27.21M

Категория:

Медицина

Похожие презентации:

Zdravotnická dokumentace

Zacházení s lékařskými předpisy

Bolesti hlavy (cefalea)

Veřejné zdravotnictví

1.

15. března 2017, ILF, PRAHA
VEŘEJNÉ
ZDRAVOTNICTVÍ
prof. MUDr. Jan HOLČÍK, DrS

OSNOVA PŘEDNÁŠKY
1. Veřejné zdravotnictví a typy zdravotní péče
2. Zdraví a nemoc
3. Metodické základy:
a. statistika
b. demografie,
c. epidemiologie
4. Tři základní otázky studia zdraví: Jaké je
zdraví, proč je takové, co je potřeba vykonat, aby
bylo lepší.
5. Závěr

3.

1
Veřejné zdravotnictví
a typy zdravotní péče

4.

VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ
(PUBLIC HEALTH)
Je vědní interdisciplinární obor, který i
poznatky různých vědních disciplín. Je
tvoří řada medicínských a společensko
oborů (sociální medicíny, hygieny a ep
organizace a řízení zdravotnictví, podp
demografie, statistiky, sociologie, psyc
ekonomie, medicínského práva a řady

5.

PUBLIC HEALTH je v odborné
literatuře poměrně dobře
definováno jako: „organizované
úsilí společnosti s cílem chránit,
rozvíjet a navracet zdraví lidí.
Jde o kombinaci vědeckých
poznatků, dovedností i názorů
směřujících k udržení a zlepšení
zdraví lidí prostřednictvím
kolektivních anebo sociálních
aktivit. PUBLIC HEALTH je
instituce, vědecký obor i praxe.“

6.

DVĚ ZÁKLADNÍ FORMY
ZDRAVOTNÍ PÉČE
• Individuální zdravotnické služby
(primární péče, ambulantní a nemocniční
péče apod.)

7.

8.

• Individuální zdravotnické služby
(primární péče, ambulantní a nemocniční
péče apod.)
• Péče o zdraví na populační úrovni
(veřejné zdravotnictví, preventivní
lékařství, hygiena, sociální lékařství,
ochrana a podpora zdraví, public health)

9.

DVĚ ZÁKLADNÍ FORMY
ZDRAVOTNÍ PÉČE
• Individuální zdravotnické služby
(primární péče, ambulantní a nemocniční
péče apod.)
• Péče o zdraví na populační úrovni
(veřejné zdravotnictví, preventivní
lékařství, hygiena, sociální lékařství,
ochrana a podpora zdraví, public health)
Významná je role veřejné správy všech
typů a úrovní, institucí, organizací,
občanských skupin, rodin i jednotlivců.

10.

11.

2
Zdraví a nemoc
Ukazatelé četnosti nemoci v populaci

12.

ZDRAVÍ
• Zdraví je stav úplné tělesné,
duševní a sociální pohody a nejen
nepřítomnost nemoci nebo vady.
• Health is a state of complete physical,
mental and social well-being and not
merely the absence of disease or
infirmity (část ústavy SZO, přijato v
roce 1946 na konferenci v New Yorku).

13.

Základní komponenty zdraví
• Duševní zdraví (někdy se uvádí i termín
„psychologické zdraví“) zahrnuje i emocionální
zdraví, vztahuje se k intelektuálním
schopnostem a k subjektivnímu hodnocení
vlastního zdravotního stavu.
• Tělesné zdraví se obvykle dává do souvislosti
s nepřítomností nemoci nebo vady. Znamená
udržení fyziologických funkcí orgánů,
biologickou integritu jedince jako celku.
• Sociální zdraví se týká schopnosti navazovat
sociální kontakty, rozvíjet uspokojivé mezilidské
vztahy a zvládat sociální role.

14.

NEMOC
A
nemoc jako objektivní
porucha zdraví
6
B
3
2
nemoc jako
vnímaná
porucha zdraví
5
8
1
4
C
nemoc jako
předmět
zdravotnických
služeb
7
Nemoc jako objektivní porucha zdraví (A),
subjektivně vnímaná (B) i jako předmět
činnosti zdravotnictví (C)

15.

FENOMÉN LEDOVCE
viditelná
část ledovce
skrytá
část
ledovce
osoby ošetřované
ve zdravotnických
zařízeních
osoby nemoc
nemoci manifestní,
nevnímající
ale odborně neléčené
nebo ji ignorující
latentní a subklinické
formy nemocí
nemoc lze odhalit
preventivní
prohlídkou
trvalé následky nemocí, osoby se sníženou
vady, dysfunkce a handicapy
kvalitou zdraví
osoby zdravé, ohrožené
zvýšeným rizikem
potenciálně
nemocní

16.

UKAZATELE ČETNOSTI
NEMOCI V POPULACI

17.

• Ukazatele četnosti nemocí v populaci,
které se používají v epidemiologii, lze
rozdělit do dvou základních kategorií:
prevalence a incidence.
• PREVALENCE nemoci je počet
případů v dané populaci v určitém
okamžiku, zatímco INCIDENCE je
počet nových případů nemoci v
daném časovém intervalu v
definované populaci.

18.

Faktory ovlivňující prevalenci
NARŮSTÁ VLIVEM
Delším trváním nemoci
Nárůstu nových případů
nemoci (růstem incidence)
Přílivem nemocných
(vnímavých, rizikových)
imigrantů
Odchodem zdravých
(odolných, bezrizikových)
emigrantů
Zlepšením diagnostiky
(lepší hlášení)
KLESÁ VLIVEM
Kratší trvání nemoci
Poklesem vzniku
nových případů
Přílivem zdravých
imigrantů
Odchodem nemocných
Zlepšením léčby,
(terapie vede k
uzdravení)

19.

Vztah mezi ukazateli frekvence
nemoci v populaci
Pokud incidence příliš nekolísá, přibližně platí, že:
Prevalence = incidence × průměrné trvání nemoci

20.

3
Metodické základy:
a. statistika
b. demografie,
c. epidemiologie

21.

STATISTIKA
• Statistika jako souhrn číselných údajů.
• Statistika je vědecká disciplína, která
se zabývá studiem hromadných
náhodných jevů.
• Předmětem statistiky jsou výsledky
hromadných pozorování, jejich sběr,
popis, analýza a využití pro
rozhodování a předpovědi.

22.

Statistika v medicíně je jednou
z vědeckých metod, usnadňujících
sběr, popis, analýzu a interpretaci
informací. Pomáhá pracovat s daty,
pro která je typická velká variabilita, a
umožňuje získat z takových informací
to, co je zákonité, co se dá využít pro
předpovědi a co je možné aplikovat
v praxi v souladu se stanovenými
záměry.

23.

DEMOGRAFIE
Demografie zkoumá počet, strukturu,
vývoj a zákonitosti vývoje obyvatelstva.
Jejím obecným úkolem je studovat
chování demografických systémů.
Orientuje se zejména na poznávání
charakteristik, podmínek, determinant a
zákonitostí populační reprodukce, což je
neustálá obnova humánních populací v
důsledku rození a umírání.

24.

PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (1)
Počet obyvatel (střední stav obyvatelstva)
k 30. červnu 2015 = 10 542 942 obyvatel
Počet zemřelých 2015 = 111 173
Počet zemřelých do 1 roku věku
v roce 2015 = 272
Počet živě narozených = 110 764

25.

PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (2)
Úmrtnost, Hrubá míra úmrtnosti = počet
zemřelých připadajících na 1 000 obyvatel
středního stavu; v roce 2015 byla 10,545.
Kojenecká úmrtnost = počet zemřelých
do 1 roku života na 1000 živě narozených,
v roce 2015 byla 2,456.
Živorodnost = počet živě narozených
připadajících na 1 000 obyvatel středního stavu
v roce 2015 byla 10,506.

26.

Ukázka výpočtu
111173
1000 10,545
• Úmrtnost=
10542942
272
• Kojenecká úmrtnost =
1000 2,456
110764
110764
• Živorodnost =
1000 10,506
10542942

27.

PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (3)
Přirozený přírůstek (úbytek)
2015, 110 764 – 111 173 = - 409
Kvocient přirozeného přírůstku
(na 1000 obyvatel)
v roce 2015 byl - 0,039

28.

PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (4)
Hrubá míra reprodukce – počet
děvčátek narozených jedné ženě
v průběhu jejího generačního období.
Čistá míra reprodukce – počet
děvčátek narozených jedné ženě
v průběhu jejího generačního období,
které se v průměru dožijí věku své matky
v době porodu.

29.

HRUBÁ A ČISTÁ MÍRA REPRODUKCE
V ČESKÝCH ZEMÍCH V LETECH 1920 - 2015
hrubá míra reprodukce
čistá míra reprodukce

30.

PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (5)
Naděje dožití (střední délka života)
vypočítává se z úmrtnostních tabulek a
udává, kolik let by se osoba x-letá v
průměru dožila při platnosti
specifických úmrtností podle věku v
daném kalendářním roce.
Nejčastěji se používá naděje dožití pro
věk 0, tedy při narození.

31.

32.

EPIDEMIOLOGIE
• Epidemiologie studuje rozložení a
determinanty stavů a událostí majících vztah
ke zdraví v určených populačních skupinách
a využívá výsledků tohoto studia ke zvládání
zdravotních problémů.
• Epidemiology is the study of the distribution
and determinants of health-related states or
events in specified populations, and the
application of this study to the control of
health problems.

33.

ETIOLOGIE
• Etiologie soubor poznatků o příčinách
(podmínkách) nemocí.
• Patogeneze je racionálním výkladem
fyziologického (patofyziologického) procesu,
který vede od zdraví k nemoci.
• Etiopatogeneze je výrazem úzké návaznosti
obou zmíněných pojmů. Zabývá se příčinami
nemoci, jejím vznikem a dalšími okolnostmi,
které rozvoj nemoci provázejí.

34.

ETIOLOGICKÉ MODELY
OSOBA – MÍSTO – ČAS
OSOBA
ETIOLOGICKÝ ČINITEL
PROSTŘEDÍ
OSOBA – ZNAK – NEMOC

35.

JOHN SNOW (1813 – 58)
London Medical Graduate 1844
Jako první vyslovil
hypotézu, že choleru
způsobuje požití špatné
vody (1849).
Patřil k předním
odborníkům na anestézii,
královně Viktorii podával
chloroformovou anestézii
při porodu v letech 1853 a
1857.
1854 přispěl k zastavení
cholery v Londýně.

36.

Cholera a pumpa na Broad Street , Lond

37.

THIS WATER PUMP
WAS UNVEILED BY
COUNCILLOR DAVID WEEKS
LEADER OF WESTMINSTER CITY COUNCIL
ON
20 JULY 1992
IT MARKS A PIONEERING EXAMPLE OF
MEDICAL RESEARCH IN THE SERVICE OF
PUBLIC HEALTH
City of Westminster
THE ORIGINAL PUMP IS BELIEVED
TO HAVE BEEN SITUATED OUTSIDE
THE NEARBY “SIR JOHN SNOW“
PUBLIC HOUSE

38.

ZÁKLADNÍ TYPY
POPULAČNÍCH STUDIÍ
1.TYPY STUDIÍ ZALOŽENÝCH NA POZOROVÁNÍ
1.1. Ekologická, korelační studie
1.2. Průřezová studie
1.3. Kohortová (prospektivní studie)
1.4. Retrospektivní studie (case-control)
2. TYPY STUDIÍ ZALOŽENÝCH NA INTERVENCI
(EXPERIMENTY):
2.1. Klinický kontrolovaný pokus (controlled randomised trial)
2.2. Populační kontrolovaný pokus (community intervention
study, field trial)

39.

1.1. Ekologická, korelační studie
Obvykle jde o mapy s vyznačenou
intenzitou výskytu sledovaných jevů.

40.

1.2. PRŮŘEZOVÁ STUDIE
nemoc
sledovaný
znak
+
-
celkem
ano
a
b
a+c
ne
c
d
c+d
a+c
b+d
a+b+c+d
celkem

41.

RIZIKO – jako míra závislosti
Riziko je pravděpodobnost, že nastane
nějaký nepříznivý jev (např. onemocnění
nebo úmrtí).
Pravděpodobnost je podíl počtu případů,
v nichž jev nastal, ku počtu případů, v
nichž nastat mohl. Je to číslo od nuly do
jedné.

42.

1.3. Kohortová (prospektivní) studie
osoby
vystavené
rizikovému
faktoru
soubor
studovaný
průběžné sledování
nemocné
osoby
statistické srovnání
podílu nemocných osob
osoby
nevystavené
rizikovému
faktoru
soubor
kontrolní
průběžné sledování
nemocné
osoby

43.

Kohortová studie studuje
výskyt nemoci v rizikové a
bezrizikové skupině osob
nemoc
znak
+
-
celkem
přítomen
a
b
a+b
nepřítomen
c
d
c+d
a+c
b+d
a+b+c+d
celkem

44.

KOHORTOVÁ STUDIE (B)
Pravděpodobnost výskytu
nemoci ve skupině vystavené
rizikovému faktoru = a/(a+b).
Pravděpodobnost výskytu
nemoci ve skupině nevystavené
rizikovému faktoru = c/(c+d).

45.

RELATIVNÍ RIZIKO
Relativní riziko je poměr obou zmíněných
pravděpodobností. Informuje, kolikrát
častěji onemocní osoby vystavené riziku
než osoby nevystavené riziku.
a
a(c d )
a
b
RR
c
c ( a b)
c d

46.

ATRIBUTIVNÍ RIZIKO
Atributivní riziko je rozdíl obou zmíněných
pravděpodobností. Informuje, kolik případů
(onemocnění nebo úmrtí) lze připsat na
vrub rizikového faktoru.
a
c
AR
a b c d

47.

1.4. Retrospektivní studie
(case‑control study)
osoby
zjišťování informací
vystavené
rizikovému
o minulosti
faktoru
osoby
s nemocí B
statistické srovnání
podílu osob vystavených
rizikovému faktoru
osoby
zjišťování informací
osoby
vystavené
rizikovému
bez nemoci B
o minulosti
faktoru

48.

Retrospektivní studie studuje
výskyt znaku ve skupině
nemocných a zdravých osob
nemoc
znak
+
-
celkem
přítomen
a
b
a+b
nepřítomen
c
d
c+d
a+c
b+d
a+b+c+d
celkem

49.

2. TYPY STUDIÍ ZALOŽENÝCH NA
INTERVENCI (EXPERIMENTY):
2.1. Klinický kontrolovaný pokus
(controlled randomised trial)
2.2. Populační kontrolovaný pokus
(community intervention study,
field trial)

50.

KLINICKÝ KONTROLOVANÝ
POKUS
ZÁMĚR:
DOLOŽIT OBJEKTIVNÍMI METODAMI,
KTERÝ ZE DVOU (NEBO VÍCE)
ZPŮSOBŮ LÉČENÍ (POPŘÍPADĚ
JINÝCH INTERVENCÍ) JE LEPŠÍ
(ÚČINNĚJŠÍ).

51.

DÍLČÍ SCHÉMA
KONTROLOVANÉHO POKUSU
osoby
zařazené
do pokusu
osoby
osoby
před léčbou randomizace před léčbou
lékem B
lékem A
léčba
lékem A
dvojitý slepý pokus
osoby
po léčbě
lékem A
statistické
srovnání
léčba
lékem B
osoby
po léčbě
lékem B

52.

MOŽNOSTI VYSVĚTLENÍ
POZOROVANÉHO
ROZDÍLU NEBO
ZÁVISLOSTI
1. NÁHODA
2. CONFOUNDING
3. BIAS (ZKRESLENÍ)
4. SLEDOVANÝ FAKTOR

53.

a) NÁHODA
Při posuzování náhodnosti
asociace hraje důležitou roli
velikost vzorku a
zhodnocení statistické
významnosti asociace.

54.

b) CONFOUNDING
(„třetí faktor“, „nepřímá asociace“,
„zprostředkovaná asociace“)
confounder
C
E
expozice
N
nemoc
Confounder je faktor asociovaný se studovanou
expozicí a také asociovaný s výskytem studované
nemoci, který neleží na kauzální cestě mezi
studovanou nemocí a expozicí.

55.

c) BIAS (zkreslení)
Bias je systematická chyba v odhadu
studovaného efektu (rozdílu), která
vznikla v důsledku chyby při plánování
nebo provedení epidemiologické
studie: bias se může projevit jak
podhodnocením, tak nadhodnocením
skutečného efektu (např. v důsledku
výběru).

56.

4
Tři základní otázky studia zdraví:
Jaké je zdraví, proč je takové, co je třeba
vykonat, aby bylo lepší.

57.

1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ?
POPIS
CO, KOLIK, KDE, KDY

58.

JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ?
Zdraví je mnohem horší, než by mohlo
být:
• kdybychom dokázali lépe pomoci lidem
zvolit si vlastní zdravý životní styl a
pečovat o své zdraví,
• kdybychom lépe využili ty vzácné
zdroje, které máme pro zdraví lidí k
dispozici.

59.

2. PROČ JE TAKOVÉ ?
POPIS
ANALÝZA

60.

CO SE DÁ UDĚLAT
PRO ZLEPŠENÍ
ZDRAVÍ?
POPIS
ANALÝZA
PÉČE O
ZDRAVÍ

61.

PÉČE O ZDRAVÍ
je široce pojatý souhrn zdravotnických,
organizačních, ekonomických,
výchovných a dalších prostředků,
opatření a aktivit, jejichž smyslem je
chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet
lidem zdraví.
Všechny činnosti, které chrání a posilují
zdraví lidí.

62.

POPIS
ANALÝZA
ZDRAVOTNICTVÍ
PÉČE O
ZDRAVÍ

63.

ZDRAVOTNICTVÍ
rezortní systém obsahující soustavu
odborných zařízení, orgánů a
institucí (spolu s lidmi, vybavením,
poznatky a metodami), které byly
vytvořeny s cílem poznávat a
uspokojovat zdravotní potřeby i
oprávněné požadavky lidí.
Zdravotnictví je subsystémem široce
pojímané péče o zdraví.

64.

PÉČE O ZDRAVÍ
ostatní resorty
zdravotnictví
všechny další organizace,
instituce, orgány veřejné
správy, občanské iniciativy,
spolky, rodiny a jednotlivci

65.

SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ
POPIS
ANALÝZA
PÉČE O
ZDRAVÍ

66.

A
JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ

67.

NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY)
věk
80
ČESKÁ REPUBLIKA
75
70
65
1970
1980
1990
2000
2010
kalendářní roky

68.

věk
80
NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY)
ČESKÁ REPUBLIKA
75
70
65
STÁTY BÝVALÉHO
SOVĚTSKÉHO SVAZU
60
1970
1980
1990
2000
2010
kalendářní roky

69.

věk
NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY)
85
80
ČESKÁ REPUBLIKA
75
70
ČLENSKÉ ZEMĚ EU
(P0 1. KVĚTNU 2004)
65
1970
1980
1990
2000
2010
kalendářní roky

70.

věk
85
NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY)
ČLENSKÉ ZEMĚ EU
(PŘED 1. KVĚTNEM 2004)
80
75
ČESKÁ REPUBLIKA
70
65
1970
1980
1990
2000
2010
kalendářní roky

71.

Naděje
dožití
při narození
MUŽI
2002-2004

72.

Naděje
dožití
při narození
ŽENY
2002-2004

73.

věk
85
věk
80
MUŽI
ŠVÉDSKO
ŽENY
RAKOUSKO
75
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO
RAKOUSKO
ČESKÁ
REPUBLIKA
80
70
MAĎARSKO
MAĎARSKO
75
65
60
1970
1980
1990
2000
2010
2020
kalendářní roky
70
1970
1980
1990
2000
2010
2020
kalendářní roky
Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen
ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE)

74.

věk
85
ŠVÉDSKO
ŽENY
RAKOUSKO
80
ČESKÁ
REPUBLIKA
75
MAĎARSKO
MUŽI
70
65
60
1970
1980
1990
2000
2010
2020
kalendářní roky
Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen
ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE)

75.

76.

počet případů na 100 000
počet případů na 100 000
900
700
800
600
MUŽI
700
MAĎARSKO
ŽENY
500
600
MAĎARSKO
400
500
ČESKÁ
300
REPUBLIKA
400
RAKOUSKO
300
200
ČESKÁ
REPUBLIKA
RAKOUSKO
ŠVÉDSKO
ŠVÉDSKO
200
1970
1980
1990
2000
2010
100
2020 1970
kalenářní roky
1980
1990
2000
2010
2020
kalendářní roky
Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární nemoci
u mužů a žen v Maďarsku, České republice,
Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE).

77.

počet případů na 100 000
počet případů na 100 000
400
210
350
MUŽI
200
MAĎARSKO
ČESKÁ
REPUBLIKA
300
RAKOUSKO
180
170
RAKOUSK
O
150
140
200
ŠVÉDSKO
1980
1990
2000
2010
ŠVÉDSKO
ČESKÁ
REPUBLIK
A
130
120
1970
2020
kalendářní roky
MAĎARSK
O
190
160
250
150
1970
ŽENY
1980
1990
2000
2010
2020
kalendářní roky
Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory
u mužů a žen v Maďarsku, České republice,
Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE).

78.

B
Proč je zdraví lidí takové, jaké je.
Hlavní determinanty zdraví

79.

ZDRAVÍ

80.

ŽIVOTNÍ
STYL
ZDRAVÍ

81.

ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
ŽIVOTNÍ
STYL
ZDRAVÍ

82.

ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
ŽIVOTNÍ
STYL
ZDRAVÍ
PÉČE O ZDRAVÍ
A
ZDRAVOTNICTVÍ

83.

ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
ŽIVOTNÍ
STYL
ZDRAVÍ
PÉČE O ZDRAVÍ
A
ZDRAVOTNICTVÍ
BIOLOGICKÝ
(GENETICKÝ)
ZÁKLAD

84.

ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
ŽIVOTNÍ
STYL
ZDRAVÍ
PÉČE O ZDRAVÍ
A
ZDRAVOTNICTVÍ
BIOLOGICKÝ
(GENETICKÝ)
ZÁKLAD

85.

O
V
I
Ž
L
Y
T
S
Í ŽI
V.
TN
P
RO
ZDRAVÍ
ČE
PÉ
O
ZD
O
I
B
.
L
ST
D
ŘELA
K
D
Á
Í
Z
VÍ
RA

86.

ČE
PÉ
L
Y
SOCIÁLNÍ DETERMINANTY
ZDRA
T
S
Í ŽI
V.
TN
PR
O
V
I
O
Ž
ST
D
ZDRAVÍ
ŘELA
K
D
Á
Í
Z
.
L
O
I
B
O
ZD
VÍ
RA

87.

INDIVIDUÁLNÍ ÚSILÍ NA CESTĚ KE ZDR
INDIVIDUÁLNĚ
ORIENTOVANÁ
ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA A
DALŠÍ FORMY MOTIVACE
Riziko
onemocnění

88.

INDIVIDUÁLNÍ ÚSILÍ A POPULAČNÍ OPA
INDIVIDUÁLNĚ
ORIENTOVANÁ
ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA A
DALŠÍ FORMY MOTIVACE
Riziko
onemocnění
POPULAČNĚ
ORIENTOVANÁ
OPATŘENÍ
nezdravé pracovní a životní prostředí
špatná výživa (zdravotně nebezpečné potraviny)
nebezpečné sociální chování, např. růst násilí a kriminality
nevyhovující bydlení, nevhodné využívání volného času, stres apod.
široká škála dalších sociálních a ekologických faktorů ohrožujících zdraví

89.

MOŽNOSTI JEDINCE A ROLE SPOLEČNO
Riziko
onemocnění
O
N
Ž
O
M
D
E
J
I
ST
E
C
IN
ROLE
SPOLEČNOSTI

90.

SOCIÁLNÍ
DETERMINANTY ZDRAVÍ

91.

92.

SOCIÁLNÍ DETERMINANTY (a)
1. Zdraví souvisí se sociálním gradientem.
2. Stres poškozuje zdraví.
3. Zdravotní a sociální podmínky v dětství
ovlivňují další zdravotní osud jedince.
4. Chudoba a sociální izolace zkracuje
život.
5. Stres na pracovišti (v rodině) zvyšuje
riziko nemocí.

93.

SOCIÁLNÍ DETERMINATY (b)
6. Jistota zaměstnání zlepšuje zdraví,
nezaměstnanost je příčinou nemocí a
předčasných úmrtí.
7. Sociální opora a sociální kontakty
zlepšují zdraví.
8. Spotřeba alkoholu,cigaret a drog je
ovlivňována sociálním prostředím.
9. Zdravé potraviny jsou politickým
problémem.
10. Zdravá doprava, to je chůze, jízda na
kole a dobrá veřejná doprava.

94.

NÁVAZNOST VYBRANÝCH
RIZIKOVÝCH FAKTORŮ
NA SOCIÁLNÍ OKOLNOSTI
(alkohol, kouření, obezita)

95.

chudá země
bohatí
chudí
Obezita, kouření a pití alkoholu
v chudých zemích

96.

Vyšší sociální pozice provázaná s kouřením, alkoholem a nadváhou
Nižší sociální pozice charakterizovaná podváhou

97.

60
kardiovaskulární nemoci
% z celkového počtu zemřelých
50
40
30
zhoubné nádory
20
10
infekční nemoci
tuberkulóza
0
1910
1920
1930
1940
1950
1960
1970
1980
1990
2000
kalendářní roky
Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a
tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006

98.

60
kardiovaskulární nemoci
% z celkového počtu zemřelých
50
1925 - 1926
40
30
zhoubné nádory
20
10
infekční nemoci
tuberkulóza
0
1910
1920
1930
1940
1950
1960
1970
1980
1990
2000
kalendářní roky
Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a
tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006

99.

bohatá země
bohatí
chudí
Obezita, kouření a pití alkoholu
v bohatých zemích

100.

101.

chudá země
bohatí
chudí
Zřetelné rozdíly v úrovni zdraví
bohatá země
bohatí
chudí
Zřetelné rozdíly v úrovni zdraví
ZÁSADNÍ A VÝRAZNÝ ROZDÍL V ÚROVNI ZDRAVÍ

102.

bohatí
chudí
PŘEVAŽUJÍCÍ ZEMĚDELSTVÍ

103.

bohatí
chudí
PŘEVAŽUJÍCÍ PRŮMYSL

104.

bohatí
chudí
OCHRANNÉ KRÉMY

105.

POČET LET ZTRACENÝCH V DŮSLEDKU DISABILITY (DALY) PŮSOBENÍM
HLAVNÍCH ROZIKOVÝCH FAKTORŮ V EVROPSKÉM REGIONU SZO, 2004
RIZIKA PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ
pořadí
DROGY
ALKOHOL 2
TABÁK 1
SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA 4
NÍZKÁ SPOTŘEBA OVOCE A ZELENINY 5
NADVÁHA A OBEZITA 3
VYSOKÝ KREVNÍ CUKR
VYSOKÝ CHOLESTEROL
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK

106.

SPOTŘEBA ALKOHOLU
(V LITRECH ČISTÉHO LIHU NA OSOBU)
V ROCE 2000 (PRAMEN: HFA – DB, WHO/EUROPE)
EVROPA
prvních šest zemí
LUCEMBURSKO
ČESKÁ REPUBLIKA
IRSKO
NĚMECKO
FRANCIE
PORTUGALSKO
8,89
<= 16
15,31
13,68
11,12
10,95
10,93
10,82
<= 12
<= 8
<= 4
neudáno

107.

SPOTŘEBA ALKOHOLU (V LITRECH ČISTÉHO LIHU NA OSOBU)
V LETECH 1970 – 2001 VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH
(PRAMEN: HFA – DB, WHO/EUROPE)
litry čistého lihu na osobu
20
FR
IT
15
LU
EU
ČR
LU
Lucembursko
ČR
Česká republika
FR
Francie
EU
Evropská unie
IT
Itálie
10
5
1970
1980
1990
2000
2010
kalendářní roky

108.

www.deathsfromsmoking.net
ROČNÍ ZTRÁTY (ÚMRTÍ)
V DŮSLEDKU KOUŘENÍ
• V České republice kouření ročně zabíjí okolo 18
000 lidí.
• Zhruba 10 000 z nich zemře v důsledku kouření
ve středním věku
• Mnozí z těch, kteří v důsledku kouření zemřeli ve
středním věku, by mohli ještě prožít 10, 20, 30 i
více let dobrého života.
• Ti, kteří v důsledku kouření zemřeli ve středním
věku, si kouřením zkrátili život v průměru o 21 let.

109.

www.deathsfromsmoking.net
KOUŘENÍ ZPŮSOBUJE ZHRUBA
TŘIKRÁT TOLIK ÚMRTÍ NEŽ VŠECHNY
NEMEDICÍNSKÉ PŘÍČINY DOHROMADY.
18 000
kouření
7 070*
nemedicínské příčiny
Vraždy/znásilnění
Sebevraždy
Dopravní nehody
Letecká neštěstí
Vlaková neštěstí
Nehody v práci
Nehody doma
*v roce 2000
Pády
Utonutí
Otravy
Požáry
Povodně/bouře
Jiné katastrofy
Ostatní nehody

110.

www.deathsfromsmoking.net
KOUŘENÍ ZABÍJÍ 18 000 LIDÍ ROČNĚ.
UMÍRAJÍ NA MNOHO RŮZNÝCH NEMOCÍ.
7 000
nemoci
oběhové
soustavy
8 000
novotvary *
2 000
nemoci
dýchací
soustavy
1 000
jiné
*zahrnuje 5 000 (87%) z 5 726
úmtí na bronchogenní karcinom

111.

www.deathsfromsmoking.net
ZHRUBA JEDNO ZE TŘÍ ÚMRTÍ MUŽŮ
VE STŘEDNÍM VĚKU BYLO
ZPŮSOBENO KOUŘENÍM. *
*8,500 (37%)
z 23 000 úmrtí ve věku 35-69 let

112.

500
459
400
366
300
227
200
100
100
nekuřáci
1-14
15-24
25 a více
kuřáci podle počtu denně
vykouřených cigaret
Poměrná úmrtnost na srdeční koronární nemoc podle
intenzity kouření cigaret u mužů ve věku 35-54 let
(úmrtnost kuřáků = 100%)

113.

počet cigaret
3000
MAĎARSKO
ČESKÁ
REPUBLIKA
2500
2000
RAKOUSKO
1500
1000
ŠVÉDSKO
500
0
1970
1980
1990
2000
kalendářní roky
POČET PRODANÝCH CIGARET NA 1 OBYVATELE
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE a www.czso.cz)

114.

Struktura souboru respondentů (HIS) podle typu kouření a vzdělání
(po standardizaci podle věku) (pramen ÚZIS ČR)

115.

OBEZITA - ZÁKLADNÍ ÚDAJE
• Obezita se jako příčina smrti podílí na 1
miliónu úmrtí ročně a na 12 miliónech let
života v nemoci (890 mil. obyvatel celkem,
9,8 mil. zemřelých ročně).
• Odhaduje se, že obezita zkracuje život
zhruba o 3 roky a při zachování současných
trendů by do roku 2050 mohla tato ztráta
narůst na více než 5 let.
• Obezita spotřebovává okolo 6% nákladů na
zdravotní péči.
• Obezita postihuje zejména chudší vrstvy a
omezuje jejich možnosti zlepšit svoji
socioekonomickou situaci.

116.

Procento obezních mužů a žen ve čtyřech
ekonomicko-sociálních úrovních
%
Pan-EU consumer survey – Martinez et al.1999
16
muži
procento obézních
14
ženy
12
10
8
6
4
2
0
nižší
1
nižší-střední
2
střední
3
ekonomicko-sociální úroveň
střední
4 vyšší

117.

Procento obezních mužů a žen ve čtyřech
ekonomicko-sociálních úrovních
%
Pan-EU consumer survey – Martinez et al.1999
16
žen
procento obézních
14
12
y
muži
ženy
10
8
6
4
2
0
nižší
1
nižší-střední
2
střední
3
ekonomicko-sociální úroveň
střední
4 vyšší

118.

Procento obezních mužů a žen ve čtyřech
ekonomicko-sociálních úrovních
%
Pan-EU consumer survey – Martinez et al.1999
16
žen
procento obézních
14
12
y
muži
ženy
10
muži
8
6
4
2
0
nižší
1
nižší-střední
2
střední
3
ekonomicko-sociální úroveň
střední
4 vyšší

119.

C
Co je potřeba vykonat, aby
zdraví lidí bylo lepší

120.

VÝCHODISKO
KRIZE MEDICÍNY?
A ZÁKLADNÍ MODELY
SOUHRNNÉ PÉČE O ZDRAVÍ

121.

KRIZE MEDICÍNY ?
• víme toho víc
• umíme toho víc
• je víc pacientů
(lepší diagnostika a nižší úmrtnost)
• stojí to čím dál tím víc peněz.
Žádná země na světě nemá tolik
prostředků, kolik by lékaři a další
zdravotničtí pracovníci dokázali utratit
v dobré víře, že pomáhají svým
pacientům.

122.

V EVROPĚ SE NA ÚROVNI
ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL
NEJVÍCE PODÍLEJÍ CHRONICKÉ
NEINFEKČNÍ NEMOCI.
V EVROPĚ NA CHRONICKÉ NEMOCI
UMÍRÁ 87% OBYVATEL.
ODHADUJE SE, ŽE NÁKLADY NA
ZVLÁDÁNÍ CHRONICKÝCH NEMOCÍ
A FINANČNÍ ŠKODY, KTERÉ
ZPŮSOBUJÍ, PŘESAHUJÍ 6% HDP.

123.

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ
zdravé období
délka nemoci
A
klinická diagnóza

124.

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ
zdravé období
délka nemoci
A
klinická diagnóza
zdravé období
délka nemoci
B
časná diagnóza
medicínské
prodloužení
života

125.

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ
zdravé období
délka nemoci
A
klinická diagnóza
zdravé období
délka nemoci
B
medicínské
prodloužení
života
časná diagnóza
zdravé období
prodloužení
života ve zdraví
C
pomoc v dětství a dospívání
pomoc v dospělosti
délka
nemoci
medicínské
prodloužení
života
posilování
soběstačnosti

126.

PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH
NEMOCÍ NESTAČÍ
• Zjišťovat nemoc co nejdříve
• Oddalovat úmrtí pacienta
• Posilovat prevenci
jednotlivých nemocí.
JE ŽÁDOUCÍ
PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT.

127.

SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ
SITUACE V ČR A VE
ŠVÉDSKU

128.

NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
věk
85
ŠVÉDSKO
80
4 roky
75
ČESKÁ
REPUBLIKA
70
65
1970
1980
1990
2010 2015
2000
kalendářní roky

129.

NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
věk
85
ŠVÉDSKO
80
75
22 roků
ČESKÁ
REPUBLIKA
70
65
1970
1980
1990
2010 2015
2000
kalendářní roky

130.

NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
věk
85
ŠVÉDSKO
80
20 roků
75
22 roků
ČESKÁ
REPUBLIKA
70
65
1970
1980
1990
2010 2015
2000
kalendářní roky

131.

HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY)
zdravé období
délka nemoci
A
úmrtí
diagnóza
chronické
nemoci
LIFE EXPECTANCY
STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ

132.

HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY)
72
70
ŠVÉDSKO
68
66
9 roků
64
62
60
58
ČESKÁ REPUBLIKA
56
54
2008
2009
kalendářní roky
Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/
echi_40.html#main?
KeepThis=true&TB_iframe=true&height=450&width=920
2004
2005
2006
2007

133.

70
zdravé období
82
naděje dožití
12
délka
nemoci
ŠVÉDSKO
61
zdravé období
78
naděje dožití
17
délka
nemoci
ČESKÁ REPUBLIKA

134.

70
zdravé období
82
naděje dožití
ŠVÉDSKO
61
zdravé období
78
naděje dožití
12
délka
nemoci
ROZDÍL
17
5 LET
délka
nemoci
ČESKÁ REPUBLIKA

135.

roky života
90
80
HLY (Healthy Life Years)
+
= naděje dožití
70
60
50
40
30
20
10
0
muži
ženy
1962 2010
1962 2010
1962 2010
1962 2010
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO

136.

roky života
90
HLY (Healthy Life Years)
80
= naděje dožití
8,0
70
60
+
4,2
12,4
8,9
50
40
62,8 62,2
62,4 71,4
30
20
10
0
muži
ženy
1962 2010
1962 2010
1962 2010
1962 2010
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO

137.

roky života
90
80
70
= naděje dožití
+
HLY (Healthy Life Years)
9,6
13,2
10,8
13,5
60
50
63,3 64,6
40
61,9 71,0
30
ženy
20
10
0
muži
1962 2010
1962 2010
1962 2010
1962 2010
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO

138.

roky života
90
80
8,0
70
60
+
HLY (Healthy Life Years)
4,2
12,4
= naděje dožití
10,8
13,2
8,9
9,6
62,4 71,4
63,3 64,6
13,5
50
40
62,8 62,2
61,9 71,0
30
20
10
0
muži
ženy
1962 2010
1962 2010
1962 2010
1962 2010
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO

139.

roky života
90
HLY (Healthy Life Years)
80
8,0
70
60
4,2
12,4
8,9
50
40
62,8 62,2
62,4 71,4
30
20
10
0
muži
1962 2010
1962 2010
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO
dobrý výsledek
medicínských
intervencí
v České republice
spočívající v
prodloužení života
chronicky
nemocných

140.

roky života
90
HLY (Healthy Life Years)
80
8,0
70
60
4,2
12,4
8,9
50
40
62,8 62,2
62,4 71,4
30
20
10
0
muži
1962 2010
1962 2010
ČESKÁ
REPUBLIKA
ŠVÉDSKO
dobrý výsledek
mezirezortní
zdravotní politiky
a soustavně
rozvíjené zdravotní
gramotnosti
ve Švédsku

141.

Spotřeba alkoholu na osobu
starší 15 let v litrech čistého lihu
pramen: databáze Světové zdravotnické organizace
litry čistého lihu
20
ČESKÁ
REPUBLIKA
15
10
ŠVÉDSKO
5
0
1970
1980
1990
2000
2010
kalendářní roky

142.

Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok
v České republice a ve Švédsku,
pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ
počet cigaret
3000
ČESKÁ
REPUBLIKA
2500
2000
1500
1000
ŠVÉDSKO
500
0
1970
1980
1990
2000
kalendářní roky

143.

Průměrné množství ovoce a zeleniny
na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice
pramen: databáze Světové zdravotnické organizace
kilogramy zeleniny
210
ŠVÉDSKO
200
190
180
170
160
150
ČESKÁ
REPUBLIKA
140
130
120
1970
1980
1990
2010
2000
kalendářní roky

144.

PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET
v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998
30
25
20
24,7
ČR
26,2
15
10
10
11,9
5
0
MUŽI
ŽENY
Švédsko

145.

Pokud má Česká republika ve srovnání
se Švédskem
– dvojnásobnou spotřebu cigaret
– dvojnásobnou spotřebu alkoholu
– dvojnásobný výskyt obezity
– poloviční spotřebu zeleniny,
nemůže očekávat při jakkoli vysokých
nákladech na provoz ambulancí a
nemocnic, že dosáhne takovou úroveň
zdraví lidí, jaká je ve Švédsku.

146.

SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE
ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO
ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY
CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ,
A TO
• KOUŘENÍ,
• ALKOHOL,
• OBEZITU
• SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA
• A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY,
PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ
KLESL O DVĚ TŘETINY.

147.

ZDRAVOTNÍ
POLITIKA

148.

ZDRAVOTNÍ POLITIKA
- projev zájmu a odpovědnosti
za zdraví lidí a výraz touhy po
spravedlnosti při spravování
záležitostí obce.
(Konference SZO v Adelaide 1988).

149.

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?
149

150.

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?
V NEMOCNICÍCH ZDRAVÍ
POVĚTŠINĚ NEVZNIKÁ.
150

151.

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?
V NEMOCNICÍCH ZDRAVÍ
POVĚTŠINĚ NEVZNIKÁ.
TAM SE S VELKÝM ÚSILÍM,
OBĚTAVOSTÍ I NÁKLADY
NAPRAVUJE TO, CO SE UŽ
POKAZILO.
151

152.

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?
• Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a
na pracovištích, všude tam, kde lidé
žijí, pracují, odpočívají i stárnou.
152

153.

154.

KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?
• Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a
na pracovištích, všude tam, kde lidé
žijí, pracují, odpočívají i stárnou.
• Tam by mělo směřovat hlavní úsilí o
ochranu, udržení a rozvoj zdraví lidí.
Tam je nutné čelit zdravotním
problémům.
• Pokud se zdravotní problémy řeší až v
nemocnicích, je to nákladné a ne vždy
účinné. Žádný stát si takovou zdravotní
strategii nemůže dlouhodobě dovolit. 154

155.

Některé krizové situace lze
překlenout pomocí realizace
krátkodobých opatření .
155

156.

• Je žádoucí uvažovat o dlouhodobě
orientované péči o zdraví, na níž by se
podílely všechny rezorty, kterou by
vzali za svou zdravotničtí pracovníci a
ke které by přispívaly všechny stupně
veřejné správy, organizace i instituce.
• Měly by na ní podílet rodiny i
jednotlivci.
• Samozřejmě nesmí jít o jakýsi zdravotní
fundamentalismus stavějící zdraví nade
všechny hodnoty. Důležité je přiznat
zdraví lidí takovou hodnotu, která mu v
dobré společnosti patří.
156

157.

NEZBYTNOST
PROGRAMOVÉHO,
DLOUHODOBÉHO
A SYSTÉMOVÉHO
PŘÍSTUPU
157

158.

NEJZÁVAŽNĚJŠÍ ZDRAVOTNÍ PROBL
EVROPY KONCEM 70. LET
1. Překotný růst nákladů na zdravotní
péči
2. Stagnace zdravotní úrovně společnosti
3. Potíže při úsilí o redukci rizikových
faktorů, které leží vně tradičně
pojatého resortu zdravotnictví

159.

ZDRAVÍ 2020
připravený Evropskou
úřadovnou Světové zdravotnické
organizace
• ZDRAVÍ 2020 MÁ KOŘENY V MINULOSTI.
• JE PŘIPRAVOVÁN NA ZÁKLADĚ SOUČASNÉ
SITUACE S VYUŽITÍM POZNATKŮ O VŠECH
OKOLNOSTECH, KTERÉ OVLIVŇUJÍ ZDRAVÍ
LIDÍ A PŘEDZNAMENÁVAJÍ DALŠÍ VÝVOJ
ZDRAVOTNÍ SITUACE.
• JEHO DOPAD JE ZAMĚŘEN NA BLIŽŠÍ I
VZDÁLENOU BUDOUCNOST.

160.

ZÁKLADNÍ CÍL PROGRAMU
Prostřednictvím všech vládních
struktur a společnosti jako celku
významně zlepšit zdraví lidí, snížit
zdravotní rozdíly, posílit „Public
Health“ a zajistit trvale udržitelný
zdravotní systém orientovaný na lidi,
který je pro všechny a je spravedlivý
i kvalitní.

161.

162.

http://www.euro.who.int/__data/
assets/pdf_file/0011/199532/
Health2020-Long.pdf
182 stran

163.

Ministerstvo zdravotnictví
ČR: Zpráva o zdraví
obyvatel České republiky.
Praha, Ministerstvo
zdravotnictví ČR, 2014.
Ministerstvo
zdravotnictví: Zdraví 2020.
Národní strategie ochrany
a podpory zdraví a
prevence nemocí. Praha,
Ministerstvo zdravotnictví
ČR, 2014.

164.

165.

DVA STRATEGICKÉ CÍLE
• zlepšit zdraví obyvatel a snížit
nerovnosti v oblasti zdraví;
• posílit roli veřejné správy v oblasti
zdraví a přizvat k řízení a rozhodování
všechny komponenty společnosti,
sociální skupiny i jednotlivce.
Je důležité zlepšit zdravotní gramotnost

166.

ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
(health literacy)
Je to schopnost přijímat správná
rozhodnutí mající vztah ke zdraví
v kontextu každodenního života – doma,
ve společnosti, na pracovišti, ve
zdravotnických zařízeních, v obchodě i
politice. Je to důležitá metoda zvyšující
vliv lidí na své vlastní zdraví a posilující
jejich schopnost získávat a využívat
informace i přijímat a nést svůj osobní díl
odpovědnosti.

167.

ZÁKLADNÍ TYPY
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI
A. Funkční zdravotní
gramotnost
B. Interaktivní zdravotní
gramotnost
C. Kritická zdravotní
gramotnost

168.

FUNKČNÍ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
Týká se výsledku tradiční zdravotní
výchovy spočívající v poskytování
informací o zdravotních rizicích a o
tom, jak si počínat ve zdravotnickém
systému. Cílem je rozšířit a
prohloubit znalosti lidí o zdravotních
rizikových faktorech.

169.

INTERAKTIVNÍ
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
Do značné míry obsahuje nové
zaměření zdravotní výchovy
v posledních 20 letech. Záměrem
je zde rozvíjet schopnosti lidí
jednat samostatně, zejména
posílit jejich motivaci a
odpovědnost při respektování
pokynů.

170.

KRITICKÁ
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
Rozvíjí u jedinců takové
schopnosti, které se týkají jak
jejich individuálního chování, tak
sociálně a politicky orientovaných
činností, jejichž smyslem je podílet
se na vytváření zdravotně
příznivého sociálního prostředí.

171.

World Health
Organization
2013
Editors:
Ilona Kickbusch,
Jürgen M. Pelikan,
Franklin Apfel &
Agis D. Tsouros
73 stran
http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0008/190655/e96854.pdf

172.

Jak měřit zdravotní gramotnost
Evropský výzkum zdravotní gramotnosti
(the European Health Literacy Survey)
12 kritérií, které vznikly na základě
kombinace čtyř dovedností,
(a) získat informace, (b) rozumět jim,
(c) posoudit jejich význam a (d) využít je,
a tří oblastí
(a) zdravotní péče
(b) prevence nemocí a
(c) podpora zdraví.

173.

MODEL ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI
Zdravotní
gramotnost
Dostupnost
zdravotních
informací
Porozumění
zdravotně
relevantním
informacím
Vyhodnocení
zdravotně
relevantních
informací
Aplikace či
využití zdravotně
relevantních
informací
Zdravotní
péče
1. Schopnost
získat informace o
medicínských
tématech
2. Schopnost
porozumět medicínským informacím
a pochopit jejich
smysl
3. Schopnost
interpretovat a
vyhodnotit
medicínské
informace
4. Schopnost činit
poučená rozhodnutí
u medicínských
problémů
Prevence
nemocí
5. Schopnost
získat informace o
rizikových
faktorech
7. Schopnost
interpretovat a
vyhodnotit informace
o rizikových faktorech
8. Schopnost
posoudit relevanci
informací o
rizikových faktorech
Podpora
zdraví
9. Schopnost
získávat nové
zdravotně
relevantní
informace
6. Schopnost
porozumět
informacím o
rizikových faktorech
a pochopit jejich
smysl
10. Schopnost
porozumět
zdravotně relevantním informacím a
pochopit jejich
smysl
11. Schopnost
interpretovat a
vyhodnotit zdravotně
relevantní informace
12. Schopnost
zaujmout poučený
názor na zdravotní
otázky
Výzkum zdravotní gramotnosti
1. 12. 2014

174.

175.

176.

Nízká úroveň zdravotní gramotnosti
v České republice ověřená
mezinárodně srovnatelnou
výzkumnou metodikou je krajně
nežádoucí.
Jde o problém, který postihuje více
než polovinu populace, zhoršuje
zdraví lidí, snižuje kvalitu života a
zvyšuje náklady na zdravotní péči.

177.

i
n
h
c
i
š
v
u
o
d
u
b
o
,
h
u
é
n
v
o
s
i
í
g
n
e
á
r
v
o
m
é
h
k
a
s
s
p
o
o
d
r
v
v
i
u
n
l
VE
á
á
i
v
c
o
r
n
e
o
ě
t
p
n
o
d
č
p
o
e
l
o
o
h
í
p
n
s
t
lidé p
i
o
v
ě
a
n
l
r
v
á
d
a
z
u
r
d
d
o
i
z
v
h
i
e
d
v
n
i
í
plné
t
u
s
o
o
d
n
u
v
b
o
r
ě
e
n
m
í
e
z
n
e
a
ž
í
n
s
o
t
a
v
usilo

178.

179.

e
EKVITA , EQUITY (ekv ti)
1. Spravedlivost, spravedlnost
opírající se spíše o lidskou
slušnost než o literu zákona,
poctivost, slušnost, nestrannost.
2. Právo obyčejové, právo slušnosti
3. Spravedlivý, ale nikoli zákonitý
nárok.

180.

181.

182.

183.

5
ZÁVĚR

184.

ZÁJEM O ZDRAVÍ JE ZÁJMEM O LIDI.
Je to zájem jak o zdraví těch, kteří jsou
dosud zdraví, tak o ty, kteří potřebují
sociální a zdravotní péči.
Bylo by hloupě jednostranné měřit
vyspělost a úroveň společnosti jen podle
výše HDP.
Jedním ze základních kritérií společenské
vyspělosti je to, zda a jak se společnost
dokáže postarat o děti, o nemocné, o lidi se
zdravotním postižením i o své starší občany.

185.

Zdraví není všechno, ale všechno
ostatní bez zdraví nestojí za nic.
Halfdan Mahler
Zdraví stojí za to, abychom se ptali:
• jaké je
• proč je takové
• co společně uděláme, aby bylo lepší.
Zdraví stojí i za to, abychom to udělali.
A to by se mělo stát naším zájmem,
odpovědností i smyslem naší aktivity.

186.

187.

HLAVNÍ
DETERMINANTOU ZDRAVÍ
JSOU LIDÉ
JSME TO MY

English Русский Правила