Úvod do hygieny hygienická propedeutika

1. Úvod do hygieny hygienická propedeutika

RNDr. Sylva Rödlová, Ph.D
Ústav obecné hygieny 3. LF UK
Všeobecné lékařství, 1. roč., ZS 2016

2. Rozvrh HEPL I, ZS 2016

ZS
ZS
ZS
ZS
ZS
ZS
ZS
ZS
LS
LS
pře Úvod do předmětu. Hygienická
d propedeutika.
RNDr. Sylva Rödlová
sem
Hygienické požadavky na
zdravotnická zařízení
RNDr. Sylva Rödlová
před
Klíšťata, vši, blechy a další bezobratlí
a jejich vliv na lidské zdraví
doc. RNDr. Pavel Rödl
před
Globální ekologické problémy a jejich
vliv na zdraví lidí
RNDr. Sylva Rödlová
před Potkani, psi, kočky a další obratlovci a doc. RNDr. Pavel Rödl
jejich vliv na zdraví
Fyzikální, chemické a biologické
doc. MUDr. M.
sem
faktory ve zdravotnických zařízeních Kneidlová
sem Význam a využití oboru epidemiologie
MUDr. Jana Dáňová,
Ph.D
sem Nozokomiální nákazy
Doc. MUDr. Daniela
Janovská, CSc.
sem
Bydlení a vnitřní prostory, zdravotní
rizika a jejich prevence
sem Sterilizace a dezinfekce
RNDr. Sylva Rödlová
MUDr. Věra
Melicherčíková
doc. MUDr. Dagmar
Schneidrová
LS
sem Užívání návykových látek u VŠ
studentů
LS
sem Stravování studentů: jak se prokousat RNDr. Dana Hrnčířová
studiem ve zdraví?

3. LS – zápočet (uděluje S. Rödlová) podmínky: účast na 80 % seminářů nesplnění účasti: psaní testu v rozsahu učiva HEPL I

Rozvrh HEPL I, ZS 2015, Ústav obecné hygieny
Datum
14.10.1
6
21.10.1
6
21.10.1
6
21.10.1
6
28.10.1
6
04.11.1
6
25.11.1
6
09.12.1
6
09.12.1
6
16.12.1
6
06.01.1
7
20.01.1
7
den
pá
pá
pá
pá
čt
pá
pá
pá
pá
pá
pá
pá
čas
08,00
09,30
09,45
11,15
11,30
13,00
13,15
14,45
09,45
11,15
13,30
15,00
13,30
15,00
09,45
11,15
13,30
15,00
13,30
15,00
08,00
09,30
11,30
13,00
kód
skup
.
dru
h
učebna
A1
1-9
před
Syllab
posl 3
Úvod do předmětu. Hygienická propedeutika.
RNDr. Sylva Rödlová
A1
5-8
sem
Burian
posl 2
Hygienické požadavky na zdravotnická zařízení
RNDr. Sylva Rödlová
A1
14,9
sem
SZÚ 1.p
bud.11
Hygienické požadavky na zdravotnická zařízení
RNDr. Sylva Rödlová
A1
1-9
před
Burian
posl 2
Klíšťata, vši, blechy a další bezobratlí a jejich vliv na
lidské zdraví
doc. RNDr. Pavel Rödl
A1
1-9
před
Syllab
posl 3
Globální ekologické problémy a jejich vliv na zdraví lidí
RNDr. Sylva Rödlová
A1
1-9
před
Syllab
posl 3
Potkani, psi, kočky a další obratlovci a jejich vliv na
zdraví
doc. RNDr. Pavel Rödl
A1
14,9
sem
525
Fyzikální, chemické a biologické faktory ve
zdravotnických zařízeních
doc. MUDr. M. Kneidlová
A1
5-8
sem
Pediatr.
kaple
Fyzikální, chemické a biologické faktory ve
zdravotnických zařízeních
doc. MUDr. M. Kneidlová
A1
5-8
sem
A1
14,9
sem
423
A1
5-8
sem
Syllab
posl 3
A1
14,9
sem
LS – zápočet
téma
vyučující
Jonášova
Význam a využití oboru epidemiologie
posl.
MUDr. Jana Dáňová, Ph.D
Význam a využití oboru epidemiologie
MUDr. Jana Dáňová, Ph.D
Nozokomiální nákazy
Doc. MUDr. Daniela Janovská,
CSc.
Jelínkova
Nozokomiální nákazy
posl.
Doc. MUDr. Daniela Janovská,
CSc.
(uděluje S. Rödlová)
podmínky: účast na 80 % seminářů
nesplnění účasti: psaní testu v rozsahu učiva HEPL I

4. Co je HEPL?

Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství
Součástí lékařství není pouze diagnóza a léčba jednotlivých pacientů,
ale prevence onemocnění, především primární prevence. Jejím
cílem je zabránit onemocnění nebo oddálit výskyt onemocnění do
vyšších věkových skupin.
Primární prevence
prevence vzniku, odstranění či omezení rizikových faktorů z
prostředí dřív, než dojde k nežádoucímu ovlivnění lidského
organismu, zvýšení odolnosti vůči zevním vlivům a podpora
zdravého životního stylu, zaměřeno na celou populaci
Sekundární prevence
použití biomarkerů expozice/účinku, aktivní vyhledávání příznaků
nemoci se snahou zabránit šíření či prohloubení, zaměření na
ohrožené skupiny
Terciární prevence
snaha zabránit komplikacím v průběhu nemoci, léčba, rehabilitace,
zaměřeno na pacienta

5. Definice zdraví

Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody,
a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti
(WHO 7. 4. 1948)
Vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však
objektivní měření zdraví
Doplněk definice – snížení úmrtnosti, nemocnosti a
postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst
pociťované úrovně zdraví (WHO 2001)
Zdraví je potenciál vlastností (schopností) člověka vyrovnat se s nároky (působením) vnitřního a zevního prostředí bez
narušení životních funkcí (Bureš)
Zdraví je relativně optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody při zachování všech životních funkcí,
společenských rolí a schopnosti organismu přizpůsobit se měnícím se podmínkám prostředí (Žáček)
Veřejné zdraví – zdravotní stav obyvatel a jeho skupin.
Dohled nad jeho ochranou mají orgány ochrany
veřejného zdraví.

6. Faktory ovlivňující zdraví - externí

Životní styl
50-60 %
kouření, nesprávná výživa, rizikové sexuální chování,
alkohol, nadužívání léků, drogy, malá či žádná fyzická
aktivita, nadměrný psychický stres
Prostředí
20 %
fyzikální, chemické, biologické faktory, znečištění
ovzduší, vody, půdy, potravních řetězců etc.
Environmental health
Zdravotní péče
20 %
diagnóza, léčba, spolupráce pacienta

7. Determinanty zdravotního stavu - interní

Determinanty zdravotního stavu interní
Genetické vlivy
Individuální vnímavost ke stresorům prostředí
Věk, pohlaví
Socioeconomický status (SES)
vzdělání, finanční zabezpečení etc.

8. Co ovlivňuje zdraví lidí ?

Životní způsob 50%
Životní
prostředí
20%
Genetická
výbava
ZDRAVÍ
Zdravotní péče 10%
20%

9. Jak definovat hygienu?

Řecká mytologie: Hygieia, bohyně zdraví a čistoty
empirická věda: Hippokratés ve spise „O vzduchu, vodách
a místech“ pojednává o vlivu prostředí na zdraví. Poukazuje na
souvislosti způsobu života, výživy, zdravotního stavu a psychiky
lidí a snad i charakteru národů s přírodním prostředím.
…středověk, novověk a počátky
vědecké hygieny
Hygiena je věda o uchování zdraví.
Zabývá se faktory, které ovlivňují
tělesné zdraví i duševní pohodu člověka.
Její snahou je uchování a podpora (rozvíjení)
zdraví.
Současné pojetí – pouze udržení čistoty

10. Hygiena

Hygiena
Kladné vlivy ŽP se snaží podporovat, záporné vlivy pomáhá
omezovat
Hygiena obecná
Studuje obecné zákonitosti vztahů mezi člověkem a prostředím
(ovzduší, voda a půda,...)
Hygiena komunální
Zabývá se životními podmínkami na venkovských i městských
sídlištích a jejich vlivem na zdraví

11. Lékařské vědy a životní prostředí

Životní prostředí (přirozené i umělé) vždy
značnou měrou ovlivňuje zdravotní stav
- jedince: od okamžiku početí, přes všechny fáze
prenatálního i postnatálního života, ovlivňuje kvalitu i
délku jeho života
- populace: dlouhodobě (po mnoho generací) působící
faktory prostředí selektují genotypy, manifestující
příslušný zdravotní stav (např. krevní choroby a malárie)
Faktory abiotické: záření, klima, přítomnost chemických látek,
kvalita stanovišť, stav půdy, vody, ovzduší apod.
Faktory biotické: množství a kvalita potravy, působení infektů
apod.
Faktory sociální: pohoda a stres, možnost / nemožnost
regulovat kvalitu života (např. životní styl apod.)

12.

Lékařské vědy a životní prostředí
Pacient přichází do zdravotnických zařízení jako
obraz svého životního prostředí z hlediska
nedědičných a zčásti i dědičných znaků a chorob
Zájem zdravotníků o životní prostředí by měl vyplývat ze zájmu
o zdravotní stav jednotlivých pacientů i celé populace
Zdravotníci by se měli stát samozřejmými autoritami nejen v
otázkách lidského zdraví, ale i ve vztahu k životnímu prostředí
technokrati a ekonomové - argumentují především ziskem
Zdravotníci - argumentují nejen zdravím, ale i
samotnou existencí lidské populace
Vztah populací k prostředí se různý napříč kulturami i v
čase

13. Vztah ŽP k lékařským vědám Zoonózy - epidemiologie

• Nemoc – výsledek endogenních
faktorů (fyziologické procesy) a
exogeních faktorů (vlivy životního
prostředí).
• Zoonózy – nemoci (přenosné ze
zvířete na člověka) Ebola, žlutá
horečka, opičí neštovice (viz. Obr.),
vzteklina, Hanta virus, Nipah,
horečka Marburg, množství kmenů
chřipek,....
Kaloň – přenašeč viru Hendra (1994) či
Eboly (1996), viru Nipah, SARS

14. What is environmental health?

Environmental health comprises those aspects of human
health and disease that are determined by factors in the
environment. It also refers to the theory and practice of
assessing and controlling factors in the environment that can
potentially affect health.
As used by WHO/Europe, environmental health includes both
the direct pathological effects of chemicals, radiation and
some biological agents, and the effects (often indirect) on
health and wellbeing of the broad physical, psychological,
social and aesthetic environment.
(Based on Environment and Health, the European Charter and Commentary, Frankfurt, 1989)

15. Vývoj oboru hygiena

V systému lékařských věd preventivním oborem
1700 – Bernardo Ramazzini – Itálie – pojednání o nemocech řemeslníků
Louis Pasteur (1822–1895) – převařením se mléko méně kazí – likvidace
mikroorganismů, vyvinul vakcínu proti vzteklině
John Snow – zakladatel epidemiologie, lékař, Londýn (přenos cholery vodou v
Londýně v ½ 19. stol. – před objevem Vibria cholerae Robertem Kochem)
Edward Jenner (1749–1823) - britský vesnický lékař, první skutečná vakcinace –
neštovice (podobné postupy ale i v Číně a Turecku)
Robert Koch (1843–1910), německý lékař a mikrobiolog, zakladatel bakteriologie a
nositel Nobelovy ceny. Objevil původce tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis,
Kochův bacil), cholery (Vibrio cholerae), antraxu (Bacillus anthracis) a hnisavé
konjunktivitidy (Haemophilus aegypticus, Kochův-Weeksův bacil).
Sir Alexander Fleming (1881–1955), skotský lékař, objevitel baktericidních účinků
lysozymu a baktericidního účinku penicilinu z plísně Penicillium notatum. Nobelova
cena – 1945 (spolu s Ernstem Chainem a Howardem Floreyem)
1897 – hygiena na UK (v německé části již v 1884)
Max von Pettenkofer – zakladatel tradiční německé školy, zavedl pískovou filtraci
vody
Gustav Kabrhel (1857–1939) – zakladatel hygieny u nás – Hygienický ústav
(na dnešní 1. LF UK)
Louis Pasteur
Prof. Teissinger – zakladatel pracovního lékařství u nás, biologické expoziční testy
(½ 30. let), biomarkery expozice v pracovním prostředí.
1952 – zákon č. 4 o hygienické službě
Vznik KHS a OHS
1953 – rozdělení pražské lékařské fakulty na 3 větve, vyčlenění LFH na Vinohradech
1966 – zákon o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb.)
80. léta – maxi struktura hygienické služby
Robert Koch

16. Vývoj oboru hygiena u nás

Současnost:
Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
Orgány ochrany veřejného zdraví (Public Health Authority):
MZ, krajské hygienické stanice, MO, MV
2003: transformace HS, rozdělení na úřady (orgány ochrany
veřejného zdraví = KHS) a zdravotní ústavy
Provádí státní zdravotní dozor
Programy prevence nemocí a podpory zdraví – prevence
infekčních nemocí (očkovací programy, poradny prevence
AIDS aj), prevence neinfekčních nemocí.
Sledují ukazatele zdravotního stavu obyvatel
Poskytují poradenskou službu
Výchova k podpoře a ochraně veřejného zdraví
Národní zdravotnický informační systém (NZIS) – pod MZ – zdravotní
registry

17. Krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy

KHS (odbory): správní úřady orgánů ochrany veřejného zdraví.
Vykonávají státní zdravotní dozor nad dodržováním platné
legislativy.
hygiena obecná a komunální
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena práce
hygiena dětí a mladistvých
epidemiologie
Zdravotní ústavy – zřízeny MZ, laboratorní činnost (měří
složky životního a pracovního prostředí, výrobky, vyšetřují
biologický materiál a biologické expoziční testy aj.),
poradenské služby, zdravotnická péče.
Státní zdravotní ústav – metodická a referenční činnost,
monitorování a výzkum , postgraduální výchova,
mezinárodní spolupráce aj.

18. Krajské hygienické stanice - výstupy

• Aktuální
informace
(chřipka,
methanol,
rekreační
vody…)
• Hodnotí
zdravotní rizika,
stanovuje či
prosazuje jejich
odstranění či
zmírnění
• Statistika, GIS
výstupy

19. Státní zdravotní dozor

Preventivní charakter, přístup do všech provozů, staveb aj.,
-
Kontrola plnění legislativy
Pozastavuje výkon činnosti
Prověřují znalosti osob (epidemiologicky závažná činnost)
Zakazují či omezují používání nejakostní pitné vody
Nařizují větší četnosti kontroly vody v koupalištích
Zakazují používání vody v koupalištích
Zakazují provoz pískoviště
Stanovjí podmínky konání škol v přírodě
Odejímají povolení k provozu
Pozastavují provoz (zdroje hluku, vibrací, záření..)
Pozastavují použití látek
Ukládá určení a měření faktorů ŽP
Ukládá zpracování hodnocení zdravotního rizika
Nařizuje likvidaci nebo znehodnocení pokrmů
Nařizují lékařské prohlídky, mimořádné preventivní prohlídky
Ukládají pokuty

20. Nástroje ochrany a podpory zdraví

Represivní (zákazy a nařízení):
zákony, vyhlášky, limitní hodnoty (NPK – nejvyšší přípustná
koncentrace, PEL – přípustný expoziční limit apod.)
Doporučující (poradenské):
Životní styl, nutriční zvyklosti, chování ve znečištěném
prostředí, podpora kojení, pohybová aktivita, podpora
nekuřáctví jako preferovaný životní styl
Komunikace o riziku – vysvětlení proč a v jaké míře (např.
o omezení)
zpětná vazba

21. Přístupy k ochraně a podpoře zdraví

WHO: Health for all (HFO) 21 (1998)
Výzva ke společnému řešení problémů souvisejících s
ochranou a podporou zdraví (zdravý způsob života, péče
o ŽP, příměřená péče o zdraví)
ČR: Národní program zdraví (1991), Zdraví 21
chronické neinfekční choroby hromadného výskytu
(civilizační nemoci), nemoci srdce a cév a zhoubné
nádory
Zdraví 2020: Rámcový souhrn opatření připravených
s cílem pomoci vládám a všem společenským aktivitám,
aby přispívaly ke zdraví a životní pohodě obyvatel
evropského regionu
Zdravi_2020_Osnova evropské zdravotní politiky pro 21 století http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/ramcovy-souhrn-opatreni-zdravi-2020_8526_3016_5.html

22. Aplikace Zdraví 21 v ČR

3 základní hodnoty:
• 1 Zdraví je základní lidské právo
• 2 Rovnost a solidarita v otázkách zdraví
• 3 Aktivní přístup jednotlivce, skupiny, státu
• Zlepšit ukazatele zdravotního stavu
obyvatelstva, především snížení úmrtnosti na
nemoci oběhové soustavy, nádory, úrazy
• Snížit výskyt závažných onemocnění a faktorů,
které je ovlivňují – především závažná rizika
životního stylu
• Zavedení účinné prevence nemocí, jejich
včasnou a racionální léčbu

23.

Př.: Zdraví pro všechny v 21. století
CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ,
V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK (faktorů)
NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY

24.

Př.: CÍL 13 - ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY
DO ROKU 2015 BY OBYVATELÉ MĚLI MÍT VÍCE
PŘÍLEŽITOSTÍ ŽÍT VE ZDRAVÝCH SOCIÁLNÍCH I
EKONOMICKÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH DOMA, VE
ŠKOLE, NA PRACOVIŠTI I V MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍ
Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem
schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením
vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech
Bydlení – stavební materiály, hluk, mikroklima, osvětlení
Pracoviště – bezpečnější a zdravější pracovní prostředí
Prevence úrazů, minimalizace stresu, kultura životního stylu
Programy „Zdravá škola“, „Zdravá města“, „Zdravý podnik“, programy
zaměřené na podporu zdraví a podporu zdravotně postižených v ČR, i
aktivity v příslušných částech Akčního plánu zdraví a životního prostředí.

25. 10 greatest global health risks (WHO, 2002)

Being underweight
Unsafe sex
Iron deficiency
Indoor smoke from solid fuels
Unsafe water, sanitation, and
hygiene
High blood pressure
Tobacco consumption
Alcohol consumption
High cholesterol
Obesity
Developing countries
Developed countries

26. Top 10 causes of death

Source: www.who.com

27. WHO and healthy environment -developing countries

• Worldwide, 13 million deaths could be prevented every year
by making our environments healthier.
• In children under the age of five, one third of all disease is
caused by the environmental factors such as unsafe water
and air pollution.
• Every year, the lives of 4 million children under 5 years –
mostly in developing countries – could be saved by
preventing environmental risks such as unsafe water and
polluted air.
• In developing countries, the main environmentally caused
diseases are diarrheal disease, lower respiratory
infections, unintentional injuries, and malaria.
• Better environmental management could prevent 40% of
deaths from malaria, 41% of deaths from lower respiratory
infections, and 94% of deaths from diarrhoeal disease

28. WHO and healthy environment – developed countries

• In developed countries, healthier environments could
significantly reduce the incidence of cancers,
cardiovascular diseases, asthma, lower respiratory
infections, musculoskeletal diseases, road traffic injuries,
poisonings, and drownings.
• Environmental factors influence 85 out of the 102
categories of diseases and injuries listed in The world health
report.
• Much of this death, illness and disability could be
prevented through well targeted interventions such as
promoting safe household water storage, better hygiene
measures and the use of cleaner and safer fuels.
• Other interventions that can make environments healthier
include: increasing the safety of buildings; promoting safe,
careful use and management of toxic substances at home
and in the workplace; and better water resource management.

29. Zdraví a životní prostředí Kvalita životního prostředí významně ovlivňuje zdraví člověka a celé populace. Podle odhadu Světové

zdravotnické organizace způsobuje
znečištění životního prostředí v Evropském regionu - až 19%
onemocnění.
Pouze v důsledku znečištění ovzduší polétavým prachem v Evropě
zemře předčasně asi 280 tisíc lidí.
Nejvýznamnějšími zdravotními důsledky expozice znečištěnému
životnímu prostředí jsou
respirační a gastrointestinální onemocnění
alergie
kardiovaskulární a metabolická onemocnění
vývojové a reprodukční poruchy
nádorová onemocnění
Pomocí cílených opatření je možné rizika
ze životního prostředí snižovat
a tak zmírnit či vyloučit zdravotní dopady.

30.

Environmental media

31. Prostředí a zdraví

Zdravotní aspekty životního prostředí spadají do náplně
práce hygienické služby
Udržovat a upravovat životní prostředí tak, aby neohrožovalo
zdravotní stav populace, populačních skupin, jedince.
Prostředí:
Přírodní složky – fyzikální, chemické a biologické faktory
(znečištění ovzduší, vody, půdy, flora, fauna, houby,
mikroorganismy,…)
Složky tvořené člověkem - stavby, budovy, doprava, výrobní
zařízení
Složky sociální - vzájemné vztahy lidí v daných podmínkách
prostředí

32. Environmentální faktory (stresory)

• Physical factors
climate, indoor microclimate, ionizing and non-ionizing
radiation, solar radiation, noise, vibration
• Chemical factors
acute, chronic, specific effects, delayed effects,
transplacental exposure
• Biological factors
microorganisms, fungies (houby), cyanobacteriae (sinice),
algae (řasy) and their toxins, plants, insect, animals,
human being

33. Adverse health effects of environmental factors

• Delayed effects (mutagenic, carcinogenic)
• Allergenic (pollen (pyl), household dust (domácí prach),
mites (roztoči), household cleaning compounds, etc…..)
• Reproduction disorders – poruchy reprodukce
(polycyclic aromatic hydrocarbons – PAHs (česky PAU –
polycyklické aromatické uhlovodíky), persistent organic
pollutants – POPs – používá se i v češtině)
• Developmental toxicity – vývojová toxicity (Pb,
polychlorinated biphenyls – PCBs, dioxins etc.)
• Endocrine disrupting chemicals – endokrinní
disruptory, hormonálně působící látky (POPs, PAH,
Cd, zearalenon – mycotoxins, ….)
• Neurotoxicity (Hg, As, Pb, PCB, dioxins)

34. Monitoring zdraví a životního prostředí

• Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů o
znečištění životního prostředí a o zdravotním stavu
české populace.
• Tyto údaje slouží k odhadu, jak vysoká je expozice
škodlivým látkám ze všech přímých expozičních cest, a jak
závažné dopady na zdraví populace jsou či mohou být
způsobeny.
• Systém poskytuje základní informace pro řízení a kontrolu
zdravotních rizik. Slouží také k informování odborné i širší
veřejnosti.

35. Hodnocení zdravotních rizik

• Upřesnění vztahu faktor s nežádoucím účinkem
– člověk (v minulosti, současnosti i budoucnosti)
• Vztahy vyjádřeny kvantitativně i kvalitativně
• Výstupy nezbytné pro řízení rizik (rozhodnutí,
povolení, zákaz, doplnění apod.)
• Hodnocení zdravotních rizik:
• Určení nebezpečných vlastností látky či faktoru
• Určení vztahu dávka – efekt
• Odhad expozice
• Charakteristika rizika

36. Řízení zdravotních rizik:

• Politické, legislativní, ekonomické
• Stanovení limitních hodnot, komunikace s
veřejností o rizicích, vnímání rizik
• HIA (Health Impact Assesment)
• EIA (Environmental Impact Assesment)
• SIA (Social Impact Assesment)

37. Centrum zdraví a životního prostředí SZÚ

• Centrum se zabývá otázkami vlivu životního prostředí na
zdraví člověka. Soustavné sledování a vyhodnocování
nových poznatků z oboru hygieny vody (pitné, balené,
rekreační) půdy, odpadů a ovzduší (vnitřní a venkovní);
formulace a odborné zdůvodnění nových požadavků na
jejich kvalitu a na hodnocení zdravotní závažnosti látek za
použití postupů hodnocení zdravotních rizik, včetně
legislativních návrhů. Centrum spolupracuje na zajištění
Systému monitorování zdraví obyvatel ve vztahu
k životnímu prostředí.
Zprávy a výstupy
Pylový monitoring
Monitoring zdraví a životního prostředí
Kvalita vnitřního prostředí
Ovzduší a zdraví

38. Monitoring zdraví a životního prostředí

• Systém monitorování je realizován ve
vybraných lokalitách ČR. Souhrn výsledků
monitorování, hodnocení trendů
znečištění, expozic, dopadů na zdraví a
zdravotních rizik je každoročně publikován
v Souhrnné zprávě:
Systém monitorování
zdravotního stavu
obyvatelstva ve vztahu
k životnímu prostředí (MZSO)

39. Studie zdravotního stavu populace

• Sledování zdravotního stavu populace je nezbytným
podkladem pro plánování, řízení a hodnocení zdravotní péče
a zdravotních politik státu včetně stanovení jejich priorit.
• Monitorování zdravotního stavu = základ pro praktická
opatření, preventivní aktivity a výchovu obyvatelstva ke
zdraví.
• Zdravotnická statistika - informace z rutinně a povinně
sbíraných dat – nevýhoda:
omezená možnost identifikace a hodnocení příčin vzniku
sledovaných zdravotních problémů.
• epidemiologické studie/výběrové šetření zdravotního
stavu - možné poznání příčin a podmínek poruch zdraví,
identifikovat rizikové faktory, prokázat jejich roli ve vzniku a
rozvoji nemoci, navrhnout a ověřit preventivní opatření,
identifikovat rizikové skupiny –

40. Jak MZSO funguje?

– Pomocí dotazníkových šetření jsou sbírány údaje
o zdravotním stavu obyvatel.
– Údaje o výskytu vybraných onemocnění jsou
poskytovány spolupracujícími praktickými a
dětskými lékaři.

41. Jak MZSO funguje?

Hygienickou službou a dalšími
spolupracujícími organizacemi jsou
odebírány vzorky nebo je prováděno
měření podle daných harmonogramů.
Laboratoře provádějící analýzy jsou
akreditovány nebo autorizovány, dodržují
se postupy zajištění kvality výsledků.

42. Definice MZSO

Co sledujeme v MZSO?
Stav životního prostředí
Zdravotní dopady
Koncentrace znečišťujících
látek ve venkovním a ve
vnitřním ovzduší
Akutní onemocnění dýchacích cest
Alergie a astma u dětí
Koncentrace znečišťujících
látek v pitné vodě na
kohoutku
u
spotřebitele
Onemocnění s možným přenosem
vodou
Koncentrace chemických
látek
v celém
spotřebním koši potravin,
mikrobiologická
kontaminace potravin
Koncentrace toxických látek
v povrchové vrstvě půdy
na dětských hracích
plochách
Alimentární infekční onemocnění a
otravy
Zvýšené hladiny toxických látek
u dětí potenciálně spojené
s nezáměrnou konzumací půdy

43. Legislativní zakotvení MZSO

Co sledujeme v MZSO?
Stav pracovního prostředí
Zdravotní dopady
Hladiny
hluku ve vybraných
lokalitách měst
Míra
Expozice chemickým látkám
a faktorům v pracovním
prostředí
Výskyt
Expozice karcinogenům
obtěžování hlukem,
problémy se spánkem a
usínáním
nemocí z povolání
Výskyt nádorových
onemocnění a porovnání
s běžnou populací

44. Co sledujeme v MZSO?

Cíle MZSO (1)
• Zabezpečit kvalitní informace pro rozhodování
státní správy a samosprávy:
v oblasti zdravotní politiky,
v oblasti hodnocení, řízení a kontroly
zdravotních rizik,
v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví.
• Vytvářet podklady:
k legislativním opatřením,
pro stanovování a změnu limitů kontaminantů
prostředí
• Sledovat dlouhodobé časové trendy vybraných
ukazatelů kvality prostředí a zdravotního stavu
populace

45. Co sledujeme v MZSO?

Současný stav MZSO
• Zahrnuje 8 subsystémů (viz dále)
• Od roku 1994 pravidelně vydávány
– roční odborné zprávy (za subsystémy)
– roční souhrnné zprávy
– výsledky presentovány na webových
stránkách SZÚ
(http://www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-azivotniho-prostredi)
• Prezentace výsledků na odborných
konferencích „Zdraví a životní prostředí“

46. Cíle MZSO (1)

Systém monitorování probíhá v osmi subsystémech
(projektech):
zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší
zdravotní důsledky a rizika znečištěné pitné vody
zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku
zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami
z potravinových řetězců, dietární expozice
V. zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám
ze zevního prostředí, biologický monitoring
VI. zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní
statistiky
VII. zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky
VIII. zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací
I.
II.
III.
IV.

47. Cíle MZSO (2)

Účastníci (místa řešení) MZSO
podle jednotlivých subsystémů v roce 2010

48. Cíle MZSO (3)

Ochrana a podpora zdraví
Prevence na úrovni populace je závislá:
na politické dohodě,
zájmu společnosti,
spolupráci jednotlivých resortů,
ekonomických možnostech daného státu,
ochotě populace respektovat zákony, vyhlášky a další
předpisy
Prevence na úrovni zvýšeně vnímavých populačních skupin
definice skupin, aplikace programů na úrovni žen v
reprodukčním věku, těhotných, předškolních a školních dětí,
osob s chronickým onemocněním, s imunodeficiencí apod.

49. Cíle MZSO (4)

Ochrana a podpora zdraví
budoucí vývoj (?)
Lepší (a levnější) je nemocem předcházet než je léčit
SALUTOGENEZE místo PATOGENEZE
Salutogeneze jako pojem se poprvé oficiálně objevil pravděpodobně
v roce 1987 v knize profesora Aarona Antonovského: Unraveling the
Mystery of Health. Pojem salutogeneze se ve svém základu skládá
ze dvou slov: salus = zdraví, blaho a genesis = vznik, vývoj, původ.
Obecně řečeno: salutogenezí se rozumí nauka o původu a zrodu
zdraví, o jeho posilování a podpoře.
Patogeneze (latinsky pathogenesis) je nauka o mechanismech
vzniku nemoci. Zabývá se tím, jak etiologické agens (patogen)
vniká do organismu, kde se lokalizuje a co narušuje či způsobuje.
Sleduje vznik, průběh a zakončení nemoci. Pochopení mechanismů
nemoci je důležité při volbě správné terapie.

50. Současný stav MZSO

Ochrana a podpora zdraví
budoucí vývoj (?)
Prevence na individuální úrovni (šitá na míru)
dle:
Charakteristiky rizik z faktorů prostředí (ovzduší, voda, hluk
a další fyzikální faktory,
schopnosti akceptovat zdravý životní styl, zdravou výživu,
genetického vybavení, které spoluurčuje schopnost
vyrovnat se se stresory prostředí,
psychického naladění přístupu k životu
Nové technologie, biotechnologie - GMO

51. Systém monitorování probíhá v osmi subsystémech (projektech):

Děkuji za pozornost
[email protected]