Biologie dítěte a zdravotní výchova

1. Biologie dítěte a zdravotní výchova

RNDr. Iva Traxmandlová PhD.

2. Kontakt: UX 223a traxmani@cbg.zcu.cz 377 636 254

Studijní literatura:
Přednášky – ke stažení na Coursewaru předmětu
Základní:
• Jitka Machová. Biologie člověka pro učitele. Praha, 2008.
Jan Šmarda. Biologie pro psychology a pedagogy. Praha, 2007.
Rozšiřující: Guidelines ČČK, Metodika ZDRSEM
Doporučená:
• Müllerová, Lenka. Biologie člověka a zdravotní prevence. V Ústí nad Labem : Univerzita J.E. Purkyně. 2001.
Kočárek, E. Biologie člověka 1. Praha. ISBN 978-80-86960-47-0.
• Kočárek, E. Biologie člověka 2. Praha, 2010. ISBN 978-80-86960-48-7.
• Kopecký M., Cichá M. Somatologie pro učitele. Olomouc, 2005. ISBN 80 244 1072 9.
• Machová, Jitka; Kubátová, Dagmar. Výchova ke zdraví. Vyd. 1. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2715-8.
• Dylevský, I. Základy funkční anatomie člověka. Praha. ISBN 978-80-01-05249-5.

3. Zápočet

Písemný test (otázky, výběr a-d, jedna odpověď správná, otevřené otázky)
Splnění > 60 %
Obsah přednášek (cokoli), důraz kladen na pochopení látky a schopnost aplikace poznatků.

4. Dotazník

5. Náplň kurzu

1. Ontogeneze člověka a vliv prostředí na formování lidského jedince.
2. Pohybová soustava, její vývoj, pohyb. Centrální nervová soustava a její vývoj.
3. Výživa člověka a životospráva dítěte školního věku.
4. Pohlavní soustava. Sexuální chování a výchova.
5. Imunitní systém člověka. Alergie.
6. Infekční choroby dětského věku.
7. Biologická podstata učení.
8. Biologická podstata stresu. Traumatické zážitky.
9. Hygiena. Režim práce a odpočinku. Mikroklima učebny.
10. Vybrané psychické nemoci a poruchy v dětském věku. Závislosti.
11. Prevence zdravotních rizik. Inkluze dětí s postižením.
12. - 13. První pomoc.

6. Ontogeneze člověka

7. Ontogeneze

• úvod
• nitroděložní vývoj, narození
• ontogenetické fáze:
• kojenec
• batole
• předškolní věk
• mladší školní věk
• dospívání
• dospělost
• senescence, smrt

8. Ontogeneze

= původ a vývoj jedince
• začíná oplozením/narozením, končí smrtí
• vývojové změny determinovány, přicházejí v
určitých fázích vývoje
• narušení – zejména v raných fázích – významné
postižení

9.

věk
Oplození
Prenatální období (celková
délka v průměru 280 dní,
40 týdnů, 10 lunárních
měsíců
0
Embryonální období
Začátek 2. týdne – konec 8. týdne
Fetální období
Začátek 9. týdne - porod
Porod
40 týdnů (+-2 týdny)
Perinatální období
26. týden fetální – 4. týden po
porodu
Postnatální období
Novorozenecké období
Rané dětství
Porod – 28 dní
Kojenecké období
1. měsíc – 1. narozeniny
Batolecí období
1 – 3 roky
Předškolní období
Střední dětství
3 – 6 let
Mladší školní věk
Pozdní dětství
7 – 11 let
Starší školní věk
Dospívání
12 – 14 let
Dorostový věk
15 – 18 let
Plná dospělost
18 – 30 let
Období zralosti
30 – 45 let
Střední věk
45 – 60 let
Stáří
60 – 75 let
Vysoké stáří
Nad 75 let
Kmetský věk
Nad 90 let

10. Ontogeneze

• úvod
• nitroděložní vývoj, narození
• ontogenetické fáze:
• kojenec
• batole
• předškolní věk
• mladší školní věk
• dospívání
• dospělost
• senescence, smrt

11. Prenatální období

• začátek: oplození vajíčka spermií
• prenatální vývoj: od oplození do porodu
280 dní (± 14 dní) = 40 týdnů = 10 lunárních měsíců
• 2 fáze:
• Embryonální období: 2. – 8. týden
• Fetální období: 9. týden – porod
https://www.youtube.com/watch?v=s-Xpa5UZAZs

12. Oplození

• k oplození dochází zpravidla ve vejcovodu mezi 12.–16. dnem menstruačního cyklu
(10–12 hodin po ovulaci)
• první spermie dorazí k vajíčku 30-60 minut po ejakulaci.
• spermie uvolňují ze svých akrozomů lytické enzymy
• jakmile jedna spermie pronikne do vajíčka, další spermie tam již nemohou proniknout.
• spermie ztratí veškerou cytoplazmu a organely (mitochondrie pouze od matky) –
zůstane jen jádro
• splynutím jader vajíčka a spermie vzniká oplozené vajíčko s diploidním počtem
chromozomů – zygota (2n)
• zygota se dělí a putuje do dělohy (zpr. 4. den) → uhnízdění = začátek těhotenství
• z vajíčka vzniká zárodek = embryo a následně plod = fetus, vytváří se plodové obaly a
vzniká placenta.

13. Embryonální období

• prvních 8 týdnů od oplození
• postup zygoty vejcovodem
• rýhování vajíčka – mitotické dělení bez růstu buněk a
proteosyntézy
• dceřiné buňky se zmenšují – embryo nemění velikost
• 1. rozdělením – 2 buňky blastomery
• po 3–4 dnech rýhování – morula (16 blastomer) – 3. a 4.
den do děložní dutiny
• vnitřní blastomery se shlukují – embryoblast, na
povrchu trofoblast – zárodek = blastocysta
• zanoření blastocysty do děložní sliznice
• při umělém oplodnění implantovány 2-3 blastocysty

14.

40 hodin – 2 buňky
92 hodin – 12 buněk
48 hodin – 4 buňky
96 hodin morula
72 hodin – 6
nebo 8 buněk
100-120 hodin blastocysta

15. Embryonální období

• zdárné uhnízdění vajíčka – prvních 7 dní – rezervní látky – uhnízdit nebo zahynout
• po oplození – zygota cizí objekt – 3. den začíná výroba vaječného faktoru –
podnícení tvorby EPF faktoru (faktor rané gravidity) – podnítí v krvi působení
lymfocytů potlačující imunitní reakci
• vajíčko produkuje choriogonadotropin (těhotenský test) – připravuje děložní sliznici
k přijetí zárodku
• diferenciace embryoblastu – vnitřní zárodečný list entoderm = embryo
• další týdny – ektoderm a mezoderm – vývoj orgánů organogenezí
• entoderm – trávicí trubice, plíce, trávicí žlázy
• ektoderm – pokožka, deriváty kůže, NS
• mezoderm – kosti, svaly, CS, pohlavní orgány, ledviny

16. Vývoj orgánových soustav

• nejranější vývoj prodělávají nervová a oběhová soustava (krev od začátku 4. týdne)
• od 4. týdne vývoj pohlavních žláz, rozdíly mezi vaječníky a varlaty patrné až v 7.
týdnu
• 1. měsíc: velká hlava, 5 párů žaberních oblouků, ploutvičkovité končetiny, základy
zrakového a sluchového ústrojí, patrné jsou hrbolky srdeční a jaterní – velikost 8mm
• 2. měsíc: vývoj obličeje (nedokončení – rozštěp), pohlavních žláz, pokračuje vývoj
končetin (8. týden prsty) - plod

17.

18. Embryopatie

• = poruchy embryonálního vývoje
• způsobeny škodlivými vlivy prostředí = teratogeny (ionizující záření; infekce –
kritický 4.-5. týden – zarděnky – vývoj očí, ucha a mozku; léky), genetická porucha
• každý orgán má svou kritickou vývojovou periodu, většina odchylek (malformací)
vzniká mezi 20. – 40. dnem těhotenství

19. Následky embryopatií

• odumření embrya
• vrozené vývojové vady, malformace:
• rozštěp rtu, horní čelisti, patra
• hypospadie – močová trubice vyúsťuje na spodní straně penisu, při neúplném
srůstu penisu se objevují na jeho spodní straně štěrbinovité podélné otvory
• malformace končetin, srdce, kloubů

20. Fetální období

• začíná 9. týdnem a končí porodem.
• organogeneze prakticky skončila
v embryonálním období.
• nyní orgány rostou, vyvíjejí se a
začínají fungovat.
• plod ve 3. měsíci těhotenství 3-9 cm

21.

Plod ve 3. měsíci těhotenství: 3-9 cm

22.

• plod obalen 2 obaly – amnion, chorion – srůstají a vzniká pupečník
• amnion – z embryoblastu, vylučuje amniovou tekutinu – plodová voda (0,5–1 litr
na konci těhotenství)
• chorion – z trofoblastu, pokryt klky – 1/3 zůstává a zanořují se do děložní sliznice –
plodové lůžko – placenta: výživa plodu

23. Placenta

• přívod živin a kyslíku, odsun nepotřebných látek a
zplodin metabolismu
• tvar koláče
• obě řečiště oddělena, nedochází k mísení mateřské krve
a krve plodu – výměna živin a kyslíku pomocí difúze
nebo jinými transportními mechanismy
• přes placentu přechází určitá léčiva, protilátky typu IgG
a určité patogeny (Toxoplasma gondii, virus zarděnek,
některé další viry)
• transportní, syntetická, metabolická a endokrinní
funkce
• hormonální fce: tvorba lidského choriového
gonadotropinu (hCG) – udržuje funkci žlutého tělíska a
jeho produkci progesteronu; estrogeny, progesteron,
lidský choriový somatotropin

24. Rizikové těhotenství

- neprobíhá fyziologicky, hrozí potrat, vznik VVV (vrozené vývojové vady), předčasný
porod, perinatální úmrtí nebo poškození plodu
Rizikové faktory:
• všeobecná anamnéza – věk, somatotyp, výška, hmotnost, sterilita, chronická
onemocnění
• průběh předešlých těhotenství – interupce, spontánní potraty, předčasné porody
• nynější těhotenství – cukrovka, srdeční vady, infekce, léky, nesprávná výživa,
anémie, krvácení, krátký odstup od předchozího těh., mnohočetné těh.
• sociální faktory – nepříznivé ekonom. podmínky, svobodná matka, způsob
zaměstnání, nízké vzdělání, kouření, alkohol, drogy, špatné rodinné prostředí, stres

25. Fetopatie

• = poškození jedince po skončení organogeneze – zastaví se vývoj orgánu, hlavně
mozku
• vznikají nejčastěji jako následek nemoci matky nebo při imunologickém konfliktu
mezi krví matky a plodu (matka Rh-, dítě Rh+).
• nejvýznamnější příčiny fetopatií: cukrovka matky, syfilis, toxoplasmóza, požívání
alkoholu, drogy a kouření

26. Předčasně narozené dítě

• před 38. týdnem – důležitější týden těhotenství než váha – více vyjadřuje, jak moc
jsou jednotlivé orgány nezralé a jak dlouho může trvat jejich dozrávání:
• lehká nezralost 36.-37. týden těhotenství
• střední nezralost 32.-35. týden těhotenství
• těžká nezralost 28.-31. týden těhotenství
• extrémní nezralost pod 28. týden těhotenství
• vyšší rizika – poruchy tělesného a psychického vývoje, vyšší nemocnost
• počet předčasně narozených dětí se každoročně zvětšuje
• důvody - z 50% - zánět pochvy, problémy s dělohou (nepravidelnost, neuzavření
děložního hrdla), preeklampsie (edémy, proteinurie, hypertenze), cukrovka, vyšší
věk matek, vícečetná těhotenství po umělém oplození,

27. Růst a vývoj plodu

• 3. měsíc – 4cm, ukončen vývoj obličeje, diferencované končetiny, rozlišení pohlaví
(na ultrazvuku nejdou rozlišit)
• 4. měsíc – osifikace kostry – první pohyby
• 5. měsíc – vývoj kůže (mázek a lanugo), začíná se tvořit podkožní tuk, srdeční
činnost, kopání
• 6. měsíc – všechny orgány vyvinuty, kůže tenká – málo podkožního tuku
• 7. měsíc – podkožní tuk, tvorba zrohovatělé pokožky, otevírají se oči, objevuje se
sací reflex, plod cucá palec a někdy škytavka
• 8. měsíc – vyhlazování kůže, sestup varlat do šourku
• 9. měsíc – kůže hladká, mizí lanugo, lebeční kosti oddělené vazivovými lupínky
• donošený plod – 38.-42. týden, před 38. – nedonošenost, před 28. – spontánní
potrat

28. Porod

• ukončuje těhotenství
• způsoben stahy děložní svaloviny vyvolanými hormonem oxytocinem.
• 3 doby porodní:
• doba otevírání – začíná smršťováním děložní svaloviny a končí otevřením
děložního hrdla, protržení plodových obalů a vytečení plodové vody
• doba vypuzování – častější děložní stahy, prasknutí plodové vody, končí
vypuzením plodu
• doba lůžková – vypuzení placenty a plodových blan

29. Polohy plodu a typy porodu

• záhlavím
• koncem pánevním
• příčné
• fyziologický
• za pomocí vakuumextrakce klešťový
• porod císařský řez (sectio caesarea) =
„sekce“
• vyvolaný porod
• překotný porod

30. Ohrožení plodu během porodu

• nedostatkem kyslíku (hypoxie) – akutní či chronický (monitor)
• poraněním (porodní trauma) – velké mechanické síly na hlavičku plodu –
porodnické kleště
• infekcí

31. Po porodu

• ošetření ve vyhřívaném boxu – osušení, odsátí zbytku plodové vody z nosu a uší,
dezinfekce očí očními kapkami (ochrana před bakteriemi z porodních cest), ošetření
pupečního pahýlu svorkou
• Apgar skóre/test – mezinárodně užívaný bodovací systém používaný k
orientačnímu posouzení zdravotního stavu novorozence
• 3 hodnoty – 1., 5. a 10. minuta
• každá hodnota součet bodů za: puls, dech, svalové napětí, reakce na podráždění
a zabarvení kůže – 0-2 body – 9-10-9
• odběr krve z patičky (hypotyreóza, fenylketonurie, adrenální hyperplazie
• vyšetření oční čočky
• vyšetření sluchu (u nedonošených)
• ultrazvukové vyšetření ledvin a kyčlí

32. Rizikový novorozenec

• nedonošený novorozenec – před 37. týdnem, poruchy krevního oběhu,
neurovegetativní přecitlivělost – předčasné kontrakce dělohy, poruchy uzávěru
děložního hrdla, neschopnost dělohy donosit plod – nezralost plic – poruchy
dýchání, nezralost NS – nevyvinuté reflexy (sání, polykání), tenká kůže, menší
žaludek
• hypotrofický novorozenec – méně než 2500g, donošený – porucha přenosu živin,
kouření matky, alkoholismus, infekce
• přenošený novorozenec – po 41. týdnu, většinou bez příznaků dysfunkce
• novorozenci s VVV

33. Šestinedělí

• 6 týdnů navracení těla matky do relativně původního stavu (po sekci až 3 měsíce)
• čerstvě po porodu – vyčerpání, ztráta krve, komplikace
• normální porod – vstát po několika hodinách, péče o dítě
• po císaři aj. – JIP, vstát po 12-24hod, potom péče
• kojení (laktace) – snižuje riziko početí
• zavinování dělohy – z 1000g na 70g, klesá do malé pánve
• hojení ran
• navracení pánevního dna do původního stavu – riziko inkontinence
• poporodní deprese – může vést až k infanticidě (záměrné usmrcení dítěte)

34. Novorozenecké období

• do 28. dne života dítěte
• adaptace na nové podmínky mimo dělohu
fyziologický novorozenec
• dýchat začíná několik sekund po porodu
• míry: 3000-4000 g, + - 50 cm, obvod hlavy +- 34 cm
• tělesná proporcionalia – velká hlava (1/4 celkové těl. délky), dlouhý trup, krátké
končetiny
• novorozenecká žloutenka – rychlý rozpad červených krvinek (hemoglobin →
bilirubin), játra nezralá → hromadění bilirubinu – žlutavé zbarvení pokožky
• prevence – dostatečné kojení, neostré denní světlo, fototerapie – modré světlo

35. Novorozenecké období – nepodmíněné reflexy

• významné z hlediska diagnostiky novorozence
• postupně vyhasínají
• celá řada – jen vybrané
• pátrací (ca do 3. měsíce) a sací reflex
• vyměšovací reflex
• Moro(ův) reflex – „objímací“ při úleku
• reflexní úchop na horních končetinách – do 4. měsíce
• reflexní úchop na dolních končetinách – do 12. měsíce
• akustikofaciální reflex – mrknutí/škubnutí na tlesknutí u ucha
• chůzový automatismus
• reflexní plazení na břiše po „šimrání“ na ploskách – do 2. měsíce

36. Novorozenecké období

• mrkání, kýchání, kašlání, blinkání, zívání
• náchylný k podchlazení x přehřátí
• syndrom třeseného dítěte (hyperflexe nebo hypertenze krčních svalů s vážnými
následky
• syndrom náhlého úmrtí kojence (smrt dítěte < 1 roku během spánku, příčina
nevyjasněna ani po pitvě)

37.

38. Kojenecké období

• od konce 1. měsíce do 1. narozenin
• výživa: především mateřské mléko
• přechod na kašovitou/pevnou stravu (6. m)
• výrazný psychomotorický vývoj
• rozvoj zubů
• na konci období začíná chodit, rostou první
zuby, objevují se první slova s významem

39. Kojenec – hrubá motorika

• ovládání hlavy – 3. – 4. měsíc udrží
samostatně nad podložkou – do té doby
přidržovat
• 3. měsíc
• na zádech symetricky s rozloženýma
rukama
• na konci období posazeno – sedí s
oporou (páteřní oblouk)
• „pasení koníků“ – opírání o lokty
• 5. – 6. měsíc
• na břiše, lokty nad podložkou
• převracení na bok a postupně na záda

40.

• 7. – 8. měsíc
• přetočí se na obě strany
• ze začátku se pokouší plazit, staví se
na kolena („péruje“)
• na konci leze po čtyřech
• posazeno samo sedí (spíše ze začátku
období)
• 9. měsíc
• samo si sedne
• leze po čtyřech
• vytváří si vztahy mezi předměty
• při držení za ruce „chodí“

41.

• 10. – 11. měsíc
• samo si stoupne
• na začátku chodí s oporou (okolo
nábytku)
• 12. měsíc
• samostatné kroky

42. Kojenec – jemná motorika

• od 2. měsíce se otáčí za zvukem
• navazuje oční kontakt
• do dvou měsíců jen orálně, od dvou měsíců úchop – ale zpravidla jako prostředek,
jak dostat věc do pusy
• postupně úchop, odstrkování, mačkání – v 6ti měsících již koordinace obou rukou
• od 9. měsíce klíšťový úchop

43.

• sociální vývoj: navazuje vztahy k druhým lidem, vyžaduje náruč, preferuje lidskou
řeč, vyvolává něhu úsměvem.
• základní důvěra a základní naděje – nehlubší vrstvy osobnosti.
• separační úzkost – od 9. měsíce

44. Kojenec – souhrn dovedností

45.

46. Batole – úvod

• 1.-3. rok života
• silná zvídavost
• pohyblivost
• neznalost nebezpečí
→ extrémně náročné na uhlídání
• ca od jednoho roku strach (cizí lidé, tma, bouřka…)
• hračky, které mají jiné děti, jsou hezčí
• musí se naučit samoobsluze
• hygiena – kontrola vyměšování (na konci i v noci), základní hygienické návyky
• oblékání a svlékání – postupně od jednodušších po složitější
• jídlo – postupně lžička, vidlička, zvyšování úrovně stolování

47. Batole – úvod

• musí se naučit
• poslouchat
• umět odsunout své potřeby a touhy (např. v obchodě na všechno nemohou
sahat)
• učí se základním sociálním dovednostem (viz příště)
• zdokonaluje se řeč

48. Batole 1. – 2. rok – hrubá motorika

• chůze nejistá → často padají, narážejí do věcí
• neujdou daleko a jdou pomalu → trénink ale důležitý
• dobré jsou opory (např. kočárek)
• šplhání – velmi přitažlivé (schody, žebříky, židle.. ) – musí se naučit
• skákání sounož – postupně se učí (od pérování ke skokům)
• jízda na odrážedle
• nápodoba všednodenních činností
• často si hrají na bobku
• chůze po špičkách – postupně, ve 2 letech by mělo zvládat

49. Batole 2. – 3. rok – hrubá motorika

• zdokonalování dříve uvedeného
• ve 3 letech by mělo zvládnout:
• běh
• skok sounož
• přeskočí nízkou překážku
• chodí po špičkách
• střídá nohy při chůzi do schodů (ze schodů až ve 3-4 letech), seskočí z
posledního schodu

50. Batole 1. – 2. rok – jemná motorika

• házení/kutálení předmětů
• vyndavání a nandavání předmětů, přesypávání písku, přelévání tekutiny
• třídění věcí – hlavně na konci období (např. podle barvy)
• stavění kostek (na sebe – alespoň 2, vedle sebe)
• tahání a tlačení předmětů
• jednoduchá velká puzzle, vkládání objektů různých tvarů do příslušných otvorů…
• ovládání lžičky – postupné zdokonalování (lepší mít 2 – jednu pro dítě, druhé pro
sebe)
• dlaňový úchop
• skvrny přecházejí v čáranice
• ve 2 letech vertikální a kruhová čára, spojení dvou bodů čárou; úchop tužky do
prstů (ne pěst); vymalovává, ale přetahuje

51. Batole 2. – 3. rok – jemná motorika

• hrstičkový úchop
• nakreslit čáru vodorovnou a svislou (kruh)
• komín ze 7-8 kostek
• vlak z kostek (dokud nedojdou kostky), most z kostek
• přelévá tekutinu z pohárku do pohárku
• jednoduché skládačky
• navléká velké korálky na drát
• skládá papír, rozbaluje bonbony, listuje knihou
• zasouvá geometrické tvary do otvorů (prohlédne a otočí si jej)

52. Batole 1. – 2. rok – zásady výchovy

• bezpečnost
• okna, schodiště, žebříky…
• těžké nestabilní předměty (nepřidělaná mělká skříň, socha…), spadnutí
dospělého
• ostré a špičaté předměty (nůž, nůžky, tyče…) a tvrdé předměty s hranou
• pračky a myčky – nezavírat bez kontroly!
• horké předměty (káva, trouba…)
• drobné předměty (korálky), pytlíky/igelitové tašky, provazy a provázky
• rozbitné předměty (sklo, keramika), pozor na ubrusy, dečky apod.
• jedovaté látky (saponáty, chemikálie v domácnosti…), vteřinová lepidla
• možnosti útěku – nedat šanci

53. Batole 1. – 2. rok – zásady výchovy

• nastavení hranic
• jasné a srozumitelné (např. do silnice nesmíš, jen za ruku)
• málo pravidel – jen ty nejdůležitější
• důsledné dodržování
• okamžitá reakce (stěžování si odpoledne rodičům je špatně)
• odměňování za dodržování pravidel – pochvala, pohlazení, blbnutí, odměna)
• bezpečné seznamování s nástrahami a nebezpečími a výchovné příklady
• pálí – horký hrnec (není nebezpečné, ale nepříjemné)
• ostré apod. – využití drobných nehod
• bezpečnost na ulici – přejetý holub/žába co nedával(a) pozor při přecházení

54. Řeč a sociální vývoj

• novorozenec – křik
• konec 6. týdne – broukání, přechází ve žvatlání – jednotlivé slabiky bez významu
(ma-ma-ma, ta-ta-ta, de-de-de…)
• v 1. roce několik slov – slovo jako symbol
• ve 2. roce cca 200 slov, skloňuje, časuje, krátká věta, básničky
• 3-4 roky - prudký rozvoj slovní zásoby, opakuje básničky, delší a složitější věty, první
písnička, zvídavé otázky: „Co je…?“ „Proč…?“, „já sám, já ne, já nechci“
• 4-5 let – vytrácí se dětská patlavost, dlouhé věty, klade otázky, vysvětlí pojem
• 5-6 let – ptá se na význam slov, mluví zřetelně a správně, období vzdoru – testuje
hranice
• sociální vývoj – důležitý dětský kolektiv, probíhá socializace

55.

56. Předškolní věk

• od začátku 4. do konce 6. roku
• psychomotorický vývoj – zdokonalení chůze (pata-špička)
• samostatný pohyb, duševní vývoj zaostává – málo životních zkušeností x zvídavost –
úrazy
• zdokonalení motoriky (tanec, vyhození míče do výšky) a jemné motoriky (úchop
tužky, štětce…)
• hra s tvořivými prvky a pravidly
• touha po společnosti
• psychický vývoj:
• 4-5 let – chápe, když apelujeme na jeho rozum, upozorní na nelogičnost
• 5-6 let – uposlechne neprodleně příkazy, zákazy

57. Předškolák 4.-5. rok – hrubá motorika

Vývoj kresby
• kojenec: barevné skvrny, ťuká tužkou do papíru,
čáry - 15. m. spontánně čmárá
• 1-2 roky pastelka v dlani, křečovitý úchop, pohyb
vychází z ramene
• 2-3 rok pastelku 3 (někdy i 4) prsty, kreslí čáry,
dokáže obkreslit kruh
• 3-4 roky: hlavonožci, umí kreslit tvary (kruh,
čtverec, trojúhelník)
• 4-5 let: postava s trupem a končetinami; vybarvuje,
bohatší kresba - kombinuje různé tvary, barvy - 5-6
let: postava s trupem a všemi jejími částmi (hodně
detailů); znázorňuje geometrické tvary a velká
tiskací písmena

58. Předškolák 4.-5. rok – jemná motorika

Nástup do školy
• 6 let do 31.8. daného roku
• odklad – není tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé – žádost rodiče, potvrzení
pedagogicko-psychologické poradny
• nejdéle lze odložit do 8. roku – nastoupí i děti, které nejsou zralé – včetně autistů
• předčasný nástup – 6let až během školního roku – je zralé a připravené zvládat
nároky školní docházky – ředitel a PPP
- mimořádně nadané dítě – doporučení lékaře a PPP
• rizika nastoupení nezralého dítěte – výukové potíže, horší hodnocení – výchovné
potíže, odpor k učení, knihám, škole, duševní práci, nezájem o nové poznatky,
zhoršení soustředění, psychosomatické potíže – bolesti břicha, hlavy, rychlá
unavitelnost

59. Předškolák 5.-6. rok – hrubá motorika

Školní zralost
= schopnost dítěte dostát nárokům školního vzdělávacího procesu – na NS,
intelektové, citové a společenské
• hrubá motorika – balancování na jedné noze, skákání snožmo i jednonož, přejde
kladinu, seskok z výšky atd.
• jemná motorika – správný úchop tužky
• řeč – měl by správně vyslovit všechny hlásky
• zrak – vnímání detailů – částečně poznat zakrytý obrazec
• rozumové dovednosti – časová orientace (včera-dnes-zítra…, ráno-večer…, logická
úvaha o běžných věcech, třídit věci podle délky, barvy…; logická úvaha o běžných
věcech: co má společného „stůl a židle“…

60. Předškolák 5.-6. rok – jemná motorika

Školní zralost
• schopnost myšlení – orientace v řadě (první, poslední…), základní geometrické
tvary, dokáže doplnit jednoduché logické řady nebo např. pozná, že pánovi chybí
noha
• sociální připravenost – odpoutání od rodiny, zařazení do skupiny spolužáků –
rozlišuje role a chování – úroveň verbální komunikace – dítě je schopné se
adekvátně domluvit
• pracovní zralost – vydrží se soustředit a podílet se na aktivitě

61. Vývoj kresby

Testování školní zralosti
• zápis do školy
• představit se (jméno, věk, bydliště), poznat tvary, barvy, říkanka/písnička, vyprávět
pohádku, proběhnout překážkovou dráhu, nakreslit postavu, domeček, prostorová
orientace

62. Nástup do školy

Mladší školní věk
• 7. – 12. rok
• období latence – zpomalení růstu i hmotnosti
• posiluje se odolnost, zvyšuje se objem srdce, hmotnost mozku, zdokonaluje se
činnost svalů a kloubů – pohyby přesnější, rychlejší, koordinovanější
• zvídavost – dítě chce pochopit a poznat svět – aktivní účast na poznávání
• vnímání je cílevědomé
• začátek povinné školní docházky
• hlavní činnost je učení, vnímání je cílevědomé
• nejpozději v tuto dobu se projeví malá mozková postižení: ADHD a specifické
poruchy učení

63. Školní zralost

ADHD a specifické poruchy učení
• ADHD – hyperaktivita s poruchou pozornosti
• Aspergerův syndrom (poruchy autistického spektra – potíže v komunikace a sociální
chování x dobrý intelekt, bohatá pasivní slovní zásoba)
• Dyslexie – porucha čtení
• Dysgrafie – porucha psaní
• Dysortografie – porucha pravopisu
• Dyskalkulie – porucha počítání
• Dysmúzie – porucha související s hudebními schopnostmi
• Dyspinxie – nízká úroveň kresby
• Dyspraxie – vývojová porucha motorických funkcí
• Dysgnózie – vývojová porucha schopnosti spojit vnímavé vjemy s jinými

64. Školní zralost

Mladší školní věk
• od 10.-11. roku – vnímání stejně přesné jako u dospělého (zraková ostrost, rozlišení
barev a velikosti, sluchová a hmatová citlivost)
• rozlišuje fantazii od skutečnosti, zlepšuje se paměť, logický úsudek, chápe city, ale
citově ovlivnitelné, slabá sociální orientace, utváření sociálních vazeb (spolužáci)
• hlavní náplní – učení a práce (plnění zadaných úkolů)
• hra diferencovanější se složitějšími pravidly, soutěživé prvky
• může být předpuberta – 6-8 let u dívek a 9-11 let u chlapců
• fyziologické změny – v této fázi se začínají objevovat první příznaky puberty,
jako je růst pubického ochlupení a zvětšení varlat
• psychické změny – děti mohou začínat projevovat větší nezávislost, zvýšený
zájem o sociální interakce a vývoj osobní identity.

65. Testování školní zralosti

Sexuální dospívání
• začátek produkce pohlavních buněk:
dívky - menstruační cyklus
hoši - produkce spermatu (poluce)
• rozvoj druhotných pohlavních znaků:
• dívky - začátek mezi 8-12 r. - ukládání tuků v prsou a bocích - pubické ochlupení,
ochlupení v podpaží - rozšíření pánve
• hoši - začátek mezi 9-17 r. - mohutná kostra, růst svalů (testosteron) - změna
hlasu (mutace) - pubické ochlupení - ochlupení celkově + vousy
• častá trudovitost

66. Mladší školní věk

Starší školní věk
• 12 – 14 let
• růst je urychlený a mění se proporce (viz puberta).
• objevují se druhotné pohlavní znaky. Vzniká vývojová nevyrovnanost mezi chlapci a
dívkami.
• vznikají vady držení těla a páteře (skolióza, kulatá záda) - částečně to způsobuje
zrychlený růst.
• dokončuje se prořezávání trvalých zubů
• metabolické změny
• zvýšená potřeba energie
• změny v tělesném složení – zvětšení svalové hmoty u chlapců a zvýšení
tělesného tuku u dívek

67. ADHD a specifické poruchy učení

Puberta
• období velkých růstových, morfologických, fyziologických a psychických změn,
jejichž výsledkem je přeměna dítěte v dospělého člověka.
• dozrávání pohlavních orgánů
• neklid, rozpornost, přecitlivělost, labilita nálad, impulsivnost.
• obvykle mezi 9-16 lety u dívek a 10-18 lety u chlapců.
• fyziologické změny:
• u dívek: vývoj prsou, začátek menstruace (menarche), růst vaječníků a dělohy.
• u chlapců: zvětšení varlat, růst pubického ochlupení, změny hlasu a zvětšení
objemu těla.
• psychické změny: děti mohou prožívat emocionální výkyvy, zvýšený zájem o
romantické vztahy a potřebu vyhledávat svou identitu.

68. Mladší školní věk

Jak puberta ovlivňuje duševní zdraví?
• rychlé změny v hormonálních a neurovědních procesech – může vést k
emocionálním výkyvům a psychickému vypětí.
• emoční změny: Puberta může způsobit výrazné změny nálady, což může vést k
citové bouři, stresu a depresím.
• sociální výzvy: mladiství často čelí novým sociálním výzvám, jako je potřeba
přijmout nové sociální role a vztahy – může být zdrojem napětí.
• identita a sebepojetí: Vývoj osobní identity a sebepojetí je klíčovým aspektem
puberty – může vést k pocitu nejistoty a potřebě vyhledávat svou identitu.
• rizikové chování: Někteří mladiství mohou se zapojovat do rizikového chování, jako
je užívání drog nebo alkoholu, jako prostředek k zvládání emocionálních změn
• rodiče, pedagogové a sociální pracovníci – poskytování podpory a poradenské
pomoci mladistvím

69. Sexuální dospívání

Hormonální změny během puberty
• hypotalamus: uvolňuje hormon gonadoliberin (GnRH), který stimuluje hypofýzu.
• hypofýza: uvolňuje luteinizační hormon (LH) a folikuly stimulující hormon (FSH),
které ovlivňují pohlavní žlázy (varlata u chlapců a vaječníky u dívek).
• mozkové změny: změny v mozku, jako je zvýšení propojenosti neuronů a vývoj
prefrontálního kortexu, který je zodpovědný za plánování a rozhodování.
• pohlavní hormony:
• estrogen: u dívek podporuje vývoj prsou, růst dělohy a začátek menstruace.
• testosteron: u chlapců podporuje růst svalové hmoty, změny hlasu a růst
tělesného ochlupení.

70. Starší školní věk

Dorostový věk
• 15 – 18 let
• dosaženo pohlavní dospělosti, dokončují se pubertální změny
• jen pomalý růst – chlapci rostou do 18 let, dívky do 16
• vzniká harmonická psychická struktura, ale stále citová rozkolísanost
• pohyby jsou plynulejší, koordinovanější, vystupování jistější a estetičtější
• rozvoj formálních logických operací a abstraktního myšlení
• urychlený růst, mění se proporce, sílí kosti, dokončuje se prořezávání trvalých zubů
• důraz na fyzický vzhled (porovnávání se vzory, spolužáky…) – riziko
anorexie/bulimie; kritika autorit (generační spory), malá sebekritika, polemizování,
vzdor
• touha po nezávislosti – může vést k napětí ve vztahu k rodiči nebo jiným
autoritativním osobám
• riziko stresu, deprese, úzkosti

71. Puberta

Dospělost
• u nás od 18, Afrika 13, Japonsko 20, USA 21
• mladší dospělost – 20-30 let
• nejvyšší duševní i tělesná výkonnost
• období stabilizace – temperamentové vlastnosti
• vysoká vitalita, impulzivita – optimismus – pružné myšlení, vysoká paměťová
kapacita, dobrá adaptabilita
• muži – tendence k sebeprosazování – vzestup v zaměstnání
• ženy – uspokojování mateřského instinktu – zakládání rodiny (často konflikt
kariéra x rodina, mateřství) – dořešení vývojových úkolů z minulého období –
dokončení studia (VŠ, VOŠ), nástup do zaměstnání – hledání stálého partnera –
uzavírání sňatků (cca po 4 letech manželství – I. krizové období manželství)

72. Jak puberta ovlivňuje duševní zdraví?

Dospělost
• střední dospělost – 30-45 let
• stabilizace osobnosti – ustálení postavení v zaměstnání, v partnerských vztazích
– stereotyp, případně krize a hledání nových vztahů, maximální produktivita v
práci
• rození a výchova dětí (děti narozené rodičům po 40. roce – rodiče jsou
úzkostlivější, podrážděnější, méně trpělivé, rozmazlují)
• úbytek svalové síly
• pomalý pohyb, snížená vytrvalost – horší paměť, snížení zrakové a sluchové
ostrosti
• ženy – menopauza (klimakterium) x muži – krize středního věku

73. Hormonální změny během puberty

Dospělost
• pozdní dospělost – 45-60let
• ženy – klimakterium – psychické změny – dráždivost, citové výkyvy
• fyzické změny – návaly, pocení, bušení srdce, snížení sexuální touhy,
deprese, neklid, bolest hlavy
• muži – po 50. roce – obdoba klimakteria – emoční výkyvy, snížení sexuální touhy
– problémy, srdeční arytmie, bolesti kloubů
• „druhá míza“ – mladší partnerky – syndrom prázdného hnízda
• syndrom zavírajících se dveří – mizí možnost společenského uplatnění
• dobrá pozice v zaměstnání x hrozící dlouhodobá nezaměstanost

74. Dorostový věk

Dospělost – krize
• skloubení rodinného, profesního a soukromého života – rozchod/rozvod, potomci –
nemoci/úmrtí
• frustrace a vyhoření v zaměstnání
• syndrom zavírajících se dveří
• syndrom prázdného hnízda
• krize středního věku
• klimakterium u žen
• poruchy erekce u mužů

75. Dospělost

Stáří – gerontická fáze
• po 60. roce – počínající stáří (60-74let), vlastní stáří (75-89let), kmetský věk (>90 let)
• zvýšení nemocnosti a úbytek fyzických sil
• mění se množství i struktura pojivové tkáně – nahrbení postavy, snížení výšky těla,
ochabnutí kůže
• snižuje se ostrost vidění, zhoršuje se sluch, vlasy ztrácí pigmentaci, ztráta chrupu
• v těle se snižuje obsah vody – pokles tělesné hmotnosti
• děti vychovány, péče o vnoučata, smrt vrstevníků – věková segregace, osamělost –
důležitý smysl života

76. Dospělost

Smrt
• zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které
obnovení životních funkcí znemožňují – konec každého života
• v dětství a v dospělosti si člověk smrtelnost nepřipouští – o smrti je potřeba hovořit
a vyrovnat se s ní
• průměrný věk v ČR v roce 2023 – ženy 82,8let, muži 76,9let

77. Dospělost

Dotazník

78. Dospělost – krize

Děkuji Vám za pozornost