či revizi a doplnění PPBP.
b)
Podrobné body se označují příslušností ke katastrálnímu území a
devítimístným číslem ve tvaru ZZZZZCCCC, kde ZZZZZ je číslo měřického
náčrtu a CCCC je pořadové číslo podrobného bodu v rámci měřického
náčrtu v rozmezí od 1 do 3999.

79. 4 Založení a naplnění přehledu ZPMZ

Přehled ZPMZ – přehled všech výsledků zeměměřických činností zachycených v ZPMZ,
uložených v měřické dokumentaci katastrálního pracoviště. Slouží k:
• orientaci ve stávajících podkladech,
• výběru a určení podkladů,
• využití při zjišťování hranic a tvorbě obnoveného katastrálního operátu.
ZPMZ, které předcházejí obnově operátu novým mapováním, se do přehledu nezahrnují.
• Přehled ZPMZ se vyhotoví jako grafický soubor, který obsahuje čísla ZPMZ.
• Číslo ZPMZ je vždy umístěno v prostoru změny a může být uvedeno vícekrát.
• Přehled ZPMZ je možné vytvořit také automatizovaně na základě tabulkového
seznamu. V tom případě se přehled ZPMZ jako grafický soubor vytvoří nejpozději při
tvorbě výkresu DKM nebo KMD. Tabulkový seznam není povinnou přílohou elaborátu
ZPMZ.

80. 5 Výběr využitelných podkladů

Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je:
• dosavadní katastrální operát a
• operáty dřívějších pozemkových evidencí.
Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle
čísel listů vlastnictví.

81. 6–10 Zjišťování hranic

• Průběh hranice katastrálního území se prověří před zjišťováním hranic.
• Pokud je v sousedním k.ú. mapa ve formě DKM, hranice k.ú. se převezme
• Zbývající části hranice k.ú., se prověří pochůzkou v terénu s využitím tisku katastrální
mapy popřípadě soutisku s ortofotem
• Se stavem hranice k.ú. se seznámí obec a upozorní se na možnost provedení změny
průběhu hranice k.ú., zejména odstranění pohyblivé hranice.
• Jedná-li se o hranici obce, seznámí se s tímto stavem obě dotčené obce.
• V případě, že obec vyjádří svůj zájem o změnu hranice k.ú. nebo hranice obce,
předseda komise ji informuje o postupu při provádění takové změny.
• Výsledek pochůzky se vyznačí do pracovní kopie katastrální mapy, do které se vyznačí
i navrhované změny hranice k.ú.

82. 6–10 Zjišťování hranic

Přípravné práce
1. Stanovení komise
2. Náčrty zjišťování hranic
3. Protokoly o komisionálním šetření
4. Pozvání vlastníků
Zjišťování hranic provádí komise složená z:
pracovníků KÚ,
zástupců obce
a dalších orgánů určených katastrálním úřadem (například orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán
státní správy lesů, místně příslušným vodoprávním úřadem, pokud lze předpokládat, že by mohla při zjišťování
hranice koryta vodního toku vzniknout pochybnost o jeho hranici).
Předsedou komise je pracovník katastrálního úřadu, určený ředitelem katastrálního
úřadu.

83. 6–10 Zjišťování hranic

2 Náčrty zjišťování hranic
• Náčrty zjišťování hranic se vyhotovují převážně počítačovými prostředky, a to
zpravidla s využitím sloučených rastrových obrazů katastrální mapy a map
dřívějších pozemkových evidencí, popř. jejich vektorových forem.
• Území, ve kterém bude probíhat obnova katastrálního operátu, se celé zobrazí na
náčrtech zjišťování hranic buď rámových nebo blokových.
• Rámové náčrty zjišťování hranic se vyhotovují v kladu rámů mapových listů v S-JTSK
v měřítku 1:1000, popř. v měřítku 1:2000 nebo výjimečně i jiném měřítku. V případě
potřeby je možné využít i posunutého kladu. Využití většinou v extravilánu, velké
parcely.
• Blokové náčrty zjišťování hranic se vyhotovují v obecném kladu a podle potřeby
v měřítku 1:1000, 1:500 nebo 1:250, jen zcela výjimečně v jiném měřítku.
• Měřítko náčrtu zjišťování hranic musí umožnit zřetelné zobrazení a zapsání
potřebných údajů. Podle potřeby je možné založit i příložný náčrt zjišťování hranic pro
detailnější zobrazení.

84. 6–10 Zjišťování hranic

2 Náčrty zjišťování hranic
• Náčrty zjišťování hranic se vyhotovují na kvalitním papíru o hmotnosti nejméně 150
g/m2 zpravidla ve formátu A3; větší formát náčrtu zjišťování hranic se skládá do
formátu A3.
• Náčrty zjišťování hranic se číslují v rámci k.ú. v číselné řadě ZPMZ;
• Obvody (hranice) náčrtů se volí po hranicích parcel s případným odsazením
zobrazení v náčrtu (pro jednoznačnost příslušnosti podrobných bodů ke skupině),
• Rozsáhlejší a liniové parcely mohou být rozloženy do více náčrtů zjišťování hranic.
• Pokud mají být při obnově katastrálního operátu využity podklady, které jsou
zhotoveny pro rozsáhlé změny
(zejména geometrické plány, zhotovené v S-JTSK pro vyznačení velkých
liniových staveb, areálů budov, pozemkových úprav a jejich obvodů apod.),
• mohou se použít jako náčrty zjišťování hranic jejich kopie ve stejné úpravě jako u ostatních
náčrtů zjišťování hranic,
• nebo se obsah takových podkladů v rozsahu předmětů obsahu katastrální mapy dokreslí modře
do příslušného náčrtu zjišťování hranic.

85. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK a digitalizované mapy

Mapové značky katastrální mapy v SJTSK a digitalizované mapy

86. Body bodových polí a hraniční znaky

Poř.
číslo
Předmět
1.01
Bod polohového bodového pole
(včetně přidruženého bodu), tíhový
bod
Značka
Příklad použití
Poznámka
číslo bodu pokud možno
vlevo od značky, v náčrtu
červeně Ø 2 mm
1.02
Bod jako v 1.01, ale osazený jen
podzemní značkou nebo pod vodou
1.05
Lomový bod označený hraničním
znakem
v náčrtu
1.07
Pomocný měřický bod
červeně, jen v náčrtu
1.09
Lomový bod označený jiným
trvalým způsobem nebo
neoznačený trvale (například
trubkou, kolíkem)
jen v náčrtu, index u bodu
například
„k.“ = kolík
„tr.“ = trubka
„sl.“ = sloupek plotu
1.10
Identický bod pro zobrazení změny
jen v náčrtu, možno odsadit
do volného místa vývodkou
1.11
Bod
dočasně
stabilizovaný
s výzvou k trvalému označení
jen v náčrtu zjišťování
hranic

87. Čáry

Poř.
číslo
Druh čáry
0.01
Čára plná
————————
0.02
Čáry čárkované
_ _ _ _ _ _ _
1,0 1,0
0.03
__ __ __ __ __
2,0 1,0
0.04
__ __ __
2,0 2,0
0.05
___ ___ ___ ___
3,0 1,0
0.07
_____ _____
5,0 2,0
Rozměry v mm *)
__
0.10
Čára tečkovaná
…………………
0,3 0,1
0.12
Čáry střídavé
_ ̣_ ̣_ ̣_ ̣_ ̣_
1,0 0,8 0,3 0,8
0.13
__ ̣__ ̣__ ̣__
2,0 0,8 0,3 0,8
0.14
___ ̣___ ̣___ ̣
3,0 1,3 0,3 1,3
0.18
___ ___ ̣ ___
3,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,3
0.19
_____ _____ ̣
5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3
Specifikace mm
Tloušťka čáry
1
0,13
tenká
2
4
0,18
0,35
tenká
tlustá
6
0,70
velmi tlustá
*) Délky čárek, velikost teček a velikost
mezer v opakující se skupině těchto prvků.
Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu
čáry, doplněným na třetím desetinném
místě specifikací tloušťky čáry (například
0.021 = tenká čárkovaná čára).

88. Hranice

Poř.
číslo
Předmět
2.01
Hranice státní
značka 2.01 až 2.06
se umísťuje zejména
u trojmezí a u hlavních
lomových bodů
2.03
Hranice kraje
čára 0.186
2.04
Hranice okresu
čára 0.146
2.05
Hranice obce
2.06
Hranice katastrálního území
2.10
Dřevěný plot, vlastnictví z jedné
strany
2.11
Dřevěný plot, spoluvlastnictví
2.12
Drátěný nebo kovový plot,
vlastnictví z jedné strany
2.13
Drátěný nebo kovový plot,
spoluvlastnictví
Značka
Příklady použití
Poznámka
jen v náčrtu
2.14
Živý plot, vlastnictví z jedné strany
2.15
Živý plot, spoluvlastnictví
2.16
Ohradní zeď, vlastnictví z jedné
strany
2.17
Ohradní zeď, spoluvlastnictví
2.18
Slučka
2.19
Hranice parcely, vnější obvod
stavby, jiná vnitřní kresba v
parcele
čára 0.011
2.20
Hranice jako 2.19, ale shora
neviditelná, podchodná část
budovy
čára 0.021
v geometrickém plánu a
v náčrtu na nové hranici

89. Hranice

Poř.
číslo
Předmět
2.21
Hranice pohyblivá, nestálá
čára 0.101
2.22
Hranice převzatá
čára 0.121, jen v náčrtu
zjišťování hranic
2.23
Hranice chráněného území
čára 0.181
2.24
Hranice ochranného pásma
čára 0.191
2.27
Hranice sporná
čára 0.131
Hranice rozsahu věcného břemene
čára 0.051, orientuje se
směrem do části pozemku
zatížené věcným
břemenem
2.28
Značka
Příklady použití
Poznámka

90. Druhy pozemků a způsob jejich využití

Poř.
číslo
Předmět
3.01
Orná půda
3.02
Chmelnice
3.03
Vinice
3.04
Zahrada
3.05
Ovocný sad
Značka
r
Příklad použití
Poznámka
jen v náčrtu
mapová značka se umísťuje
uprostřed parcely, pokud
možno nad parcelním
číslem, u rozsáhlých nebo
členitých parcel může být
značka umístěna vícekrát a
u parcel malé výměry může
být vynechána

91.

Poř.
číslo
Předmět
3.06
Trvalý travní porost
3.08
Lesní půda bez rozlišení druhu
porostu
3.14
Park, okrasná zahrada
3.15
Hřbitov
3.16
Neplodná půda
8.02
Koryto vodního toku
8.03
Vodní nádrž
8.04
Zamokřená plocha (močál,
mokřad, bažina)
7.01
Dobývací prostor
3.19
Zbořeniště, společný dvůr
Značka
Příklad použití
Poznámka
mapová značka se umísťuje
uprostřed parcely, pokud
možno nad parcelním
číslem, u rozsáhlých nebo
členitých parcel může být
značka umístěna vícekrát a
u parcel malé výměry může
být vynechána

92. Ochrana nemovitosti

Poř.
číslo
Předmět
3.18
Nemovitá kulturní památka
Značka
Příklad použití
Poznámka
umísťuje se uvnitř
zobrazených chráněných
objektů
7.03
Ložisko slatin a rašelin

93. Stavební objekty

Poř.
Číslo
Předmět
4.02
Budova
4.24
Vodní dílo
4.06
Nádvoří
4.09
Kostel, kaple nebo modlitebna
4.10
Synagoga
Značka
Příklad použití
Poznámka
jen v náčrtu
umísťuje se uvnitř
zobrazeného objektu
ve směru chrámové lodi

94. Další prvky polohopisu

Poř.
Číslo
Předmět
4.11
Střed předmětu malého rozsahu
4.12
Předmět malého rozsahu (zvonice,
pomník, socha, památník, mohyla,
kříž, boží muka)
4.25
Hrana koruny a střední dělicí pás
silniční komunikace
4.20
Most bez rozlišení, propustek
5.01
Osa železničních kolejí
6.01
Kovový, betonový stožár
6.02
Příhradový stožár
6.05
Osa nadzemního vedení
6.59
Vedení vysokého a velmi
vysokého napětí
Značka
Příklad použití
Poznámka
čára 0.011
čára 0.014
čára 0.041

95. Poznámka

Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není
uveden jiný rozměr.
Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

96.

97. Způsob využití pozemku

Kód Název
Zkráceně
Význam
skleník-pařeniš.
Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.
Kód druhu p.
1
skleník, pařeniště
2
školka
Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných
stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.
2 až 7 a 10
3
plantáž dřevin
Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, 2, 7 až 10 a
vánočních stromků, porost určitého dřevinného druhu, zpravidla 14
monokultura, s intenzivním agrotechnickým obděláváním půdy pro
dosažení rychlé a vysoké produkce dřevní hmoty apod.
4
les jiný než hospodářský
les (ne hospodář.)
Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení 10
podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.
5
lesní pozemek, na kterém je
budova
les s budovou
Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění
funkcí lesa.
6
rybník
Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a 11
pravidelného vypouštění.
7
koryto vodního toku přirozené tok přirozený
nebo upravené
Koryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších
přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter
je změněn technickými zásahy (například břehovým opevněním) nebo
ohrázováním.
8
koryto vodního toku umělé
tok umělý
Koryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné
koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).
9
vodní nádrž přírodní
nádrž přírodní
Pozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou
lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou
apod.).
10
vodní nádrž umělá
nádrž umělá
Pozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou
činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní
nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená
zatopením vytěžených ploch apod.).
11
zamokřená plocha
zamokřená pl.
Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, 11 a 14
mokřad, bažina).

98. Způsob využití pozemku

Kód Název
Zkráceně
Význam
Kód druhu p.
12
společný dvůr
Společný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které 13
s tímto pozemkem sousedí.
13
zbořeniště
Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14
dráha
Pozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 14
1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.
15
dálnice
Pozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).
16
silnice
Pozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997
Sb.).
17
ostatní komunikace
ostat.komunikace Pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní 10 a 14
komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).
18
ostatní dopravní plocha
ost. dopravní pl. Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).
19
zeleň
20
sportoviště a rekreační
plocha
sport. a rekr. pl.
Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, 10 a 14
tábořiště apod.
21
hřbitov, urnový háj
hřbitov-urn. háj
Hřbitov, urnový háj.
22
kulturní a osvětová plocha
kult.a osvět.pl.
Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23
manipulační plocha
manipulační pl.
Manipulační a skladová plocha [§ 4 odst. 4 písm. d)].
24
dobývací prostor
dobývací prost.
Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního 2 až 10 a 14
ložiska.
25
skládka
Skládka odpadu.
26
jiná plocha
Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně
pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
14
Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační
zeleně.
14
14

99. Způsob využití pozemku

Kód Název
Zkráceně
Význam
Kód druhu p.
Pozemek, na němž se nachází prudký svah, skála a jiné
neplodné půdy, kterými se rozumí zejména zarostlé rokle,
vysoké meze s křovinami nebo s kamením, kamenitý terén,
ochranné hráze, bermy u regulovaných vodních toků a
pozemek, který neposkytuje trvalý užitek z jiných důvodů,
zejména plocha zarostlá křovinami nebo zanesená š
těrkem
nebo kamením, s výjimkou případů, kdy stav pozemku je
důsledkem lidské činnosti nebo nečinnosti a pozemek lze opět
uvést do stavu umožňujícího jeho trvalé hospodářské využití.
14
27
neplodná půda
28
vodní plocha, na které je
budova
vod.pl.s budovou Pozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.
11
29
Fotovoltaická elektrárna
foto.elektrárna
2 až 14
Fotovoltaická elektrárna.

100. Typ stavby

Kód Název
Zkráceně
1
budova s číslem popisným
č.p. ...
2
budova s číslem evidenčním
č.e. ...
3
budova bez čísla popisného nebo evidenčního bez čp/če
6
vodní dílo
vod. dílo

101. Způsob využití stavby

Kód typu st.
Kód
Název
Zkráceně
Význam
2
zemědělská usedlost
zem.used
Zemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy 1
apod.
6
bytový dům
byt.dům
Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé
bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
7
rodinný dům
rod.dům
Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé
rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše
dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006
Sb.].
8
stavba pro rodinnou rekreaci
rod.rekr
Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou 2
rekreaci, a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní
podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například
rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.
9
stavba pro shromažďování
většího počtu osob
shromaž.
Stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob 1, 3
převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům [§ 3 písm.
b) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].
10
stavba pro obchod
obchod
Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy
apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].
11
stavba ubytovacího zařízení
ubyt.zař
Stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion,
turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt
využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a
stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
12
stavba pro výrobu a skladování
výroba
Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter
výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro
skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].

102. Způsob využití stavby

Kód typu
st.
Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a 1, 3 a 4
skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby,
skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro
zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].
Kód
Název
Zkráceně
13
zemědělská stavba
zem.stav
14
stavba pro administrativu
adminis.
15
stavba občanského vybavení
obč.vyb
16
stavba technického vybavení
tech.vyb
17
18
stavba pro dopravu
garáž
doprava
19
20
jiná stavba
víceúčelová stavba
jiná st.
víceúčel
21
skleník
Skleník, který je budovou podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona.
22
přehrada
23
hráz přehrazující vodní tok
nebo údolí
hráz k ochraně nemovitostí
před zaplavením při povodni
Vodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl 6
evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl
evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl
evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
24
25
26
27
28
29
hráz př.
hráz pod
hráz ohrazující umělou vodní hráz ohr
nádrž
jez
stavba k plaveb.účelům
plav.úč.
v korytech nebo na březích
vod.toků
stavba k využití vodní energie vodní el
(vodní elektrárna)
stavba odkaliště
odkališ.
Význam
Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely,
budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.
Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení,
školství a učiliště, vědu a výzkum apod.
Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod
a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 3
písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.].
Stavba pro zabezpečení dopravy.
Objekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová
nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN 736057 a ČSN 736058).
Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití.
Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu a pod.).
Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl
evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
Vodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl
evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl
evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.
Vodní dílo podle § 2 písm e) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných
v katastru nemovitostí České republiky.
Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl
evidovaných v katastru nemovitostí České republiky.

103. Další

• Typ jednotky
• Způsob využití jednotky
• Typ a způsob ochrany nemovitosti

104. Záznam výsledků zjišťování hranic

Náčrt ZPH - Černě:
1. vlevo nahoře číslo náčrtu zjišťování hranic (soupisu) a název katastrálního území,
2. měřítko náčrtu dole uprostřed,
3. čísla sousedních náčrtů,
4. velmi tlustou čárou (typ čáry 0.016 nebo 0,126) dosavadní vlastnické hranice mimo těch, které jsou
současně hranicí katastrálního území a hranicí územní správní jednotky a mimo hranic parcel zjednodušené
evidence (popřípadě šedě),
5. tlustou čárou (typ čáry 0.014 nebo 0,124) dosavadní hranice parcel (popřípadě šedě),
6. tenkou čárou (typ čáry 0.012 nebo 0.122) ostatní platný obsah dosavadní katastrální mapy (například
vnější obvody staveb, značky druhu pozemku a způsobu využití pozemku, další prvky polohopisu, místní a
pomístní názvy, čísla listu vlastnictví včetně kroužku – u sousedících parcel v rámci jednoho vlastnictví může
být vyznačeno jen jednou; v případě stavby na cizím pozemku bude kroužek vyznačen čárkovanou
čárou) (popřípadě šedě), čísla popisná a čísla evidenční podél linie obvodu budovy poblíž vchodu,
7. způsob označení lomových bodů hranic pozemků, popř. upřesňující popis,
8. zajišťovací (vyhledávací) míry k podrobným bodům, pokud by jejich následné vyhledání mohlo být
problematické,
9. název sousedního katastrálního území,
10. vpravo dole vyplněné razítko s textem: dne, předseda komise, členové komise, náčrt vyhotovil
11. další poznámky,

105. Záznam výsledků zjišťování hranic

Náčrt ZPH - Zeleně:
1. velmi tlustou čárou zjištěné vlastnické hranice parcel zjednodušené
evidence (typ čáry 0.016) a převzaté vlastnické hranice parcel zjednodušené
evidence (typ čáry 0.126) - střídavá,
2. tlustou čárou zjištěné hranice parcel zjednodušené evidence (typ čáry
0.014) a převzaté hranice parcel zjednodušené evidence (typ čáry 0.124),
které nejsou vlastnické,
3. tenkou čárou (typ čáry 0.012) parcelní čísla a čísla listů vlastnictví v
kroužku,

106. Záznam výsledků zjišťování hranic

Náčrt ZPH - červeně:
1. velmi tlustou čárou (typ čáry 0.016) nové vlastnické hranice, pokud změna
nevyžaduje doložení listinou [viz odst. 4.2.2.7 a 4.2.2.8],
2. tlustou čárou nové hranice parcel (typ čáry 0.014),
3. tenkou čárou (typ čáry 0.012) ostatní nový obsah katastrální mapy a dále
návrh na přidělení nového čísla listu vlastnictví včetně kroužku, slučky, popř.
nová nebo změněná čísla popisná a evidenční budov, odkazy na seznam
nesouladů a škrtnutí neplatného obsahu,
4. značka orientace blokového náčrtu zjišťování hranic k severu (vlevo nahoře
nebo v místě, kde nebude zasahovat do situace),
Nové obvody staveb (popřípadě změny obvodů již evidovaných staveb), které
nejsou hlavní stavbou na pozemku nebo se jedná o případy podle § 79 odst.
2 písm. n) a o) stavebního zákona.

107. Záznam výsledků zjišťování hranic

Náčrt ZPH - modře:
1. velmi tlustou čárou (typ čáry 0.016) vlastnické hranice zobrazené podle
geometrického a polohového určení ve využitelných podkladech včetně těch, k
jejichž doložení byl vlastník vyzván, čísla ZPMZ nebo jiného odkazu na něj,
2. tlustou čárou (typ čáry 0.014) hranice parcel zobrazené podle
geometrického a polohového určení ve využitelných podkladech včetně těch, k
jejichž doložení byl vlastník vyzván, čísla ZPMZ nebo jiného odkazu na něj,
3. tenkou čárou (typ čáry 0.012) jiné než vlastnické hranice a hranice parcel
zobrazené podle geometrického a polohového určení ve využitelných
podkladech, včetně těch, k jejichž doložení byl vlastník vyzván, a související
upřesňující informace.
Nově zjištěný obvod hlavní stavby na pozemku, včetně obvodů budov
vedlejších staveb na stejném pozemku, jako se nachází nově zjištěná hlavní
stavba.

108. Záznam výsledků zjišťování hranic

Náčrt ZPH - hnědě:
1. tlustou čárou pomocný obvod zjišťovaného území (zejména u rámových
náčrtů),
2. tenkou čárou (typ čáry 0.012) terénní šrafy, podezdívky u oplocení,
předměty, které obsahem SGI nebudou (např. plot, který není na vlastnické
hranici, ale v její blízkosti), vhodná doplňující míra, případně poznámka o
stabilizaci, poznámka k situaci apod. a rozlišení druhu oplocení nebo ohrazení,
Náčrt ZPH - žlutě:
lemovku obvodu náčrtu zjišťování hranic vyznačenou střídavou čárou
(střídavou čárou),
Náčrt ZPH - fialově:
lemovku na styku s neobnovovanou částí uvnitř katastrálního území
vyznačenou střídavou čárou.

109. Záznam výsledků zjišťování hranic

V náčrtu
Plochy zastavěné budovami se vyznačí vybarvením světle růžovou barvou
tak, aby náčrt zjišťování hranic zůstal přehledný.
Náčrt zjišťování hranic se při dolním okraji doplní datem ukončení zjišťování
hranic na daném náčrtu v terénu, jménem a podpisem vyhotovitele náčrtu,
podpisy členů komise a otiskem kulatého razítka katastrálního úřadu se
státním znakem.

110. Záznam výsledků zjišťování hranic

V náčrtu
• Sporná hranice – černá střídavá dlouhá (kód čáry 0.132),
• Převzatá hranice – krátká střídavá čára (0.122)

111.

Stavba na cizím pozemku

112. Zajišťovací míry k bodu s výzvou k trvalé stabilizaci

113.

114. 6–10 Zjišťování hranic

3 Protokoly o komisionálním šetření
K jednotlivým náčrtům zjišťování hranic se připraví:
• obal soupisu nemovitostí ke zjišťování hranic.
• soupis nemovitostí obsažených v náčrtu zjišťování hranic.
• Nemovitosti se v soupisu nemovitostí uvádějí
vlastnictví (LV) a podle čísel parcel a čísel parcel ZE.
vzestupně podle čísel listů
• Je-li zobrazení parcely rozloženo do více náčrtů zjišťování hranic, údaje o parcele
se uvedou v každém soupisu nemovitostí s tím, že výsledek zjišťování hranic a
podpis vlastníka je pouze v jednom soupisu. V ostatních soupisech je u parcel uveden
odkaz na tento soupis nemovitostí. Obdobně je odkaz uveden i v náčrtu zjišťování
hranic (* před číslem LV + odkaz na č. náčrtu)
Protokol o komisionálním šetření – obal, náčrt a soupis
nemovitostí

115. Záznam výsledků zjišťování hranic

V soupisu nemovitostí
• změny údajů o vlastníku, pozemku, budově,…(červeně),
• informace o vyzvání vlastníků k předložení chybějících listin, k označení hranic a
o jejich poučení o možných sankcích při porušení pořádku na úseku katastru,
případně údaje o ověření totožnosti vlastníka,
• informace o převzetí hranic,
• upozornění na chybu v katastru nemovitostí a vyjádření vlastníků k její opravě,
• informace o rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu hranice a poučení vlastníků
o možnosti řešit spor o vlastnictví příslušné části pozemku občanskoprávní cestou,
• odkaz na položku příslušného seznamu nesouladů,
• souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu a s ostatními
uvedenými výsledky zjišťování hranic potvrzený datem a podpisem vlastníka.
U parcely rozložené do více náčrtů se výsledek zjišťování hranic uvede jen v jednom
soupisu nemovitostí.
Veškeré rušení záznamů a opravy v soupisu nemovitostí se provedou tak, aby původní
záznamy zůstaly čitelné.
Na obal soupisu nemovitostí se po posledním zápisu doplní datum schůzky komise
k uzavření soupisu, jména, příjmení a podpisy členů komise a otisk řádkového razítka
KÚ.

116.

117. Vyznačení důvodů pro změnu v soupisu nemovitostí

118.

119. 6–10 Zjišťování hranic

Vyšetřování názvosloví
Prověřují se místní a pomístní názvy. Zhotoví se seznam místních názvů, které se
převezmou z podkladů schválených obcí, a seznam pomístních názvů.
Názvy navržené na základě vyjádření obce (odsouhlasené, zrušené, upravené, doplněné
názvy) se vyznačí v grafickém přehledu místních a pomístních názvů.
Grafický přehled se vyhotovuje na kopii katastrální mapy zmenšené do měřítka 1:5000,
popřípadě jiného měřítka zaručujícího čitelnost.
Vodstvo – ze Základní mapy 1:10 000
Zjišťování údajů pro SPI
• kontrola údajů o parcele a vlastníku
• doložení listin prokazujících věcná práva k nemovitostem
• oprava chybných údajů
• výzva k řešení případného „duplicitního vlastnictví“ k témuž pozemku (dohoda o uznání
• vlastnického práva, soudní smír)

120. 6–10 Zjišťování hranic

4 Pozvání vlastníků
Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně
týden předem.
Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí
v k.ú. mohlo proběhnout v jeden den.
• Připraví se pozvánky ke zjišťování hranic a doruční listy.
• Vlastníci se prokazatelně pozvou k účasti na zjišťování hranic osobně nebo dopisem s
doručenkou (chalupáři dopisem)
• V obou případech jsou informováni o možnosti zastoupení na základě plné moci s
podpisem zmocnitele.
• Osobní pozvání potvrdí podpisem v doručním listu.

121. 6–10 Zjišťování hranic

4 Pozvání vlastníků
• V případě neúspěšného doručení pozvánky z důvodu chybné doručovací adresy
vlastníka předseda komise spolupracuje s obcí ve snaze získat aktuální doručovací
adresu vlastníka. Pokud ani tento postup nevede k doručení, pozvání se doručí
veřejnou vyhláškou.
• Pozvánka obsahuje kontaktní údaje zpracovatele, na kterého se mohou pozvaní
vlastníci obracet.
• Pokud má zvaný vlastník zpřístupněnu datovou schránku, doručuje se pozvánka jejím
prostřednictvím.
• V případě zjištění informace o úmrtí vlastníka se tato informace ověří v evidenci
obyvatel, podá se k příslušnému soudu žádost o sdělení okruhu osob, o kterých lze
mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici a tyto osoby se pozvou ke zjišťování
hranic.
• Nedoručení odpovědi příslušného soudu nebrání dokončení etapy zjišťování
hranic.

122. Pozvánka

123. Doruční list

124. 6–10 Zjišťování hranic

Vlastníci mají povinnost označit lomové body hranic trvalým způsobem (často
nedodržují)
Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem dle § 91 katastrální
vyhlášky:
• Zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými
o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm
• Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o
průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40
mm, alespoň 600 mm dlouhou
• Na tvrdých podkladech (například beton, skála) se označují hranice pozemků
zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným
křížkem na opracované ploše
• V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm.

125. 6–10 Zjišťování hranic

Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:
a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,
b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně
1.) 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm
nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm a je
opatřena zařízením, které brání snadnému vytažení znaku,
2.) 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou, která zajistí ukotvení do
vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,
c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

126. 6–10 Zjišťování hranic

• Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem
lomu hranice.
• Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu
hranice pozemku nemožné (například v korytě vodního toku), použije se po dohodě
s vlastníkem jiný povolený způsob označení, nebo se hraniční znak neumisťuje.
• Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba
sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než
200 m.
• Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například
zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.
• Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností
navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným
způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým
způsobem.
• Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v
katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 10.2 přílohy katastrální vyhlášky.

127. 6–10 Zjišťování hranic

Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30
dní předem a zveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Při zjišťování hranic se rozlišují
a)
b)
c)
d)
hranice vlastnické,
hranice druhů pozemků, popřípadě rozhraní způsobu využití nemovitosti,
obvody budov a vodních děl,
hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky.
Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
údaje o vlastníku (jméno, adresa trvalého pobytu, RČ, IČ),
druh pozemku,
způsob využití pozemku a typ a způsob využití stavby,
popisné číslo nebo evidenční číslo budovy,
místní a pomístní názvy,
další prvky polohopisu.

128. 6–10 Zjišťování hranic

• Zjišťování hranic se provádí za účasti pozvaných vlastníků a jiných oprávněných
nebo jejich zástupců.
• Komise vychází z údajů katastru, které ověřuje a podle potřeby doplňuje, nebo
upřesňuje na základě sdělení vlastníků nebo jinak získaných věrohodných informací
(od obce, nájemců, vlastníků sousedních nemovitostí apod.).
• Předseda komise je povinen při zjišťování hranic upozornit na nesoulad skutečného
průběhu hranic s jejím vyznačením v platném katastrálním operátu všechny přítomné
osoby.
• Předseda komise potvrdí poznámkou do soupisu nemovitostí, že zjistil totožnost
vlastníka nebo zmocněnce.
• Pokud zúčastněná osoba neprokáže svoji totožnost, nelze s ní jednat jako s
vlastníkem.
• Jedná-li za vlastníka zmocněnec, musí být vybaven plnou mocí. Pokud zmocněnec
odmítne předat plnou moc předsedovi komise, zapíše se tato informace do soupisu
nemovitostí a doplní podpisem zmocněnce.
• O výsledcích zjišťování hranic sepíše předseda komise protokol. Vlastníci a jiní
oprávnění nebo jejich zástupci svým podpisem v protokolu stvrzují souhlas s
průběhem a označením vlastnických hranic v terénu.

129. 6–10 Zjišťování hranic

• V terénu se označí barvou – lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem,
jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější
pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí,
• V terénu se označí dočasně, například červeně obarveným kolíkem – lomové body
vlastnické hranice, které nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu
hranice shodli. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci
v termínu uvedeném ve výzvě katastrálního úřadu.
• Lomové body na zdech – červenou barvou (svislá čára)
• Nepřítomnost pozvaného vlastníka a jiného oprávněného ani jejich zástupce při zjišťování
hranic není na překážku využití výsledků zjišťování hranic k vyhotovení nových SGI a SPI.
• Bezdůvodná nepřítomnost vlastníka a neoznačení lomových bodů hranic předepsaným
způsobem lze považovat za porušení pořádku na úseku katastru!!
Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s
jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence.
Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, vyznačí se v náčrtu
mapovou značkou sporné hranice pořadové číslo 2.27 a převezme se z dosavadního
katastrálního operátu. Komise poučí vlastníky o možnosti řešit spor o vlastnictví příslušné části
pozemku občanskoprávní cestou.

130. 6–10 Zjišťování hranic

Hranice pozemků ve ZE
• Vlastníky takových pozemků komise v pozvánce ke zjišťování hranic vyzve, aby v
zájmu správného doplnění takových pozemků do SGI upozornili komisi na tyto
úseky hranic a hraniční znaky, o nichž vědí.
• Předseda komise vlastníky poučí o tom, že v terénu neznatelné hranice takových
pozemků budou do obnoveného katastrálního operátu převzaty z operátů dřívějších
pozemkových evidencí a výsledek doplnění pozemků bude zveřejněn v průběhu
vyložení obnoveného katastrálního operátu k veřejnému nahlédnutí.
Hranice pozemků
V soupise nemovitostí vlastník potvrdí svým podpisem souhlas se zjištěným
průběhem hranice.
Nebylo-li možné v terénu hranice zjistit, potvrdí vlastník svým podpisem v soupise
nemovitostí, že bere na vědomí převzetí hranice z dokumentovaných výsledků
zeměměřických činností nebo z grafických operátů dřívějších pozemkových evidencí.

131. 6–10 Zjišťování hranic

Pokud označí vlastníci lomové body nesporné nepřevzaté hranice dočasně (např.
dřevěným kolíkem s obarvenou hlavou):
V náčrtu zjišťování hranic se v takovém případě uvedou zajišťovací míry
k jednoznačně identifikovatelným bodům, pokud je lze změřit.
Usoudí-li komise, že umístění hraničního znaku v lomovém bodu hranice je nemožné,
nebo by bránilo užívání pozemku, hraniční znak se neumisťuje
V ostatních případech předseda komise vlastníkům připomene povinnost označit
hranice předepsaným způsobem do termínu stanoveného ve výzvě obsažené v
oznámení
Pokud nebudou hranice označeny předepsaným způsobem do stanoveného termínu,
může katastrální úřad rozhodnout, že dá hranice označit na náklad vlastníka a dále
zahájit řízení o porušení pořádku na úseku katastru.
Lomové body hranice označené jiným trvalým způsobem - například zdí se označí
svislou čárkou a body na pevném povrchu se označí jiným vhodným způsobem a
zvýrazní zpravidla červenou barvou.

132. 6–10 Zjišťování hranic

Je-li vlastnická hranice nebo hranice druhu pozemku v terénu vyznačena ohradní zdí, plotem s
podezdívkou nebo plotem, vyznačí se v náčrtu zjišťování hranic:
příslušnost k pozemku,
popřípadě šířka zdi nebo podezdívky a
druh plotu značkami podle katastrální vyhlášky.
Předmětem zjišťování je aktuálnost obsahu polohopisu katastrální mapy, jehož zaměření je
dokumentováno ve využitelných podkladech, včetně hraničních znaků a oplocení nebo
ohrazení pozemků.
Hranice, u kterých se souřadnice lomových bodů z těchto podkladů převezmou, se v terénu
neoznačují,
v náčrtu zjišťování hranic se však vyznačí:
body, které budou použity jako kontrolní pro posouzení využitelnosti podkladu mapovou značkou
podle jejich stabilizace a poznámkou (např. „kontr. bod“) a
identické body pro zajištění využitelnosti podkladu mapovou značkou č. 1.10 podle bodu 10.2 přílohy
katastrální vyhlášky.
V náčrtu zjišťování hranic se označí značkou znatelné hranice i taková zjišťovaná hranice, na
které je umístění hraničního znaku v lomovém bodu nemožné, nebo by bránilo užívání
pozemku, ale jejíž lomové body jsou již určeny v souřadnicích S-JTSK s kódem kvality bodu 3
nebo 4, případně je možné takové souřadnice určit z využitelných podkladů.

133. 6–10 Zjišťování hranic

Vyšetření nesouladu zákresu hranice se stavem v terénu
• Chyba v SGI (nejedná se o zřetelný posun hranice způsobený přírodními vlivy ani o
vědomou změnu) – vyznačí se v náčrtu oprava hranice červenou čárou 0.014 a
v soupisu nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem souhlas s průběhem a
vyznačením opravy hranice (chybný zákres lze opravit i bez souhlasu).
• Změna
• Zřetelný posun hranice způsobený přírodními vlivy (s výjimkou změn podle vodního zákona)
– zobrazí se změna hranice v náčrtu červenou čárou 0.014 a v soupisu nemovitostí se
poznamená důvod změny hranice a skutečnost, že se nejedná o chybu v katastru. V
případě výslovného nesouhlasu přítomného vlastníka nebo jeho odmítnutí podepsat soupis
nemovitostí) se její geometrické a polohové určení převezme z dosavadního katastrálního
operátu.
• Vědomě provedená změna průběhu hranice v terénu, vyznačí se v náčrtu hranice dosud
zobrazená v katastrální mapě černou čárou 0.014 a nová hranice se vyznačí modře,
přičemž vlastníci se vyzvou k předložení příslušných listin a tato skutečnost se
poznamená v soupisu nemovitostí.

134. 6–10 Zjišťování hranic

V případech provedených změn obvodů budov a vodních děl je možné zjištěné změny zaměřit při
obnově katastrálního operátu.
Předseda komise poučí vlastníky, že změny údajů katastru doložené příslušnými listinami
ve stanovené lhůtě budou zapsány do KN bez geometrického plánu v rámci obnovy katastrálního
operátu ke dni vyhlášení jeho platnosti.
Současně je poučí o možných sankcích
Nově zjištěný obvod se vyznačí červeně do náčrtu zjišťování hranic, pozemkům se podle potřeby
přidělí nová parcelní čísla, která se zapíší do soupisu nemovitostí a vyznačí do náčrtu zjišťování
hranic.
Při zjišťování, zda je budova příslušenstvím stavby hlavní, se vychází z prohlášení vlastníka, které
potvrdí svým podpisem v soupisu nemovitostí.
Za příslušenství se považují budovy, které náleží vlastníku hlavní stavby a jsou jím určeny k tomu,
aby byly s hlavní stavbou trvale užívány (například garáž, kolna, dílna, stodola, velín vodního díla
apod.).
Pokud taková budova (příslušenství hlavní stavby)
stojí na nádvoří přilehlém ke stavbě hlavní, není předmětem evidování v KN, zobrazí se pouze jako další
prvek polohopisu a to bez vyžadování listin dokládajících povolený účel užívání.
její obvod tvoří hranici vlastnickou, druhu pozemku nebo rozhraní způsobu využití pozemku nebo je budovou
na pozemku jiného vlastníka, je předmětem evidování v katastru (pozemek pod budovou se označí
samostatným parcelním číslem).
Předmětem zjišťování hranic nejsou drobné stavby.

135. 6–10 Zjišťování hranic

Zjištěné změny a nová parcelní čísla se zapíší rovněž do SezNe pro zápis do ZDŘ
(záznam pro další řízení)
SezNe se vytvoří ke každému soupisu nemovitostí s uvedením čísla LV a lhůty
stanovené pro předložení listin potřebných k zápisu změny do katastru.
Údaje SezNe použije k.ú. k vytvoření příslušných řízení ZDŘ, které se naváží na řízení
OO.
Do doby vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu budou předložené
listiny uloženy u elaborátu zjišťování hranic.
Před vyhlášením platnosti obnoveného katastrálního operátu katastrální pracoviště
ověří listiny předložené vlastníky, uvede je v řízení Z navázaném na příslušné řízení OO
a ZDŘ a připraví na základě těchto listin návrh změny nového katastrálního operátu.

136. 6–10 Zjišťování hranic

Zásady tvorby parcel
• Nově vzniklé parcely se označují
• číslem ve tvaru zlomku, kde čitatelem je kmenové číslo původní parcely a jmenovatelem první vyšší
dosud nepoužité číslo poddělení, nebo
• číslem následujícím za posledním použitým kmenovým parcelním číslem příslušné číselné řady.
• Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela
kromě přečíslování parcel v celém katastrálním území při obnově katastrálního operátu.
• Při slučování parcel stejného druhu pozemku v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka se
ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.
• Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se zpravidla označí kmenovým číslem té
parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru (podle potřeby poddělení.
• Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se zpravidla ponechá zbytku parcely
dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem
jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení.
• Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka – původní parcelní číslo se ponechá
největší nově vznikající parcele, včetně jeho případného poddělení, nebo se poddělí číslem
jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení. Ostatní nově
vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud
nepoužitým poddělením.

137. 6–10 Zjišťování hranic

Zásady tvorby parcel
Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem nebo
jeho zbývající části do SGI se tomuto pozemku ponechá parcelní číslo parcely ZE,
nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování
parcel se pozemek označí novým parcelním číslem.

138. Záznam výsledků zjišťování hranic

Výsledky zjišťování hranic se uvedou do protokolu, který podepíše
předseda komise spolu s ostatními členy komise.
Obsah:
• označení lokality
• členové komise
• způsob vyhlášení obnovy a zajištění účasti vlastníků na zjišťování hranic
• výsledky zjišťování hranic a odkaz na doklady
• datum sepsání protokolu a podpisy členů komise

139. Elaborát zjišťování hranic

Elaborát zjišťování hranic obsahuje:
určení předsedy komise,
protokol o složení komise,
kopii oznámení obci o zahájení obnovy mapováním,
oznámení obce o zahájení obnovy s vyznačením doby vyvěšení,
protokol o výsledku zjišťování hranic, včetně příloh, kterými jsou
náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, včetně pomocných grafických konceptů,
soupisy nemovitostí,
seznam místních a seznam pomístních názvů včetně grafického přehledu,
doklady o doručení pozvání ke zjišťování hranic,
plné moci a jejich seznam,
protokol o změnách údajů katastru nemovitostí,
• elaborát zjišťování hranic katastrálních území,
• technickou zprávu,
• kontrolní záznamy z průběžných kontrol a závěrečné kontroly,
Dílčí části elaborátu podle odst. 4.2.6.1, které nevznikly jako
originál v elektronické podobě, musí mít vždy uloženou i
analogovou podobu.

140. Praxe

Většinou je platná mapa 1:2880 (proč?)
Podklady se většinou začnou řešit v lednu.
ZPH začíná cca v květnu a skončí cca v listopadu.
Zpracování probíhá v programovém prostředí MicroGEOS Nautil (nadstavba MicroStation)
Pokud je v k.ú. k dispozici ÚKM – podloží se rastrové vrstvy (aktuální mapy KN + ZE – PK,
příděly,…) a ÚKM se aktualizuje, doplní a opraví se případné nedostatky
Pokud ÚKM k dispozici není, mapa je potřeba překreslit (vektorizovat) včetně ZE
Následují
• atributové a topologické kontroly (automatizovaně)
• Kontrola přebytečných parcel a chybějících parcelních čísel (automatizovaně)
Je třeba dosáhnout souladu SGI s SPI ve spolupráci s katastrálním pracovištěm
Chyby v katastru se operativně vyřeší

141. Praxe

Do soupisu nemovitostí se mj. uvádí důvody pro každou změnu (usnadňují razítka)
• Budova na dvoře – zlegalizuje se pokud tvoří příslušenství k hlavní budově a je na
stejné parcele (nesmí to být např. garáž)
• Oprava chybného zobrazení hranic – pokud je zaužíváno jinak a vlastníci se
shodnou, provede se oprava
• Nová stavba (od r. 1990) nad 16 m², nebo starší, ale není příslušenstvím hlavní
budovy (není na stejné parcele a ta nejde rozšířit, např. na zahradě) – potřeba
potvrzení stavebního úřadu o existenci stavby na základě pasportu (musí se stihnout
během ZH, potom zdarma), pokud nepředloží listiny, nestane se obsahem katastru

142. Praxe

• Pokud hranice v terénu není označena a vlastníci se nedohodnou – doplní se z
grafické mapy (vektorizací mapy KN, PK, přídělu – podle původu parcely)
• Pokud hranice v terénu není označena ale vlastníci se dohodnou
1) Lomové body si hned trvale stabilizují – optimální varianta
2) Zatluče se dřevěný kolík, zaměří se zajišťovací míry + výzva
• Navržené dělení parcel – třeba souhlas SÚ, do soupisu musí dát úřad pod popisek
razítko a podpis
• Změna druhu pozemku – do soupisu popisek souhlas OŽP, pod to razítko a podpis
OŽP ÚMČ, magistrátu okr. Města, nebo obce s rozšířenou působností.

143. Praxe

• Lesní pozemky – složitější – jiné předpisy, vynětí z lesního pozemku u lesů ČR
zpoplatněno
• Nesoulady s údaji v KN – číslo položky SezNe se píše do náčrtu i soupisu
nemovitostí, KÚ přidělí číslo ZDŘ (záznamu pro další řízení), nesoulady, které se
vyřeší v rámci mapování se vymažou a zůstanou pouze nevyřešené.
• Komunikace se řeší nakonec
Silnice – správa silnic (JMK) – (nechtějí chodníky kvůli údržbě)
• Chodníky – obce

144.

Příloha č. 4: ZMĚNA DRUHU POZEMKU A ZPŮSOBU VYUŽITÍ NEMOVITOSTI A JEDNOTKY
Ohlášení změny druhu pozemku nebo zjištění této změny katastrálním úřadem [odst.6.1.1 písm. a) a c) tohoto návodu] vlastník dokládá:
2
Změna
na
orná půda
z
2
3, 4,
5, 6
7
chmelnice,
vinice, zahrada,
ovocný sad
10
lesní pozemek
11
vodní plocha rybník s chovem ryb
nebo vodní drůbeže
11
rozhodnutím o
využití území (§ 5
vyhl. č. 132/1998
Sb.)
orná půda
trvalý travní
porost
3, 4, 5, 6
chmelnice, vinice
zahrada, ovocný sad
nedokládá
souhlasem
orgánu ochrany
ZPF (§ 2 odst. 2
zák.
č. 334/1992 Sb.)
7
10
trvalý travní porost
lesní pozemek
nedokládá
rozhodnutím orgánu
státní správy lesů o
prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění
funkcí lesa (§ 3 odst. 4
zák. č. 289 /1995 Sb.)
vydaným na základě roz-
nedokládá
rozhodnutím o využití území (§ 5 vyhl.
č. 132/1998Sb.)
rybník s chovem ryb
nebo vodní drůbeže
ostatní vodní
plochy
vodní plocha -
zastavěná
plocha a
nádvoří
územním rozhodnutím
podle zák. č. 50/1976 Sb.
a vyhl. č. 132/1998 Sb. a
povolením
vodohospodářského
orgánu(§ 9 zák.
č.138/1973 Sb.)
vyhl. č. 132/1998 Sb., jehož
závaznou součástí je
souhlas orgánu ochrany
ZPF k trvalému odnětí ze
ZPF (§ 9 a 10 zák. č.
334/1992 Sb.) a
povolením
vodohospodářského orgánu
(§9 zák. č. 138 /1973 Sb.)
souhlasem orgánu ochrany
ZPF (§ 9 a 10 zák. č. 334
/1992 Sb.) a povolením
vodohospodářského orgánu
(§9 zák. č. 138/1973 Sb.)
rozhodnutím orgánu
státní správy lesů o
prohlášení pozemku za
pozemek určený k plnění
funkcí lesa (§ 3 odst. 4
zák. č. 289 /1995 Sb.)
vydaným na základě
rozhodnutí o využití
území
(§ 5 vyhl. č. 132/1998
Sb.) a u vodních ploch
povolením vodohospodářského orgánu (§ 9
zák. č. 138/1973 Sb.)
povolením
vodohospodářského
orgánu (§9 zák. č.
138/1973 Sb.)
nedokládá
14
ostatní plocha
rozhodnutím orgánu
státní správy lesů podle §
7 odst. 2, § 8 odst. 3
nebo § 13 odst. 1 zák. č.
289/1995 Sb.
povolením vodohospodářského orgánu (§9 zák. č. 138
/1973 Sb.); u změny rybníku sloužícího k chovu ryb
nebo vodní drůbeže na vodní nádrž neplnící tuto funkci
také souhlasem orgánu ochrany ZPF k odnětí ze ZPF
(§ 9 a 10 zák. č. 334/1992 Sb.)
územním rozhodnutím nebo jiným rozhodnutím podle zák.č.
50/1976 Sb. a vyhl. č. 132/1998 Sb.,*) jehož závaznou
součástí je souhlas orgánu ochrany ZPF k trvalému odnětí ze
ZPF (§ 9 a 10 zák. č. 334/1992 Sb.)
rozhodnutím orgánu státní správy lesů o odnětí lesních
pozemků plnění funkcí lesa (§ 15 a násl. zák. č. 289 /1995
Sb.) vydaným na základě rozhodnutí o využití území(§ 5 vyhl.
č. 132/1998 Sb.)
územním rozhodnutím nebo jiným rozhodnutím podle zák.č.
50/1976 Sb. a vyhl. č. 132/1998 Sb.,*) jehož závaznou
součástí je souhlas orgánu ochrany ZPF k trvalému odnětí ze
ZPF (§ 9 a 10 zák. č. 334/1992 Sb.) a povolením vodohospodářského orgánu (§9 zák. č. 138/1973 Sb.)
územním rozhodnutím nebo jiným rozhodnutím podle zák.č.
50/1976 Sb. a vyhl. č. 132/1998 Sb.*) a povolením
vodohospodářského orgánu (§9 zák. č. 138/1973 Sb.)
povolením stavebního úřadu k
odstranění stavby (§ 39 vyhl. č.
132/1998 Sb.);
ohlášením vlastníka nebo
zjištěním KÚ, po projednání
s vlastníkem, není-li na
pozemku budova nebo
rozestavěná budova a nádvoří
územním rozhodnutím podle zák.č. 50/1976 Sb. a vyhl.
č. 132/1998 Sb.*) a povolením vodohospodářského
orgánu (§9 zák. č. 138/1973 Sb.)
ostatní plocha
Ohlášení změny způsobu využití nemovitosti a jednotky vlastník dokládá:
13
zastavěná plocha
a nádvoří
územním rozhodnutím podle zák. č. 50/1976 Sb. a
rozhodnutím o využití území (§ 32 a násl. zák. č. 50/1976 Sb. a § 5 vyhl.
č. 132/1998 Sb.) a povolením vodohospodářského orgánu (§9 zák. č.
138/1973 Sb.)
rozhodnutím o využití území (§ 32 a násl. zák. č. 50/1976 Sb.
a § 5 vyhl. č. 132/1998 Sb.)
14
11
vodní plocha -
rozhodnutím orgánu státní správy lesů o odnětí lesních
pozemků plnění funkcí lesa (§ 15 a násl. zák. č. 289
/1995 Sb.) vydaným na základě rozhodnutí o využití
území(§ 5 vyhl. č. 132/1998 Sb.) a povolením
vodohospodářského orgánu (§9 zák. č. 138/1973 Sb.)
rozhodnutím orgánu státní správy lesů o odnětí lesních pozemků plnění
funkcí lesa (§ 15 a násl. zák. č. 289/1995 Sb.) vydaným na základě
rozhodnutí o využití území (§ 32 a násl. zák. č. 50/1976 Sb. a § 5 vyhl. č.
132/1998 Sb).
ostatní vodní plochy
13
hodnutí o využit území
(§ 5 vyhl. č. 132/1998
Sb.)
11
vodní plocha -
stavebním povolením,
kolaudačním rozhodnutím
(§ 66 a násl. a § 79 až 81
zák. č. 50/1976 Sb. a § 19
až 21 vyhl. č. 132 /1998
Sb.) při zápisu budovy do
katastru
rozhodnutím o změně v
užívání stavby (§ 85 zák.
č. 50/1976 Sb.);
stejně u jednotek
rozhodnutím vydaným podle
zák. č. 50/1976 Sb.*) (pokud je
třeba)
*) Např. rozhodnutím o umístění stavby, rozhodnutím o povolení terénních úprav, rozhodnutím o změně využití území, stavebním povolením,
kolaudačním rozhodnutím.
Související právní předpisy:
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
(Úplné znění: Zákon č 197/1998 Sb.) a vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona
Zákon č. 138/1973 Sb. o vodách (vodní zákon)

145. Upozornění

Následující ukázky nemají použitu symboliku dle
platného znění návodu.
Slouží jako ilustrace obecně platných principů.
English     Русский Правила