Frekvenční přenos

1.

Frekvenční přenos
Přenosová funkce F(p) je funkcí komplexní proměnné p = s + jw. Uvažujeme-li pouze imaginární složku této
proměnné jw, získáme frekvenční přenos. Frekvenční přenos plně charakterizuje soustavu. Vstupem do soustavy je
sinusový signál frekvence w, kde w 0, , výstupem je opět sinusový signál téže frekvence w, jehož amplituda a
fázový posun oproti signálu vstupnímu jsou funkcí frekvence w .
formálně p nahradíme jw:
jen pro harmonický signál
F(jw) je komplexní číslo, které pří respektování vztahů (jw)2 = -w2, (jw)3 = -jw3, (jw)4 = w4 můžeme upravit do tvaru
F(jw) = P(w) + jQ(w)

2.

Frekvenční charakteristika v komplexní rovině (Nyquistův diagram):
Frekvenční přenos pro zvolenou frekvenci w je komplexní číslo, které můžeme znázornit jako
bod v komplexní rovině. Jeho modul (absolutní hodnota, amplituda) je vzdálenost od počátku souřadnic a
jeho fáze je úhel, který svírá průvodič s kladným směrem reálné osy. Změna modulu a fáze v závislosti na
frekvenci se nazývá frekvenční charakteristika.

3.

Frekvenční charakteristika v logaritmických souřadnicích (Bodeho diagram)
V inženýrské praxi je velmi oblíbena metoda kreslení frekvenčních charakteristik, v níž se samostatně vynáší
závislost amplitudy F(jw) (tj. zesílení) v decibelech na frekvenci w, při čemž osa frekvence je logaritmická a
samostatně závislost fázového posunu j na frekvenci w
Velkou výhodou logaritmických frekvenčních charakterSem zadejte rovnici.istik je (a využití decibelů) je
jejich snadné sestavení. Jestliže je výsledný frekvenční přenos složen z několika jednodušších např.