0203 Helenismus a křesťanství

1. Helénismus

4.- 1. stol.př.n.l.

2.

500 př.n.l.
Řecko
Olmekové
Kartágo
Etruskové
Perská říše
Indie
Čína

3.

200 př.n.l.
Kartágo
Římská republika
Alexandr Veliký
Čína
Indie

4.

30 př.n.l.
Mayové
http://www.timemaps.com/history/middle-east-200bc
Římská říše
Indie
Čína
Parthové (iránská civilizace)

5. Historické vymezení

Začátek helénismu – doba vlády Alexandra Velikého = 334-324 př.n.l.
Konec helénismu – poslední helénistický stát ztrácí samostatnost (Egypt) = 30 př.n.l.
(Vlády se ujímá Římská říše)
Řecké území
Na konci
Vlády
Alexandra Velikého
324 př.n.l.

6.

Expanze helenistické kultury 3.-2- stol.př.n.l.

7.

Konec helénismu
V době helénismu proniká řecká kultura do celého Středomoří, Egypta a Přední Asie.
Ovlivňuje vznikající římskou kulturu.
Centrum helénistické vzdělanosti a filozofie se přesouvá do Alexandrie

8. Helénistická filozofie

9. Helénská filozofie

Filozofové helénismu nejsou pro dějiny filozofie hvězdami jako řečtí filozofové
jako Sofoklés, Platón a Aristoteles.
V helénistické filozofii hraje roli mentalita římské říše:
Římané byli velmi praktičtí
Největší hodnoty, které přinesli:
Latinský jazyk
Literatura (mytologie, básně, atd.)
Římské právo
Systém správy státu
Kladli důraz na mravnost jedince (etika jeden z hlavních předmětů)
a na začlenění občana do státu a společnosti. Na to se soustřeďuje též filozofie.
Byla mocenskou podporou (zabývá se velmi etickými postoji, které drží stát pohromadě).

10. Stoicismus kolem 300 př.n.l. – 1.stol.n.l.

Řecko-římská filozofie
Vznikla v Athénách.
Nazvána podle místa, kde se vyučovalo: stoa poikité (=barevné sloupořadí)

11.

12. Stoická filozofie

Seneca
Marcus Aurelius
Filosofie má tři obory:
Logika
Fyzika
Etika
Tři nejdůležitější obory studia na akademii

13. Logika

Logika ve filozofii je formální věda, zkoumající způsob vyvozování závěrů.
Některé části logiky mají blíž k filosofii, některé k matematice, proto se někdy
rozlišuje matematická a filozofická logika.
Zakladatel logiky jako vědy: Aristoteles (384–322 př. n. l.).
Založil takzvanou sylogistickou logiku: konečný výrok (závěr) odvozen z ostatních
dvou předpokladů (premis)
Princip sylogismu:
Premisa 1: Každý člověk je smrtelný.
Premisa 2: Sokrates je člověk.
Závěr: Sokrates je smrtelný.
Stoická škola: složené výroky a hypotetické výroky. Užívání „jestliže“, „nebo“ …..
jestliže prší, pak je mokro,

14. Fyzika

V antice:
Fyzika má přesahy do filozofie
Zabývá se:
1. Co to je: látka, tvar, účelnost, pohyb, prostor,
čas – filozoficky kladené otázky
2. Mechanika, optika, kosmologie,
astronomie – dnes zahrnuto do fyziky
Modern reconstruction of wind organ and
wind wheel of Heron of Alexandria (1st century
AD

15. Epikurejsmus

Epikurejec ve starověku: člověk, který usiluje o pohodlný a požitkářský život
V širším významu: označení škol hedonismu
Epikúros (341-270 př.n.l.)
Ze Samu
Založil v Athénách epikurejskou školu
Škola měla název: „Zahrada“
Zřejmě největší materialistický filozof
helénské doby
Věnuje se filozofii přírody a etice
Fyzika
rozvíjí představu o věcech, které jsou složeny z atomů
Když tělo „zemře“, atomy se rozptýlí

16.

Epikúros
Slast a klid duše
a) Smyslová slast
b) Duševní slast
Mezi všemi slastmi má člověk volit tak, aby dosáhl co největší
radosti a uspokojení.
To je cesta k dosažení klidu duše
Moudrost nutná k dosažení klidu duše – ataraxid.
To pomůže překonat „poryvy“ života.
Epikureismus byl oživen v renesanci při kritice středověkého aketismu.

17.

Lyceum
Aristoteles
Stoa
Zenón
Epikúros
Zahrada
Umístění čtyř velkých
Athénských filosofických škol
Akademie
Platón

18. Skepticismus

Postoj nebo směr ve filozofii
Staví se „skepticky“ k možnostem našeho poznání
Filozofové se zabývají argumentacemi, které by zdůvodnily jejich pochybnosti
Pyrrhon z Elidy (360-270 př.n.l.)
Zakladatel
Pokud budeme chtít poznat nepoznatelné, naše duše nebude v klidu.

19. Pohelénská filozofie

20. Eklekticismus 1. stol.př.n.l. – 2.stol.n.l.

1. Antická filozofie se dále nerozvíjí, nepřináší nové myšlenky
2. Dochází prolínání kultur
Důvod prolínání kultur:
Roste rozsah římské říše, dochází k prolínání obyvatel, roste obchod a kontakty
S orientálním světem.
Alexandrie se stává kolem roku 0 důležitým kulturním centrem.
V Alexandrii působí mnoho filozofů různého původu a je zde silná tradice orientálního
Myšlení.

21.

22. Alexandrijský eklekticismus

Filón Alexandrijský (25 př.n.l. -40 n.l.)
Helenisticko-židovský filosof
Starý zákon je podle něj prvotní, zde byla
zjevena pravda.
Znalec řecké filozofie. Jeho spisy zahrnují
i myšlenky řeckých filozofů.
Jako první identifikoval Platonovy ideje
se stvořitelskými myšlenkami božími.
Poznání
Více než rozumové poznání může
přinést mystické poznání.

23. Mystické poznání

K poznání lze dojít:
1. Intelektuálními spekulacemi – rozum (logos)
2. Mystickým zřením - intuice
Slovo mysticos přeneseně znamená: zavřít oči před smyslovým světem
Pohroužit se do vlastního nitra.
Tak člověk může vnímat svou nesmrtelnou duši.
A duše se může spojit s čistím bytím boha.

24. Novopythagorejská filozofie

Původní pythagorejská škola zanikla v Řecku ve 4.stol. Př.n.l.
Novopythágorejská filozofie vzniká v 1. stol. Př.n.l.
1. Její vliv byl oživován až do renesance.
Velmi ovlivněni Orientem a Egyptem.
Vše závisí na číselných vztazích.
Mikrokosmus – makrokosmus (na Zemi musíme vše budovat podle číselných
vztahů v kosmu).
Numerologická nauka o číslech. Magický význam čísel.

25. Novoplatonismus

Plotinos (203-270 n.l.), mystický filozof
Vedl školu v Římě
Navazuje na Platóna:
Vše má svůj pravzor. Existuje absolutní Jedno (má duchovní charakter).
Pravzor: jediný pramen, z něhož vše vyvěrá. Je to svět idejí. To je duch bytí.
Odrazem tohoto ducha je duše.
Tento jediný pramen (absolutní Jedno, duch bytí): je emanací všeho.
(Emanace:
Jde o vyvěrání bytí.

26.

Novoplatonismus a emanace
Emanace
proces vznikání nižšího z nejvyšší jednotky, světla, z božstva či ideje
Neboli vyzařování, vyvěrání, vytékání výron
Úkol člověka: očistit se od nánosů hmoty a smyslového světa. Nutno
vymanit duši ze zajetí těla.
Tak lze dosáhnout mystického sjednocení s božským Jedním.

27. Novoplatonismus

Novoplatonismus ovlivnil některé křesťanské filozofy
Byl oblíbený též v pozdní renesanci
Ale
Podle Plotina se jedná o emanaci ducha, který je stvořitel
Křesťanství říká:
Stvořitel je Bůh
A to je neslučitelné s křesťanstvím

28. Judaismus a křesťanství

29. Judaismus

Monoteistické náboženství a kulturní i sociální způsob života
Judaismus se vytvářel přibližně od 13. stol. Př.n.l.,
i když začátek historie židovské kultury judaismus klade do období po 2000 př.n.l.
(příchod Abraháma na území dnešní Izraele)
Základní význam v judaismu má:
Tóra – neboli pět knih Mojžíšových (in: Starý zákon)
Psána hebrejsky
Starý zákon – psán hebrejsky, jen některé části byly psány aramejsky
(ta se používala jako mezinárodní jazyk v době novoasyrské
(cca kolem 750-626) a novoabylonské říši (626-560 př.n.l.)
– správní jazyk)

30. Nejstarší písemně dochovaný Starý Zákon psáno řecky

Nejstarší písemně dochovaný
Starý Zákon
Septuaginta
psáno řecky
Nejstarší existující překlad Starého zákona do řečtiny – 3.-1.stil. Př.n.l. Alexandrie
O vzniku LXX nás informuje List Aristeův, který vypráví o tom, jak král Ptolemaios II.
Filadelfos dal někdy ve 3. století př. n. l. za úkol 72 židovským mudrcům
přeložit Tóru pro potřeby alexandrijské knihovny. Počet těchto překladatelů si
našel cestu až do samotného názvu tohoto překladu.
Překlad byl určen Židům, žijícím mimo Palestinu, kteří měli problémy rozumět tehdy
již v běžném styku nepoužívanému hebrejskému jazyku. Překlady jednotlivých knih
dosahují rozdílné kvality.
Cituje-li Nový zákon starší spisy starozákonní, v naprosté většině je cituje právě ve
znění septuagintním.
.

31. Svitky od Mrtvého moře  nejstarší píemný doklad heberjsky psaného Starého Zákona

Svitky od Mrtvého moře
nejstarší píemný doklad heberjsky
psaného Starého Zákona
Většina svitků byla sepsána mezi lety
200 př. n. l. a 68 n. l.,

32. Starý zákon v křesťanství

Počátek křesťanství – čerpá vždy ze Septuaginty
Téměř celý text Septuaginty obsahují staré kodexy ze 4. a 5. století - Codex
Vaticanus, Codex Sinaiticus a Codex Alexandrinus. Tyto rukopisy jsou nejstaršími
dochovanými texty Starého zákona
(psáno řecky)
Nejstarší dochovaná Tóra psaná hebrejsky
1155-1225

33. Nový zákon

Datace vzniku:
Pavlovy listy – 50-60 n.l.
Evangelia podle Matouše, Marka a Lukáše – 60-80 n.l.
Ostatní listy a Zjevení sv. Jana – okolo 100 n.l.
Používání textů jako jeden celek: po 150 n.l.
Některé listy a evangelia nebyla zařazena

34. Křesťanství

Doba Ježíše Krista (6/4 př.n.l. – 32 n.l.)
Místo: Judea (Judsko) – řecko-latinský termín
Judea jako římská provincie 6-132 n.l.
Vpády Římanů už od 63 př.n.l. (tehdy Římané ustavili provincii Sýrie) –
Prakticky ovládli Judsko už tehdy – v 1.stol.př.n.l.
1. stol. Př.n.l. neklidná doba v Judsku:
-
Místní boje o moc
Tlak Říma
Vzniká několik náboženských skupin v rámci židovského kněžstva

35.

http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Palestine
Římská říše v době života Ježíše

36.

37.

2.-3. stol. N.l.

38. Apoštol Pavel

Sv. Pavel, apoštol, 5 př.n.l. – 67 n.l.
Jeden z 12 apoštolů
– je tam řazen, i když se s Ježíšem nesetkali
Původně Šaul z Tarsu
Misijní cesty
do Řecka po Předním východě 48-60
Caravaggio, Obrácení sv. Pavla, 1600

39.

Cesty Sv. Pavla

40. Konstantin Veliký

Římský císař - 306 – 324
(žil 272-337)
Zakládá Konstantinopol (město vysvěceno 330 s názvem Roma Nova)
313 – vyhlašuje náboženskou svobodu (Milánský edikt)
325 – Nikajský koncil – ustavil dogma Svaté Trojice
„ Syn je synem božím, je ze stejné substance jako Bůh“
381 - Koncil v Konstantinopoli – křesťanství vyhlášeno oficiálním náboženstvím
397 – Koncil v Kartágu – ustavuje verzi Nového zákona

41.

Konstantinova říše na vrcholu 306-324
http://www.vox.com/2014/8/19/5942585/40-maps-that-explain-the-romanempire

42.

Rozdělení: Západořímská říše a Východořímská říše, 395 n.l.

43. Šíření křesťanství a pád říše Římské

395 n.l. – rozdělení Římské říše na dvě části
410 n.l. – Vizigóti vyplenili Řím, který se již nevzpamatoval
476 n.l. – svržen poslední římský císař
Od 5. století moc křesťanství roste:
1. západní Evropa má měně propracovaný systém racionální filozofie
Řím přejal myšlení doby helénismu – to je synkretické období v myšlení
2. Sílí názor, že stát má pečovat nejen o pozemský svět. Stát není jen o právních
Zákonech. Stát je služebník boží, tedy i služebník.
Konec mýtu: římský občan je svébytnou jednotkou státu.
3. Posílení papežské moci
Řehoř Veliký (590-604
Moc církve v Římě a Itálii roste. Germánské kmeny v Itálii přijímají křesťanství.
Církev se stává vládkyní i nad světskými a politickými záležitostmi.

44.

Konec Římské říše:
Dva důvody:
Vytrácí se občanské postoje a občanská soudržnost
Přichází křesťanství, které se stává novou duchovní mocností.